Sekce

Galerie

/gallery/NvL.jpg

Jacobovi se těžko vztává!

11. Ráno alkoholikovo

 

Bella:

„Bello, Bello…“ probouzel mě kouzelný hlas. Zdá se mi to, nebo je vážně tady se mnou?

„Dobré ráno,“ pozdravila jsem s úsměvem a otevřela jsem pomalu oči, abych se ujistila, že se mi to nezdá.

„Bello vstávej. Charlie se probouzí, musíme honem něco vymyslet,“ působil tak nervózně.

„Co?!“ vyskočila jsem z gauče na nohy, „musíš zmizet, nesmí tě tu najít,“ panikařila jsem, „se mnou!“ dodala jsem ještě.

„Vypadáš, že omdlíš. Tak mu řekni, že se Jacob opil a já jsem ti s ním pomohl a pro jistotu jsem zůstal, ano?“ uklidňoval mě.

„Notak, Bells, podívej se na mě, uklidni se!“ pokračoval a políbil mě.

„Tímhle mi nepomáháš. Tak jdi k Jacobovi do pokoje a dělej, že spíš v křesle. Já si ustelu rychle na gauči,“ strkala jsem ho do pokoje pro hosty, „nechci, aby tě zastřelil,“ podívala jsem se na něj zděšeně, zavřela jsem za ním dveře a skočila jsem na gauč, přehodila jsem přes sebe deku a dělala, že spím.

 

„Bello?!“ zněl naléhavě táta. Dělala jsem, že mě zbudil a protahovala jsem se.

„Co?“ zeptala jsem se rozespale, myslím, že to bylo věrohodné.

„Proč spíš tady? Lekl jsem se, když jsem tě nenašel v pokoji,“ řekl přísně a zkoumavě si mě prohlížel, „jsi to vážně ty? Vypadáš tak, tak…“ došly mu slova.

„Tak divně?“ zeptala jsem se.

„No ne, vlastně moc ti to sluší až na to jak jsi celá zmačkaná a proč spíš oblečená a na gauči mladá dámo?“ uhodil hřebíček na hlavičku.

„No tati, já ti to hned vysvětlím, neboj.“

„Není to auto Cullenů, to před našim domem?“ všiml si Edwardova auta.

„Tak trochu?“ odpověděla jsem.

„Kde je!?“ zeptal se naštvaně a směřoval k pokoji pro hosty.

Vběhla jsem mu do cesty, ale odstrčil mě a otevřel dveře. Oddechla jsem si, když jsem viděla, jak to Edward dobře hraje. Nehnul ani brvou a Jacob, ten byl totálně mrtvej.

„Tak ty už si vodíš kluky domů a rovnou dva?“ otočil se na mě a já jen mrkla na Edwarda, jak se usmívá. Škodolibec jeden.

„Tati, dovol, abych ti to vysvětlila. Jacob se totiž strašně opil, ale odmítl jet domů a ke Cullenovým taky nechtěl. Edward mi s ním pomohl a pro jistotu tady zůstal, kdyby dělal problémy. Však víš tati, jací jsou opilci,“ podívala jsem se na něj nevinně.

„A proč jsi nešla spát nahoru? Na tom gauči se ti muselo spát hrozně,“ uvěřil mi táta a vzal kýbl, co jsem Jacobovi připravila a napustil ho studenou vodou.

„Tati?“ zeptala jsem se nechápavě, „cože to jdeš dělat?“

Vychrstl tu vodu na Jacoba a ohodil i Edwarda. Jacob vystřelil z postele a začal nadávat, než si uvědomil, kde je. Pak spadl zase na postel. Edward vyskočil také. Podala jsem mu ručník a on hned začal tátovi vysvětlovat, co tam dělá. Jacob byl pořád ještě úplně mimo.

„Rád bych Vám Charlie vysvětlil, co tady dělám. Nemusíte se bát o čest Vaší dcery, jen jsem dohlížel na její bezpečí, Jacob byl dost neomalenej a tak…“

„Jo to už jsem slyšel,“ přerušil ho táta a podíval se na mě, „možná bys měl jet. Už tě nepotřebuje. S tímhle si to vyřídím osobně,“ ukázal na Jacoba, „a děkuju,“ poděkoval mu ještě.

„Není zač, Charlie, udělal jsem to rád,“ podíval se na mě a kouzelně se usmál, „nashledanou.“

„Doprovodím tě,“ doběhla jsem ho a chytla za ruku.

„Isabello, ať jsi do minuty zpátky,“ poručil táta a začal kárat Jacoba.

„A-ano tati,“ zakoktala jsem.

