Sekce

Galerie

/gallery/NHL1.jpg

Částečné odhalení.

Po návratu z výletu jsem se ocitla doma sama. Táta má přece dnes rande, i když tomu tak nechce říkat. Byla jsem hrozně zvědavá, jak mu to dopadne. V kolik asi dorazí? Pohledem jsem zabrousila na hodiny. Půl deváté! Do háje, já úplně zapomněla na Skype a na Jacoba. Rychle jsem běžela do pokoje a zapnula počítač.

Dělej, dělej, vztekala jsem se nad pomalostí toho krámu. Konečně naběhl i Skype a na něm pořád ten stejný obrázek, to pitomé točící se kolečko. Tak já blbec se trápím, že jdu pozdě a on si klidně už několik dnů ani nevyzvedne vzkaz! Vrhla jsem se k telefonu, který jsem měla schovaný pod polštářem. Doufala jsem, že konečně dostanu alespoň nějaký vzkaz a měla jsem pravdu.

 

Promiň Bells, rozbil se mi počítač. Ozvu se, až ho opravím. Jake

 

Ulevilo se mi, je v pořádku, jen nemůže na net, ale proč je tak chladný. Za písmenka se přece neplatí, tak když už byl ochotný napsat mi přes celý státy, mohl přidat alespoň hezké slovíčko.

„Je někdo doma?” ozvalo se najednou od dveří.

Do háje s Jacobem, praštila jsem s telefonem o stůl a vyšla z pokoje.

„Ahoj tati, jaký bylo rande?” byla jsem víc než zvědavá a taky jsem se těšila, že budu myslet konečně i na něco jiného než na toho protivu, který se mnou poslední dny pořádně nekomunikuje.

„Zajímavé,” prohlásil zadumaně a sedl si do křesla v obýváku.

„Stalo se něco?” ptala jsem se, protože se tvářil tak divně.

„Bello, co všechno víš o tom svém Jacobovi?” podíval se na mě zkoumavým pohledem.

„Je  z nějakého menšího městečka na severozápadě, do New Yorku odešel po tom, co se nepohodl s rodinou. Má 21, bydlí v pronajatém bytě a našel si práci u jedné automobilky. Proč tě najednou tak zajímá?”

„A ty víš, jaký měl s rodinou problém?” ptal se zadumaně.

„Nevím, já… Ptala jsem se ho, ale řekl, že je to mezi ním a jeho otcem. Pak už jsme se o tom nebavili.”

„Aha,” byla jediná reakce a mě to začalo vytáčet.

„Tati, co se děje?” zeptala jsem se mírně naštvaně.

„Myslel jsem, že nás zdejší lidé přijali, ale teď si už nejsem tolik jistý,” odpověděl zase vyhýbavě.

„Možná jen byli zvyklí na starého šerifa.” Pokusila jsem se mu zvednout náladu. „Stalo se něco, že myslíš, že nás nepřijali?”

„Celou tu dobu nám to tajili a tvářili se na nás přátelsky. Sue sice chápu, ale Billy nám to mohl říct,” založil si ruce na prsou a mračil se jako kakabus. Nikdy jsem ho takhle neviděla.

„Billy? Není to ten správce rezervace?” To on nás seznámil se Sue a její rodinou.

„Ano, přeci jsme před několika týdny byli u něj na návštěvě, tak nedělej, že si ho nepamatuješ,” zavrčel na mě táta a to už jsem nevydržela. Copak já můžu za jeho špatnou náladu?

„Pamatuju. Co ti provedl, vzal ti tvoji třpytku pro štěstí, když jste rybařily, nebo ti snad vyfoukl rybu?”

„Jen se mi směj, ale tobě to bude vadit víc než mně,” podíval se mi do očí a mně to začalo v hlavě šrotovat. Místní lidi, já a... Táta se začal nejdřív vyptávat na Jacoba...

„Ty mi chceš říct, že Jacob má něco společné s Billym?” Když nad tím zauvažuju tak jsou si ti dva vzhledově podobní, ale něco takové by mi Jacob řekl, nebo ne?

„Konečně ses projevila jako pravá dcera svého otce. Už jsem se bál, že policejní dedukce se geneticky nepředala,” trefoval se do mě s úsměvem, ale když viděl, jak se tvářím zvážněl. „Promiň, holčičko, tohle není legrační, ale nevím, jak ti to říct, když to nevíš od něj.”

„Prostě mi to řekni, už nejsem malá.” Dneska toho je na mě už trochu moc, první pusa se Sethem, pak se dozvím, že Billy má něco společné s Jacobem, bojím se, co zjistím dalšího.

„Večer byl velice příjemný, tolik k tvé první otázce. Doprovodil jsem Sue domů a pozvala mě ještě na skleničku. Trochu jsme se zapovídali, když si musela odskočit, prohlížel jsem si fotografie, které má pověšené na stěně. Byla na nich její rodina se svými přáteli. Na jedné fotografii byli vedle sebe Seth a Jacob.”

„Seth a Jacob?” musela jsem se posadit, tohle už bylo trochu moc. Seth zná mého Jacoba?

„Pochopitelně jsem se na to Sue zeptal,” odmlčel se.

„A?” zeptala jsem se netrpělivě.

Povzdechl si: „Přála si, ať se na to zeptám Billyho, ale nakonec mi svěřila alespoň to, že Billy je Jacobův otec. Proč nám to tajili, mi říct nechtěla.”

„Vážně?” zeptala jsem se překvapeně, když se nad tím zamyslím, Billy mi něčím Jacoba připomínal a teď vím čím. „Tak proto sem Jacob odmítl jet.”

„Jacob chtěl za tebou přijet?” zatvářil se zmateně a trochu pohoršeně.

„Ne jet, spíš stěhovat spolu se mnou, ale když jsem mu řekla, kam se stěhujeme, tak odmítl, ale mohlo to být i díky té práci, co dostal. Vždycky se chtěl živit něčím takovým.”

„Jacob zvažoval, že se kvůli tobě přestěhuje?” vykulil oči. „No, asi jsem toho tvého přítele neodhadl zcela nejlépe. Nenapadlo mě, že to bere tak vážně. Vy už jste…“ významě se odmlčel a vyčkával na odpověď. Do háje, jak se k tomuhle dostal. Nemohl by zazvonit telefon nebo něco jiného abych nemusela odpovídat?

„Bello?”

„Tati,” zaúpěla jsem. „Nic takové nebylo, stačí?” víc jsem to s ním netoužila rozebírat už tak jsem musela být rudější než rajče.

„Ještě, že tak. I když to s tebou myslí vážně. Nevíme, proč se za něj jeho vlastní rodina stydí.”

„To se určitě nějak vysvětlí,” přesvědčovala jsem spíš sebe než jeho.

„Taky doufám, hlavně kvůli tobě.”

„Tati, půjdu si lehnout. Nevadí? Jsem z toho dnešního výletu se Sethem unavená.” Nebyla to sice úplná pravda, ale potřebovala jsem být sama.

„Jasně, jen mi ještě řekni, jak se mu daří?”

„Sethovi skvěle, ale dluží mi muffiny, všechny snědl cestou sem.”

„Až ti je přinese, nech mi jeden,” smál se, ale zase zvážněl. „Bello, já se ptal na Jakea.”

„Aha, no, asi dobře. Rozbil se mu počítač, tak spolu nemůžeme volat, ale určitě mu ho brzy opraví.”

„Určitě máš pravdu. Dobrou noc, holčičko.”

„Dobrou, tati,” rozloučila jsem se, a jakmile se zavřely dveře pokoje, hned jsem kontrolovala mobil, jestli tam není další zpráva od Jacoba, ale nic.

Nervózně jsem chodila po pokoji a snažila se utřídit si myšlenky. Byl to opravdu namáhavý den a já nevím, co mě trápí víc. To, že mi božský neřekl pravdu nebo to, že mi napsal jen holou větu nebo to, že jsem se líbala se Sethem. Zvláštní, na té vzpomínce jsem se nějak zasekla. Seth mi po celou dobu pomáhá, měla jsem ho za svoji oporu, něco jako Jo v klučičí verzi, ale on mi lhal. Proč mi nikdy ani nenaznačil, že Jakea zná a navíc… On se zná s mým přítelem, a přesto mě líbá?! Ten musí mít ale žaludek.

Ani jsem nevěděla, co dělám, dokud se z telefonu neozval Sethův rozespalý hlas: „Haló?”

„Proč jsi mi neřekl, že znáš Jacoba?”

„Bello,” vykřikl radostně, ale pak mu asi došlo, na co se ptám, a začal koktat stejně, jako na pláži. „Já, já, já… Jaký Jacob? Já znám jenom Jacoba Blacka, vy se znáte?”

Snažil se dělat hloupého, ale to mu neprojde.

„Známe, je to můj přítel, Sethe. Nedělej ze sebe hlupáka.”

„Bello, já jsem nechtěl. To Jacob a Sam… Já nemůžu,” naříkal nesmyslně.

„Sethe, jsi v pořádku?” zeptala jsem se. Bylo to jako by chtěl něco říct, ale zároveň mu něco bránilo.

„Nebudeš chtít tomu věřit, ale já za nic nemůžu. Jsem jen obětí okolností stejně jako ty. Nikdy jsem nechtěl nikomu ublížit a tobě už vůbec ne. Já nesmím některé věci říkat. Ale Bells, prosím, musíš věřit tomu, že jsem ti nikdy nechtěl lhát,” naléhal, až jsem mu málem chtěla uvěřit.

„Jasně, nikdo mi nechce lhát, proto mi všechno tajíš a Jacob taky. Jste oba stejní. Raději si necháte všechno pro sebe, ale já už jsem dospělá a unesu to, nepotřebuju před vším ochránit, nejsem z cukru.”

„Nejsem stejný jako Jacob, já se ke svým povinnostem nikdy neotočil zády, ale nemůžu se s ním srovnávat. On to má složitější. Bells, já vím, že bys to dokázala pochopit, ale já ti to nesmím říct. Je to… kmenové tajemství. Musel bych dostat svolení, chápeš?”

„To jste v nějaké sektě?” zeptala jsem se naštvaně. „Ty mi nemůžeš nic říct a Jacob se mi pro jistotu ani neozývá.”

„Je mi to líto. Kdybych mohl pro tebe cokoliv udělat…“

„Nic udělat nemůžeš nebo… dlužíš mi ty muffiny.”

„A počítají se, kdybychom je třeba dělali spolu?” ptal se nadšeně.

„Musíš mi ale slíbit, že je nesníš, sotva je vytáhnu z trouby.”

„Slibuju, že si vezmu jen to, co ty už nesníš. Přísahám.” Musela jsem se smát, představa Setha, jak slintá nad pekáčem, sleduje každé moje sousto a nemůže se dočkat, kdy konečně přestanu jíst.

„Dobře můžeš si vzít, co zbude, ale dáme na stranu i tátovi a tvojí mámě a Leah.”

„Jsi nejlepší na světě,” vybafl na mě. Zaskočil mě tím tak, že jsem ani nevěděla co říct.

„Takže můžu ráno přijít?” ptal se.

„Dobře, ale ne že tu budeš zase strašit v pět ráno jako poprvé, normální lidi mají ráno v sedm.”

„Budu tam. Díky, Bello, jsi vážně úžasná.”

„Dobrou, Sethe,” zamručla jsem a položila. Jak tohle, krucinál, dělá? Chtěla jsem mu pořádně vynadat a všechno z něj vytáhnout a místo toho si domlouváme společné pečení. Jenže i když chci, nedokážu se na něj pořádně zlobit. Co to se mnou jenom je? Měla bych si s někým promluvit. Kolik hodin je asi v Miami? To je jedno. Jo mi taky volala o půl dvanácté, když se pohádala s Tomem, tak snad nebude vadit, když jí zavolám já.

Telefon vyzváněl dlouho a pořád ho nikdo nezvedal, až jsem se dovolala do hlasové schránky. Zavěsila jsem. No tak, Jo, tohle mi nemůžeš udělat.

Zkusila jsem to ještě jednou. Už jsem to skoro vzdávala, když se konečně ozval strašlivý rámus.

„Jo, haló, Jo, jsi tam?” snažila jsem se to překřičet.

„Tome, počkej, já...” Řev jakési muziky zeslábl a následoval divný šramot. „Bello, Bello, kde jsi?”

„Ve Forks. Potřebuju si promluvit a poradit.”

„Myslela jsem, že jsi konečně dostala rozum a utekla jsi z domova,” smála se.

„I to je jedna z možností.” povzdechla jsem si.

„Super, jsme na jednom skvělým večírku, mohla bys přijet za námi.”

„Tak to jsem si nevybrala nejlepší chvíli na to ti zavolat.”

„Neblázni, když mi takový šetřílek jako ty volá přes celé státy, musí se něco dít. Povídej, umírám zvědavostí.” Hluk v pozadí utichl.

„Líbala jsem se s jiným klukem a pak se ukázalo, že to je Jacobův kamarád z dětství,”dořekla jsem a na druhé straně bylo i po minutě ticho „Jo, jsi tam?”

„Někdo tě vyměnil, nebo si začala něco brát?”

„Ne, nic neberu, leda bych začala kouřit lišejník, toho je tu kolem plno.”

„Takže to teď frčí ve Washingtonu?”

„Jo, nedělej si ze mě legraci. Tohle je vážné. Do toho se mi Jacob už dlouho neozval, jen napsal krátkou sms s tím, že má rozbitý počítač.”

„A myslíš to s tím druhým klukem vážně?”

„Nevím. Seth je hrozně milý, dokonce mě vzal na piknik a doma nám to tu opravuje, ale mám Jacoba, i když...”

„Počkej,” přerušila mě, „jak může být ve Forks Jakův kamarád? Jseš si jistá, že si nechala ten lišejník na stromech?”

„Táta si asi začal se Sue, to je Sethova máma, a ta má fotky Setha a Jacoba když byli menší. A Billy, to je správce rezervace, je Jacobův táta.”

„Eee, Bello?”

„Ano?”

„Ty ses líbala se svým skoro bráchou?”

„Ježiš, takhle jsem o tom vůbec nepřemýšlela.”

„Hmm, takže zaprvé, jak si na tom s Božským?”

„Nevím, dneska mi od něj došla zpráva „Promiň Bells, rozbil se mi počítač. Ozvu se, až ho opravím. Jake.” To je všechno. První dny jsme si volali, ale teď už dlouho ani ň.”

„Chybí ti?”

„Ano, pořád tu mám plno práce, ale i tak mi chybí naše večerní hovory.”

„A co děláš celý dny? Snad nejsi jen sama doma jako tátova posluhovačka,” ona nemohla nikdy pochopit, že se o domácnost starám já. Neměla jsem jí to za zlé, protože její rodina na to měla vždycky služku.

„To ne, sice jsem doma, ale mám společnost, je tu se mnou Seth, i když něco opravuje nebo pomáhá se zmizením obsahu ledničky.”

„Takže si to shrneme. Celé dny trávíš se svým skoro bratrem, a když pak večer odejde, čekáš na Jakea, který se teď stejně neozývá. Vážně si myslíš, že ten vztah na dálku je dobrý nápad?”

„Ano, ale začínám pochybovat, ale zas… Jacob by mi řekl, kdyby si někoho našel, v tom mu věřím.”

„A jak to, že se tvůj denní přítel zná s tím večerním?”

„Jacob tu bydlel jako malý, ale pak se pohádal s otcem a odešel. Víc toho nevím, dokonce ani to, proč se pohádali.”

„Tak se zeptej Setha. Něco mi říká, že ten kluk by pro tebe udělal všechno na světě,” uchechtla se.

„Mluvila jsem s ním o tom, ale byl divný, prý něco s kmenovou radou. Má to zakázané od Jacoba a Sama. Popravdě díky tomu hovoru mám v hlavě víc otázek než odpovědí.”

„Kdo je Sam? Bell, je toho nějak moc... Ale nejspíš si děláš zbytečné starosti. Neměla bys tolik vyset na minulosti. Vypadá to, že jsi tam začala nový život.”

„Mě se líbil ten starý,” odsekla jsem jí.

„Neříkala jsi, že jsi byla na pikniku?” smála se mé reakci. Nechápu proč.

„Byla, ale co to s tím má společné?”

„Víš, kolikrát jsem tě zvala ven já? Ani jednou se mi to nepodařilo, pořád ses schovávala doma a i s Božským ses potulovala jen mezi školou, prací a domovem.” Nadechovala jsem se, abych jí to mohla vyvrátit, ale nepustila mě ke slovu.

„Já vím, že jste párkrát byli v kině a v restauraci, ale nikdy si neopustila svoje místa, svoje teritorium. A najednou se odstěhuješ a jsi schopná jít na piknik v končinách, které vůbec neznáš. Buď tě potkal zázrak, nebo ten lišejník…“ Už jsem toho měla dost.

„I kdyby se mi Seth líbil, nemůžu si začít se svým skoro bratrem.”

„Já tušila, že mi to omlátíš o hlavu. Copak se tvůj táta žení? Jestli jo, chci pozvání.”

„No, zatím měli jen to jedno rande.”

„Tak vidíš. Neměla bys…“ Mužský hlas ji přerušil, nejspíš Tom. „Dělá si legraci?” odpovídala mu. „Tak jí řekni, že mluvím s Bellou. Bello, jsi tam?”

„Jo, jsem tu.”

„Promiň, budu muset končit. Máma chce jít pryč.” Mělo mě napadnout, že má s sebou i svůj doprovod, ale stejně se má. Kdo jiný může chodit na večírky s přítelem v Miami a ještě mu není osmnáct? Ale ještě jsme všechno neprobraly, potřebovala jsem toho tolik říct.

„Jo, počkej…“

„Promiň, Bello. Zavolám ti jo?” zavěsila.

Johana byla vždycky ochotná mi pomoct, ale ovšem jen když měla čas nebo byla ochotná si ho udělat. Nikdy mi to nevadilo, protože jsem se jí mohla přizpůsobit nebo jsme se viděly ve škole. Ale bylo mi jasné, že když si užívá prázdniny jako snad nikdo, tak si s ní hned zase nepopovídám.

 

 

autor myšlenky: Tamias01, pomocník při realizaci: emam

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Empress

3)  Empress (19.11.2013 16:25)

Prečo im robíte takéto veci? :( Otisknutý Seth, to sa mi vôbec nepáči a hlavne keď sa spolu muckali
Každopádne predstava Belly, ako zo stromov zbiera lišajník, aby mohla byť mimo je zaujímavá
Dievčatá, vynikajúce, čím ďalej, tým lepšie a ja sa neviem dočkať ďalšej kapitoly

2)  Jana (18.11.2013 07:28)

SestraTwilly

1)  SestraTwilly (17.11.2013 21:56)

Pekná kapitolka,dobre ste to dievčatá zamotali...Jakob...Seth.
Som zvedavá prečo Jake odišiel a kedy zase príde na scénu.
Páčila sa mi.:) ;)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek