Sekce

Galerie

/gallery/slon.jpg

Dvě Belly na jednom smetišti

Co to sakra?

Jakej hlas?

Jsem snad magor?

Ne, neodpovídejte, tahle byla řečnická.

„Bello, teď budu potřebovat, abyste se mnou spolupracovala, ano? Nemusíte se stydět se mnou o Alici mluvit. A nebojte se, ona vám neublíží. Společně s užitím správné medikace vás od ní osvobodíme. Jen se mnou teď musíte spolupracovat, rozumíte?“

To se mnou teď bude mluvit jako s nějakým malým parchantem? Ať se jde bodnout… i s tou svou divnou intonací, pokaždé když zmíní Alici.

„Bello, rozumíte tomu, o co jsem vás právě požádal?“

No von si snad nedá pokoj! Jasně, že rozumím, jenom mi furt není jasný, jak se mu podařilo vydedukovat, že se Alice nachází jen v mý hlavě. Teda vona je malá, ale ne zas tak malá, jasný?

„Doktore Bannere, to není tak, jak si myslíte,“ pokouším se mu to vysvětlit, jenže von má, jako každej hrdej držitel vysokoškolskýho diplomu, pravomoc skákat lidem do řeči.

„Samozřejmě, že není, Bello…“ vysype ze sebe k mýmu údivu a navrch přidá už od pohledu namáhavě vyprodukovaný mrknutí.

Že není? Tohle bylo o dost lehčí, než jsem si myslela. Tak fajn, no…

„Je mi jasné, že tohle patrně nebude ta pravá chvíle k prodiskutování této… delikátní situace… někdo by nás mohl… řekněme poslouchat…“

A další várka nepovedný imitace mrkání. To jsem tu jediná, kdo se nechytá?

Celá tahle delikátní situace najednou dává vo dost větší smysl, když Banner vyškubne ze svý složky arch papíru, něco na něj zběsile načmárá a pak už ke mně směřuje ceduli s nápisem „Je tu teď s námi?“.

Kdo jako?

„Kdo jako?“ zopakuju i nahlas.

Alice přece,“ šeptne hned potom, co se nenápadně podívá přes rameno.

Nemá být Alice náhodou nikoliv za Bannerovými zády nýbrž v mý hlavě? Jak na to koukám, asi by měl vyhledat odbornou pomoc. Chvíli ještě přemýšlím vo tom, že mu řeknu, že Alice tu sice není, ale na tuty všechno vidí, ale když ho tak pozoruju, jak se nervózně ošívá a co chvíli se ohlíží, nakonec se nad ním smiluju. Ten už má dost…

„Doktore Bannere, to, co jsem se vám původně snažila říct…“

Než jste mě přerušil.

„Je, že Alice není jen výplodem mý představivosti…“

Ani se nenadechuj k dalšímu přerušování. Ať tě to ani nenapadne!

„Je to Edwardova mladší sestra, dcera doktora Cullena…“

Tak, to bychom měli.

Teď jsem jen zvědavá, co mi na to povíš…

„A…aha…“

Jak originální!

„Ehm… dobrá… Tak tedy… teď se vás zeptám několik velmi obtížných otázek, ano?“ informuje mě zase s tím veleseriózním výrazem s nemístně přehnanou mimikou, která patrně má  za úkol tak nějak dokreslit celkovej dojem diplomovanýho pošuka.

Změna tématu? Proč ne!

Po dalším z mejch vyhlášenejch kývnutí se konečně rozhoupe: Tak tedy… nyní se ptám Isabelly Khanové… na tuto otázku mi odpoví Isabella Khanová… Nikoliv Bella Swanová, ano?“

Nejsem blbá, troubo!

Nic.

Fajn, tak já ti kejvnu, ale tohle je už naposledy, jasný?!

„Pamatujete si, co se stalo Belle Swanové… tehdy v lesích, když… když ji Edward opustil?“ vykoktal nakonec přemožen prazvláštní emocí. Najednou jsem z něj měla pocit, jako by Novej měsíc přece jenom četl a prošel si s Belou tím vším. Spíš to ale bylo tím, že si byl dost dobře vědom, že někdo jako Edward je prostě a jednoduše mimo jeho ligu…

„Jo, bloudila lesem několik hodin až nakonec omdlela v důsledku tělesnýho i psychickýho vyčerpání… Mmm… našel ji až Sam… Sam U-uley a zanesl ji domů…“

Připadala jsem si trochu jako korunní svědek nějakýho veledůležitýho případu. Banner taky neztrácel čas a propiskou, kterou držel v ruce celou dobu od toho menšího nedorozumění ohledně Alice, kvapně šmejdil po papíře. Skoro jsem až čekala, že se na mě za chvíli vytasí s perfektním portrétem podezřelýho.

„Sam Uley, správně,“ komentoval mou výpověď, aniž by zvedl oči vod papíru.

„A jak víte, co se stalo Belle Swanové? Byla jste tam s ní?“ zamumlal další otázku.