„Kdy tě zase uvidím?“ smutně jsem se na něj podívala.

„Brzy, ano?“ chytil mě kolem pasu a políbil mě.

„Isabello!!“ byl slyšet táta z obýváku.

„Kruci! Řekni prosím Alice, že jí zavolám, musím jí vrátit ty šaty,“ poprosila jsem ho.

„Neboj a utíkej, než to schytáš taky,“ povolil své sevření a poodstoupil.

Jen jsem povzdechla a zamávala mu. Už teď se mi stýskalo.

„Bello, tak kde jsi!“ probral mě ze zasnění táta.

„Ano tati? Co se děje?“ zhrozila jsem se, když jsem viděla, proč mě volal. Jacob seděl v křesle a pod ním byl koláč zvratků. Chytla jsem se za pusu a couvla jsem.

„Převleč se a ukliď to po něm, když jsi ho sem přivedla!“ poručil mi táta.

Ach ne, to mám za trest? Ale neodporovala jsem, aby mi nedal domácí vězení, nebo tak něco.

„Billy by ho takhle neměl vidět, asi by ho přerazil,“ řekla jsem tátovi, když jsem přišla převlečená do tepláků a začala jsem uklízet po Jakovi. Musela jsem převléct i postel, byla celá zmáčená. A Jacob tu opici bude muset ještě dospat.

„Zavolám mu, že je Jake u nás. Ty ho svlíkni a přikrej ho aspoň. Necháme ho vyspat,“ řekl táta. Máme stejné myšlenky.

„Cože ho mám? Tati!“ řekla jsem zoufale.

Táta protočil oči a pomohl mi. Nechal ho jen v boxerkách a já nemohla spustit oči z jeho svalnaté postavy. Pozdě jsem si uvědomila, že zírám s otevřenou pusou.

„Bello?“ koukl na mě táta a pak na Jacoba, „zažeň hříšné myšlenky a jdi radši připravit snídani,“ ušklíbl se a zavrtěl hlavou.

No paráda, tak ze mě bude mít ještě legraci. Za chvilku za mnou přišel do kuchyně.

„Proč se Jacob tak opil?“ zeptal se.

„Asi kvůli mně a Edwardovi?“ odpověděla jsem mu otázkou.

Táta zakroutil hlavou.

„To se mi nezdá, Jacob nikdy nepil.“

„Žárlivec, ještě to schytá, až se probere!“ zanadávala jsem.

„Co je mezi tebou a tím Cullenem?“ zeptal se táta najednou.

„Tati!“ podívala jsem se na něj nechápavě.

„Takže?“ naléhal.

„Zatím nic,“ odsekla jsem.

„Zatím? Nechci aby ses s ním stýkala!“ vypadlo z něj.

„Proč? Alice ti nevadí,“ bránila jsem se.

„Ona je holka! Je to pro tvé dobro Bello.“

„Co? Pro mé dobro? Takže všichni víte, co je pro mě dobré, to je zvláštní. Kdybych si začala s Jacobem, bylo by to samozřejmě v pořádku, že? Už mě nebaví, jak mi každej říká, co mám a co nemám dělat. Co pro mě bude nejlepší a co pro mě není dobré. Je něco o čem bych měla snad vědět???“ odešla jsem do svého pokoje a práskla dveřmi.

„A za tenhle tvůj výstup máš zaracha, Bello!!! Do odvolání!!!“ křičel na mě ze zdola.

 

Asi za půl hodiny přišel nahoru a zaklepal mi na dveře.

„Bello, pochop, že to dělám jen pro tebe. Jsi to jediný co mám, nechci tě ztratit holčičko.“ Neodpověděla jsem mu a tak pokračoval.

„Edward je jinej než ostatní kluci. Nehodí se k tobě,“ začal mi vysvětlovat své obavy.

Otevřela jsem dveře a řekla mu: „Ano je jinej, je totiž pro mě dokonalej!!! Nebudu se s tebou hádat, já ho miluju a ty mi ho nezakážeš!“

„Budeš nešťastná, uvidíš,“ řekl mi a odešel.

 

„Nešťastná s ním? To snad ani nejde,“ šeptla jsem si sama pro sebe.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

jeanine

3)  jeanine (06.06.2011 17:23)

Asi je radši začnu nahazovat po publikaci kapitoly, aby nedocházelo k dalším omylům.

Ree

2)  Ree (05.06.2011 12:40)

marcela: napraveno!

1)  marcela (05.06.2011 12:38)

Je to moc hezké,ale někam se mi ztratil 10 díl.Dík

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek