Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/n%C4%9Bm%C3%A1%20dohoda.jpg

Proč se Alice vyděsila?

Děkuju Hanetce za opravu a vždy trefnou radu.

„Alice, jsou to jenom šaty. Navíc si myslím, že se ti opravdu budou líbit.“
„Nejde o šaty! Edward má problém.“
Tady jsem zbystřila. Co se mu asi stalo? Alice vykřikla. Zatřásla jsem jí rameny.
„Kde?“
„Vypadá to jako tělocvična. Jsou v přesile. On to nepřežije!“
No to tedy prrr! Vyrazila jsem jako střela kolem ní a mířila přímo na tréninkové místo. V duchu jsem slibovala něco hodně ošklivýho tomu neřádovi, co si dovolil protivit otcově rozhodnutí. A hlavně mému.
Alice za mnou zaúpěla. „Nevím, jestli to stihneme, ale momentálně ho chtějí spálit.“
Vydám zákaz nošení ohně v jakékoli formě! Je mi záhadou, jak to, že se půlka gardy ještě nepovraždila. Už jsem slyšela ten lomoz. Bože, tam je snad půlka hradu! Hlasité skandování.
Já jim zatrhnu tipec!
Ve dveřích mě málem ranila mrtvice. Edward byl nahnaný do rohu Felixem a Demetrim. Zdatně uhýbal ranám, ale oni byli dva. Zrovna ve chvíli, kdy mě ucítil a vzhlédl ke mně, mu Demetri utrhl paži. Ozval se srdceryvný výkřik Alice a Edward klesl na kolena. Felix, který mě ještě nezpozoroval, hodil jeho končetinu za sebe, přímo mě pod nohy.
Moje vrčení rozrezonovalo místnost. Všechno utichlo, až na trhavé dýchání mého budoucího manžela.
„To stačí! Jak se opovažujete?!“ Došla jsem k nim a paži podala Edwardovi. Najednou byla místnost prázdná, až na mě, Alici, Edwarda a ty dva. Hleděli na mě a v očích měli vzdor. Demetri se přikrčil a zavrčel.
Edward překvapeně zamrkal. Alici se na chvilku zamžil zrak.
„Bello, zprava,“ vykřikla.
Na nic jsem nečekala, udělala výpad a překvapeným Demetrim smýkla na zem. Klekla jsem si mu na hrudník a chytila jeho hlavu do rukou, připravená trhnout.
„Bello, to stačí!“ ozval se hlas Ara. Za ním cupitala Jane s velmi naštvaným pohledem.
„Otče...“
„Okamžitě ho pusť!“
Nechtělo se mi, ale poslechla jsem. Ovšem nebránilo mi to v tom mu ještě jednou zavrčet přímo do obličeje. On na mě našpulil rty.
Moje ruce opět drtily jeho krk.
„Bello, pusť ho. Slyšíš?“ domáhal se otec.
„Ale on napadl Edwarda a utrhl mu paži. Zaslouží hořet.“ zavrčela jsem.
Otcův pohled jakoby zkameněl. Demetri byl najednou úplně malinký a zdál se i průhledný.
„Cože?!“ Ve výklenku naprasklo okno. Páni... nikdy jsem netušila jakou sílu má Arův hlas.
Rázoval místností a Demetri se mu snažil klidit z očí.
„Zůstaň,“ zahřměl Aro. Zkameněl přesně, kde byl a jak byl.
Přejel pohledem Edwarda a pak mě.
„Jsi v pořádku? Bohužel si nemůžu dovolit o tohohle osla přijít, ale nic nebrání tomu, aby mu Bella vymyslela trest podle vlastního uvážení.“ tázavě se na mě otočil.
Zamyslela jsem se jenom chvilku.
„Myslím, že hrad potřebuje vycídit.“ Chtěl protestovat, ale zarazila jsem ho rukou.
Aro na mě zvědavě hleděl a čekal.
„Takže, co kdyby umyl všechny sklepy a chodby? Zubním kartáčkem a lidskou rychlostí?“ protáhla jsem poslední slovo do otázky a pohlédla na tátu.
„Budiž.“
Aro se otočil a chtěl odejít ale těsně před dveřmi se zastavil.
„Jestli ještě někdo sáhne na Cullenovy, bude ho to stát život bez ohledu na to, v jakém postavení je!“
Odešel a za ním se vytratil Demetri s Felixem. Alice stála mezi dveřmi a přešlapovala. Nakonec se usmála a odběhla pryč.

Edward pořád klečel za mnou, paži už na místě. Otočila jsem se a svezla se k němu na zem. Beze slova mě objal.
„Jak... jak tu můžeš žít? To je otřesné místo.“ zašeptal ke mně.
Hladila jsem ho po zádech s myšlenkou, že tohle pro něj a jeho rodinu bude ještě dlouhý měsíc.
„A proč myslíš, že chci pryč?“ odpověděla jsem.
Upřel na mě svoje velké oči. Usmál se a pohladil mě po tváři.
„Pozdní večeře?“ nadhodil.
Ruku v ruce jsme vyrazili do lesa. Lov byl rychlý, oba jsme zvládli dva kusy vysoké. Potom jsme se procházeli lesem a do rána si povídali. Nakonec jsem byla ráda, že otec vybral jeho. Věděla jsem, že Demetri o mě usiluje a nalhává si, že mě miluje, ale mně byl odporný. Kdyby mě získal on, nikdy bych se z Volterry nedostala.
„Na co myslíš? Znervózňuje mě, že to nevím, ale přitom je to neuvěřitelně osvěžující.“
A tak jsem mu vyprávěla o svém životě tady. O tom, jak Demetri každý den setrvával v mé společnosti a nenechal si vysvětlit, že spolu nemáme nic společného.
„Proto se ze mě snažil udělat štěrk na cestu?“
„Asi ano. Ale on mě nemiluje, jenom si to nalhává, vlastně miluje představu moci, kterou by skrze mě získal,“ vysvětlila jsem mu.
Edward zamyšleně hleděl na svoje ruce.
„To bych nikdy nedokázal. Jednou bych chtěl poznat skutečnou lásku.“
„Omlouvám se.“ Bylo mi ho líto, kazila jsem mu život. „Nikdy ti nebudu v ničem bránit. Jenom tě prosím, dodrž se mnou tu frašku, budeme doufat, že za nějaké století to Ara přestane bavit, ano?“
Kývnul. Pak si promnul ruce.
„Jenom mi dělá starost ta svatební noc... ehm,“ chytil se za lem trička u krku a povytáhl ho.
„Já nikdy... no... nebylo s kým, tedy bylo, ale...,“ motal se v tom. Položila jsem mu ruku na ústa.
„To zvládneme, neboj. Máme nejsilnější motivaci.“ Nakonec jsem ho jemně políbila. Váhavě mi položil ruce na pas a lehce si mě přitáhl blíž. Přejel mi rukou po zádech a já se zachvěla.
„Musíme jít.“ Rychle jsem se zvedla. Tohle bylo nečekané, nevím, kde se to ve mně vzalo.

V hradě na nás čekala celá jeho rodina, tvářili se ustaraně.
„Jsem celý, ale jenom díky tady Belle, navrhuji omezit vycházky po hradě. Někteří, a je jich asi valná většina, nás tu rádi nevidí.“ řekl Edward a oni mu přikyvovali. Carlisle se otočil na mě.
„Myslíš, že po svatbě budeme moci co nejrychleji odjet?“
„Doufám v to.“ V jejich tvářích se odrážela úleva.
„Isabello, volá tě Aro.“ Jane. Nezbylo mi nic jiného, než ji následovat. Co asi může chtít? Mluvit s ním tolikrát během jednoho týdne mi nedělá úplně dobře. Čekal na mě v trůnním sále.
„Isabello, rozhodl jsem se vyhovět tvému přání opustit Volterru.“
„Můžu odjet bez svatby?“
Zašklebil se.
„Ne, to rozhodně nepůjde. Můžeš odjet, ale vdaná. Potřebuji, aby tento svazek spojil naše rody. Netvař se tak, jinak bych tě musel dát Demetrimu. Řekl si o tebe už před dvěma lety. Myslím, že mladý Cullen bude lepší volba.
Tedy hlavně kvůli tvému stravování, začínám mít strach, že je to nějaká choroba...“
Chvilinku se nad tím zamyslel.
„Ale nad plnohodnotným manželstvím neohrnuj nos, já na něm trvám a chci, abys byla šťastná.“
To si dělá srandu. No on je z jiného století, tedy spíš tisíciletí. Tenkrát se svazky prostě domlouvaly, ale žádný otec nemohl kontrolovat, jak to probíhalo, v myšlenkách svého zetě.
„Otče, je jiná doba. Takhle už to nefunguje,“ zkusila jsem.
Mávnul na mě rukou, jako by chtěl odehnat obtížný hmyz.
„Chceš mi snad naznačit, že jsem starý?“
Ehm... co na to říct tři tisíce let starému upírovi?

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Linfe

14)  Linfe (09.10.2010 19:27)

Jaj tak poslední dvě věty mě odbouraly a smála jsem se. Jinak jsem byla ale celou dobu jako na trní. Zaskočený Edward byl roztomilý, už ho vidím jak si tahá za límeček u trička :-)

eMuska

13)  eMuska (26.09.2010 19:46)

Chudák Edward! Ešteže ho Bella zachránila!

Michangela

12)  Michangela (13.09.2010 23:15)

sfinga

11)  sfinga (04.09.2010 21:05)

Chudák Edward. Demetriho bych...Grrr
najdou k sobě ti dva cestu? Myslím Edwarda a Bellu, jak se z toho vymotají? Vlastně jsou to jen figurky na lidské (pardon) upíří šachovnici.
Moc se mi to líbí, jdu na další díl

sakraprace

10)  sakraprace (24.08.2010 19:39)

Demetri je debil. Vyčistit hrad je sice na prd, ale ten trest měl bolet, hodně
A Aro přece není starý. jeden tisíc sem druhý tam, vskutku mladík
Luxusní,

Karolka

9)  Karolka (23.08.2010 23:37)

To byla parádička! A krásně se nám sbližují. Jen jsem nervózní, aby je už pustili... Aby si mladý pan otec ještě nevymyslel nějakou kulišárnu...

8)   (23.08.2010 22:58)

Mluvit s ním tolikrát během jednoho týdne mi nedělá úplně dobře.


„Chceš mi snad naznačit, že jsem starý?“


Tak toto sa ti fakticky vydarilo
Nevadila by mi aj dlhšie kapitolka a čo tak sa na celú situáciu opäť pozrieť Edovými očami?
Veľmi pekné.

milica

7)  milica (23.08.2010 20:39)

Krása fakt, už se těším na další

6)  hellokitty (23.08.2010 20:25)

Wendy

5)  Wendy (23.08.2010 19:32)


Už se těším, jak to bude dál

lied

4)  lied (23.08.2010 18:35)

no já bych mu asi řekla že je vyzrálí a to dost. Snad se za ten měsíc více sblíží

3)   (23.08.2010 18:18)

Krásný díl. je mi líto Edwarda, protože on asi bellu má... ehm...rád?
No, každopádně, krásný

Alaska

2)  Alaska (23.08.2010 18:15)

Že by se nám v Arovi probudily city . Chudák Edward, trošku s ním tam zametly.

Hanetka

1)  Hanetka (23.08.2010 18:11)

Tohle se mi moc líbí, jenom bych uvítala delší kapitolu. Mnohem delší kapitolu. Nejdelší kapitolu!!! Tohleto hledání si cesty k sobě... jemně mě z toho mrazí a nemůžu se dočkat... Uffff.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still