„Četla o tom,“ vyhrkla jsem bez přemýšlení. Tahle odpověď však Bannera, zdá se, zaujala. Já nevím, jak vy, ale já toho chlapa nechápu.

„Kdo?“ ptá se s obočím nadzvednutým v jasný výzvě.

„Co kdo?“

„Kdo o tom četl?“ vyptával se zas, v očích jiskru jistoty, jako by si byl jistej, že právě vsadil všechny svý prachy na toho správnýho koně.

„No, ona… chci říct já! Sakra, tohle čachrování s podměty je vážně matoucí!“

Už toho pomalu ale jistě začínám mít po krk, jestli vás teda zajímá můj názor.

„Nyní tu mám otázku pro Bellu Swanovou… mluvím pouze k Belle Swanové, nikoliv Isabelle Khanové… Chci, aby mi odpověděla Bella Swanová, ano?“

No, tak fajn.

„Proč je Isabella Khanová hospitalizována?“

 

A proč je země kulatá?

„Ona… pomátla se… něco se stalo…
Něco zlého… moc zlého…“

 

Pomátla se...
Hm, moc pěknej eufemismus...

„Co se stalo?“

 

Prase kozu potrkalo!
Co se furt tak blbě ptáš?

„J-já nevím… nepamatuji se…
Ona…ona na to nemyslí…“

 

♪ I'm on the highway to hell... ♪

 

„Bello, co si myslíte o Isabelle Khanové?“

 

 

„Nemám ji ráda…“

 

Auč! To bolelo!

 

„Pročpak ne?“

 

 

„Ona… je zlá a… a vulgární…
Ona… snaží se mi svést Edwarda…“

 

 

Jestli ti do toho můžu kecat,
teda jasně že můžu,
von se zrovna dvakrát nebránil.
Teda bránil, ale kdybys nebyla blbá
a navrhla mu alternativní řešení…
nemusela bys tiše závidět…
Taky bych to, co jsme spolu prováděli,
nepojmenovala jako snahu o svádění,
já si teda myslím,
že to byla dost úspěšná mise…

 

 

„Jste si vědoma její přítomnosti? Když ovládá vaše tělo?“

 

 

„Ano. Ale je to jako by na mě všechno doléhalo až zpětně.
Asi něco jako kocovina…“

 

Ale zlato,
vždyť ta jediná věc alespoň vzdáleně blízká alkoholu,
kterou jsi kdy zkusila, byl sirup na kašel.

 

„Teď už si vybavuji, co dělala s Edwardem.
Nechci ji v sobě… ve svém těle. Existuje nějaký způsob…
jak se jí můžu zbavit?“

 

Nenamáhej se Bells,
v nejbližší době nemám nikam namířeno…

„Běhno!“

 

Sexuálně frustrovaná jeptiško!

 

„Poběhlice!“

 

Na nic lepšího se naše sladká panna nezmůže?!

 

„Tou jsi ty teď taky!“

 

A sakra…
Na to jsem nepomyslela.
Tak to s tím budem muset něco udělat…

„Nenávidím tě!“

 

Jau, to byla podpásovka...

 

„Co prosím ?“

 

„Je tady, už nemám moc času! Jak se jí zbavím?!“

 

„Tím, že si vzpomenete, co se stalo tehdy v lesích, a tím,
že se s tím vypořádáte. Zvládnete to?“

 

Zvládnete to?
A vést za ručičku bys nechtěla?

„Něco se stalo…“

 

 

Už stačí.

„… Ne mně…“

 

Drž zobák!

 

„… Ale jí…“

 

Dost!

 

„Bello, řekněte mi, co se stalo.“

„Ať děláme, co děláme, nemůžeme se s volaným číslem spojit. Přestaň se mi hrabat v hlavě!“

„Chci mluvit s Bellou Swanovou…“

„Bella Swanová opustila budovu, skončili jsme!“

 

 

A doprdele!


MADHOUSE

Anketa

Která Bella je v této povídce tou pravou/reálnou?

Bella Swanová (15) Isabella Khanová (16) Isabella Soprano (1) Žádná! (Autorka je *nuts*) (3) Sorry, v průběhu čtení jsem zecvokatěl/a (67)

Celkem hlasů: 102

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

nikolka

7)  nikolka (07.09.2011 22:06)

ona opustila budovu?

SarkaS

6)  SarkaS (07.09.2011 21:47)

WOW!!! Teď jsi mě tedy opravdu dostala. Tohle je něco na co jsem fakt pedant a ty jsi to zvládla bravurně

Twilly

5)  Twilly (18.08.2011 12:24)

spinny, tak teď si mě neodvolatelně a naprosto oslnila ... majsterstyk

4)  Nikki (18.08.2011 09:58)

tak toto bylo skvělý ten rozhovor se ti opravdu povedl,byla to bomba

Nosska

3)  Nosska (17.08.2011 19:51)

Zajímavej rozhovor

2)  jenka (17.08.2011 16:23)

Konečně se (aspoň myslím) začínám mailnko orientovat :) Super, piš dál ;)

janulka

1)  janulka (16.08.2011 20:57)

Žeby to začalo dávať zmysel?!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse poster - Volturi