Sekce

Galerie

/gallery/NvL.jpg

Bella přijíždí do Forks a dozvídá se nové informace.

2. Forks

 

Cesta do Forks trvala pár hodin. Táta moc výřečný nebyl a většinu letu prospal. Alespoň jsem měla čas přemýšlet a plánovat tu pomstu. V první řadě se musím dozvědět nějaké informace o upírech, snad něco takového na internetu najdu. A možná bych si mohla zopáknout aspoň kurz sebeobrany, anebo se rovnou naučit nějaký bojový sport. Pokud mi to vůbec k něčemu bude.

 

Ve Forks nás přivítala parádní průtrž mračen, ale jak taky jinak na nejdeštivějším místě na planetě. Když jsme projížděli naší ulicí, vedoucí kolem lesa, viděla jsem nějaké velké zvíře mezi stromy. Lekla jsem se a zeptala se táty.

„Co tady v lesích běhá za příšery?“

Kouknul na mě vykuleně a řekl: „Jsi všímavá, brzy to zjistíš.“

Co? Tak ono se mi to jen nezdálo?

„Vůbec se to tu nezměnilo,“ podotkla jsem, pak jsem zpozorněla. Před mým novým domovem stáli dva ohromní kluci, jako by utekli z posilovny a byli jen v kraťasích a očividně jim déšť vůbec nevadil. Měla jsem pocit, že jednoho z nich znám.

Vystoupili jsme z auta a jeden z nich nám šel hned naproti.

„Dík, žes zavolal Charlie. Jaký byl let?“

„Dlouhý,“ odpověděl stručně táta.

„Bello tohle je Jacob a Sam. Na Jacoba, si jistě pamatuješ, je to syn Billyho Blacka,“ představil mi je.

„Ahoj Bello, je mi líto, co se stalo tvé matce,“ ozval se hned Jacob. Sam jen pozdravil.

„Díky. A co tady vlastně chtějí?“ Zakřenila jsem se na ně, když jsem si vybavila, že Jacob Black mi kdysi házel bahno do vlasů a já ho pak hodiny vyčesávala. To nám bylo snad deset. Nesnášela jsem ho i když jsme spolu dělali lumpárny.

„Budou na tebe dohlížet, pro případ, že by sem ten upír přišel,“ přerušil mou nepříjemnou vzpomínku táta.

„Jako bodyguardi? To nemůžeš myslet vážně. Co s ním zmůžou? Oni ví jak ho zabít?“

„Víc ti řeknu doma Bells. Jacobe zatím ahoj a uvidíme se zítra. Dnes vás snad potřeba nebude.“

 

Jacob se Samem odešli do lesa a já jen nevěřícně koukala na tátu. Vážně mi pořídil bodyguardy. A počkat, on mi celou dobu věřil a nemyslel si, že jsem cvok, když jsem začala o upírech? Asi ví víc, než jsem myslela.

Otočili jsme se k domovu, a když za námi zaklaply dveře, hned jsem začala.

„Nechtěl bys mi něco vysvětlit?“

„Fajn, tak se posaď.“

Počkal, až si odložím a sednu si, pak začal.

„Když jsi byla malá, vyprávěl jsem ti příběhy, vzpomínáš?“

Přikývla jsem.

„V těch příbězích byli vlkodlaci a upíři. Víš, nebyly to jen pohádky na dobrou noc, ale realita. Vlkodlaci jsou tady mezi námi a při našem štěstí dokonce nedaleko. Žijí v Quileutské rezervaci a ty jsi dnes dva z nich spatřila.“

„Jacob a Sam?“ přerušila jsem ho a on dál pokračoval.

„Ano, ale také jsou tu upíři, vždycky tu byli a budou. Tady ve Forks se už několik let žádný neukázal. Naštěstí, ale Quileutští vlci drží ochranu nad celou touto oblastí pro případ, že by přišli.“

Teď jsem měla pocit, že mě jen uklidňuje a cítila jsem lež. Ale nechala jsem ho mluvit dál.

„Víš, jako policejní náčelník musím mít přehled a když se něco stalo, muselo se to utajit, aby nevznikla panika. O vlcích a proč jsou tu, vím od Billyho. O upírech toho bohužel nevím dost, ale víc než tvá matka.“

Chtěla jsem ho zase přerušit, ale nenechal mě.

„Jedna z těch krvežíznivejch pijavic jí zabila přítelkyni – Jacobovu matku. Byla u toho a on jí slíbil, že se pro ni brzy vrátí. A proto odjela a tebe vzala s sebou, aby tě chránila. Trvalo mu 5 let, než ji našel a zabil.“ Odmlčel se při té vzpomínce. Bylo to dost čerstvé.

„Proč ji neochránili ti vlci už tenkrát? Proč jsme odjeli?“ zeptala jsem se.

„Renée jim nevěřila, po vraždě Sarah, která byla víc než střežená a přesto se k ní dostal. Vlci zabili tenkrát nějakou upírku Viktorii a on ji jen chtěl pomstít.“

„A o co jsou teď lepší? Teď mě dokážou ochránit, když to nezvládli tenkrát?“ Nedůvěřovala jsem mu.

„Víš, jsi stejná jako ona, stejně paličatá. Je to zatím jediná věc, kterou teď můžeme udělat. Věř mi, jsou mnohem silnější a je jich teď víc. Buď rozumná. Jacob ti bude vždy nablízku a ostatní budou nedaleko,“ uklidňoval mě táta.

„Vážně není jiná možnost?“ Doufala jsem, protože takovej doprovod jsem si fakt nepřála.

„Zatím to musím promyslet, teď běž spát. Brzy vstáváš.“

 

Něco mi tajil, tím jsem si byla jistá.

 

Tolik informací najednou, to jsem nečekala. Chvíli mi potrvá než to všechno vstřebám.

Než jsem odešla do svého pokoje, zavolala jsem ještě na tátu.

„A co škola? Jacob chodí do školy v rezervaci, ne?“ Vždycky to tak bylo a hlavně jsem doufala, že alespoň tam budu bez dozoru.

„Tam je snad dost svědků na to, aby se přiblížil a neboj o všechno je postaráno,“ řekl vymlouvavě.

„Hurá,“ pomyslela jsem si. Ve škole budu svobodná a bez dozoru.

 

Vešla jsem do svého staronového pokoje, všechno zůstalo na svém místě. Táta nejspíš věřil, že se sem s mámou jednou vrátíme. Probudilo to ve mně vzpomínky na dětství. Rychle jsem je zahnala, nechtěla jsem zase truchlit. Hodila jsem svůj kufr na postel a vybalila jsem si věci.

 

Pak jsem sáhla po notebooku a do vyhledávače jsem zadala jediné slovo: Upír.

Internet mi nabídl mnoho odkazů, pročetla jsem si pár příběhů a pak přešla na to, jak je vlastně poznat. Vybavila jsem si tvář vraha mé matky. Takže krvavě rudé oči bych poznala kdekoli, bledá pleť, obrovská síla, nesmrtelnost, ale zabít se dají, ne? Kruci a proč nikde nepíšou jak! Dřevěnej kůl a svěcená voda asi nepostačí.

Zmáhala mě únava, ale pořád jsem hledání nevzdávala. Většina informací byla nepodložených, dokonce jsem narazila i na několik novinových článků a bohužel jsem narazila i na ten o mámě. Byl jen plný spekulací, policii jsem samozřejmě neřekla, že jsem jejího vraha viděla. Už tak to bylo dost těžké. Po tváři mi zase začaly stékat slzy. Podívala jsem se na fotku mámy a pohladila jsem ji.

 

„Promiň mami, že jsem tam nebyla,“ šeptla jsem a zavřela jsem notebook. Pomalu jsem se dobelhala k posteli a zachumlala jsem se pod deku. Ihned jsem usnula.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

1)  marcela (28.05.2011 18:07)

Honem další(ne,že bych byla netrpělivá:) )

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek