Sekce

Galerie

/gallery/lkiss.jpg

FemSlash. Komu tahle variace nesedí, ať se následujícímu textu vyhne obloukem aneb Ať hodí kamenem, kdo je 100% hetero:-)...

15+, ale jen trošičku:-)

 

Horší než Edwardův odjezd na dvoudenní lov byla varianta Edwardův odjezd a Alice jako moje tělesná stráž po celou dobu, kdy on bude pryč.

Tentokrát jsem si vymohla – pod podmínkou, že nepřekročím hranice města – že můžu po dlouhé době zůstat sama. Opravdu sama. Dřív, než jsem objevila tu druhou možnost, jsem milovala osamělé hodiny s knížkou, hrnkem stydnoucího kafe a světem, který zůstával bezpečně za zdmi mého pokoje.

Edward – ta druhá možnost – tohle samozřejmě změnil. Být s ním, užívat si jeho vůni, jeho úsměv, hlas a doteky – tomu se nemohla rovnat sebelepší literatura a ani nejdražší víno, natož moje levné kafe. Když už ale musel odjet…

Zbožňovala jsem Alici. Asi jako čokoládu. V obou případech se vyplatilo přesně dávkovat. Když jsem to přehnala, cítila jsem se trochu – přeplácaně.

Páteční večer začal dobře – při velkém úklidu se mi dařilo potlačit rostoucí stesk a do vany až po okraj plné horké vody a pěny s jahodovou vůní jsem si projistotu vzala jednu z knížek, které jsem našla pod vánočním stromkem.

„Stačí málo a přestanu se ovládat.“

Vstala z postele a přistoupila k němu. Položila mu dlaň na prsa, přímo na srdce. Přitiskla se k němu.

„Ty mě odmítáš?“ zeptala se.

Bodlo mě u srdce. Jen o pár stránek dál se Beth podařilo to, o co já se marně snažím několik měsíců. Uvědomila jsem si, že místo Wratha si představuju Edwarda a místo Beth sebe. Bylo by to tak snadné, tak přirozené… Proč se Edward tak zuřivě brání?

Držela jsem knížku v křečovitě sevřené dlani, ale už jsem nečetla. Se zavřenýma očima jsem nechala druhou ruku, aby se nejistě a neohrabaně pokusila napodobit doteky, které Wrath dopřával své vyvolené. Ve chvíli, kdy mi knížka vypadla a já zapojila obě ruce, se ozvalo tiché zaklepání. Trhla jsem sebou. Chvíli mi trvalo, než jsem dokázala vykoktat tři zadýchaná slova:

„Kdo je tam?“

Alicina střapatá hlava mě skoro rozlítila. Slyšela mě předtím?

„Promiň, Bello, já vím, že jsi chtěla volno, ale… Mám pro tebe překvapení. U nás. Prosííííím!“ naznačila slabý vzlyk, když viděla můj odmítavý výraz. V naději, že vypadne, a já budu mít čas zbavit se horkosti ve tvářích, jsem krátce kývla. Nadšením lehce poskočila a opravdu zmizela v mém pokoji.

Vypustila jsem chladnoucí vodu a naštvaně se balila do osušky. Cítila jsem se – nepohodlně? Nedokázala jsem ten ne zrovna příjemný fyzický stav popsat. Svým tělem jsem se nikdy příliš nezabývala, před Edwardem jsem zažila asi tři v podstatě dětské polibky. Nic, co by mě přivádělo do situací na hraně. Do okamžiků, po kterých nevím, co se sebou.

Když vedle mě ležel Edward, dokázal odvést mou pozornost jinam a já nakonec nějak usnula, potlačila tu probuzenou touhu. Ale dnes, kdy se mé myšlenky na něj až příliš propojily s představami popsanými v té hloupé knížce, jsem se na spaní necítila ani omylem.

Nespokojenost se pomalu tavila ve vztek. A za dveřmi byl někdo, na kom bych si ho mohla docela dobře vybít. Prudce jsem otevřela.

„Alice, já nikam…“ Překvapeně jsem vytřeštila oči. Alice stála jen ve spodním prádle uprostřed pokoje a skláněla se nad nějakými krabicemi, které úplně zakrývaly mou postel. Zvedla ke mně rozzářený obličej.

„Promiň, jedu ze Seattlu, nová kolekce,“ kývla omluvně bradou k té spoušti. „Ani jsem si to pořádně nevyzkoušela, a než si vyfoukáš vlasy…“ Pokrčila jsem rameny. Nedokázala jsem však okamžitě odtrhnout oči od jejího těla. Její pokožka zářila jako drahý jemný porcelán – skoro namodralým odstínem. V kontrastu s vínově červenými krajkami, které zakrývaly jen to nejnutnější, vypadala… neskutečně. Nikdy jsem si neuvědomila, jak ženská navzdory své drobné postavě je. Smutně jsem sklonila hlavu ke svému příliš dívčímu hrudníku. Někdo se má…

„Opravdu krásně voníš,“ zaslechla jsem těsně předtím, než jsem znovu zapadla do koupelny. Ty její vtípky…

Doufala jsem, že i z toho, jak jsem práskla dveřmi u auta, když zastavila před nezvykle tmavým domem, pozná, jak moc jsem vůči tomu jejímu překvapení skeptická. Vzala mě za ruku – nosit mě měla už tři měsíce přísně zakázáno – a netrpělivě mě táhla dovnitř. Během vteřiny rozsvítila všechna světla a postrkovala mě ke schodům. „V Edwardově pokoji,“ culila se tajuplně. To mě nepatrně obměkčilo. Pořídila mu nový přehrávač? Nebo zbourala zeď na terasu, aby se mu i do pokoje vešel klavír?

Ten pohled mi vyrazil dech. Uprostřed místnosti stála obrovská a nádherná postel. Na první pohled velmi pevná, trochu retro, i když přesně jsem sloh nedokázala určit, pokrytá lesklým, nazlátlým přehozem a utopená v záplavě polštářů ze stejné látky.

Ne, teď už to není pokoj, poprvé ve své existenci se Edward stal majitelem ložnice… Omámený, možná ale spíš trochu přihlouplý úsměv na mé tváři vystřídal rychle smutek. A pak, skoro vzápětí, se přidaly slzy. Alice se překvapeně dotkla mé rozklepané brady.

„Bello, neviděla jsem tě plakat, nelíbí se ti? Něco je špatně?“ Bylo mi jí vážně líto. Tentokrát se s nákupy skoro trefila a já jí zkazím radost. S pevně stisknutými rty, abych ten příval zadržela, jsem urputně zavrtěla hlavou. Pak jsem to ale vzdala.

„On… on mě stejně… nechce… nechce se se mnou… milovat… nechce mě přeměnit… umřu vedle něj… jako stará panna…“ vyrážela jsem ze sebe mezi kvílivými zvuky a aniž bych věděla, jak jsem se tam dostala, ležela jsem na té zlaté lodi a smáčela ty nádherné saténové polštáře.

Alice seděla vedle mě, nezvykle tichá, a konejšivě mě hladila po zádech. Zmizela jenom na okamžik – pro krabici kapesníků. Nechala mě vybrečet, a když mi došly slzy, dál tiše poslouchala mé zmatené strachy, nashromážděné za všechny ty týdny, kdy se Edwardovy ruce zastavovaly na přesně vymezených hranicích.

„On… říká, že i když je upír, tak je… normální… muž,“ koktala jsem rozpačitě. „Jak to může vydržet? Já… sama se sebou mám co dělat, chlapi jsou na tom přece hůř, ne?“ dožadovala jsem se ujištění. Alice vypadala zamyšleně. „Copak jsem nějaká nymfomanka?“ rozčílila jsem se, když pořád nereagovala. Pohladila mě po rameni.

„Bello, mám celkem představu o tom, jak řeší muži a to i ti, kteří tak nějak nestárnou, sexuální… frustraci.“ Její úšklebek mě pobavil. „Myslíš?“ ožila jsem. Ta představa mě pobavila. Edward ve sprše a… Zahihňaly jsme se současně. „Vím,“ dodala s předstíranou vážností.

„Uááááá! Mlč! Nechci, abys ho přitom mohla vidět!“ On je přece můj…

„Zapomínáš, co všechno viděl on,“ zamračila se na chvíli. Pak se ale znovu usmála. „Možná… Možná by to byl způsob, jak mu dokázat, že nejsi až tak rozbitná. Křehká,“ opravila se rychle, když viděla mou reakci na slovo, které bylo až příliš Edwardovo.

„Tak to jsi dobrá, já nepřemýšlím o ničem jiném a zatím nemám ani nápad,“ zavrtěla jsem naštvaně hlavou. Alice si zamyšleně poklepala na horní ret. „Bude to ale záležet na… tobě. Jestli nejsi moc… upjatá?“

Nechápala jsem ani trochu, o čem mluví. Povytáhla jsem obočí v němé otázce. Alice se lehce usmála. „Počkej chvilku,“ poručila mi, jako bych se chystala někam jít. Vrátila se bleskově, v jedné ruce otevřenou láhev vína, ve druhé sklenici. Znovu se uvelebila vedle mě a nalila trochu zlaté tekutiny. Vteřinku zaváhala a dolila sklenici skoro po okraj.

„Na,“ vybídla mě. „Na kuráž.“

„Alice, já pořád…“ zkusila jsem z ní vytáhnout podrobnosti jejího plánu, ale ona beze slova zavrtěla hlavou. S povzdechem jsem si vzala sklenici a opatrně si cucla. Víno chutnalo nasládle, lehounce, a to mě zmátlo, vypila jsem ho během dvou minut a skoro vzápětí ucítila, jak mi ztěžkly nohy. Jinak ale malátnost, která ovládla mé tělo, působila překvapivě příjemně.

„Jsem připravená na to děsivé tajemství?“ zakuckala jsem se posledním lokem a vybryndala si pár kapek na bradu. Alice se ke mně natáhla a pomalu je ukazováčkem setřela. Zůstala nakloněná u mě, vzala mi skleničku z ruky a tiše odpověděla otázkou:

„Jsi připravená na jedno malé dívčí tajemství?“ Netušila jsem, proč se mi zadrhl dech. Možná – ta povědomá vůně, oči, které změnily barvu tak, jak jsem to znala… Přikývla jsem? Potom jsem si nedokázala vzpomenout.

Zvedla ruku a dotyk na mé tváři spíš naznačila, než zrealizovala. Na rameni a na zádech jsem však její jemné prsty už cítila. Zachvěla jsem se.

„Alice, já…“ Proč šeptám?

„Pssst,“ vydechla konejšivě, a aniž by rozpojila naše oči, posunula ruku na můj krk. Její drobná dlaň na mém zrychleném tepu jako by si chtěla ověřit, jestli zvolila správnou cestu. Pak pokračovala dopředu. Obratně mi rozepnula košili a nechala ji sklouznout z mých paží. Závan vzduchu mě trochu probral, ale místo, abych ji odstrčila – měla bych ji přece odstrčit – jsem se natáhla a nejistě zopakovala její pohyby. Připadala jsem si zhypnotizovaná jejími černými duhovkami, ale krásně zhypnotizovaná. Víno uvolnilo přesně tu bariéru, přes kterou bych se bez něj nedostala, ale nebyla jsem opilá, intenzivně jsem vnímala všechno, co se se mnou děje.

S mým tělem, uvnitř mého těla…

Nakonec jsem to byla já, kdo se odvážil pro první polibek. Nic tak jemného, něžného jsem ještě neokusila. Ten chlad jsem znala, ale vůně se lišila, teď jsem byla schopná to rozeznat, a když jsem poprvé rozevřela ty plné rty a našla její jazyk, už jsem nepochybovala. Chuť je jenom její, nezaměnitelná, květinově sladká, omamná… Uběhly dlouhé minuty a mně se zdálo, že se jí nikdy nenabažím, že se nedokážu odtrhnout.

Pak se do toho dlouhého a intenzivního polibku ozvalo tiché zasténání. Byla jsem to já? Byl to můj hlas? Netušila jsem, ale nezdálo se to důležité. Důležité bylo, že ten zvuk rozdmýchal něco, co zatím jen doutnalo.

Odtrhly jsme se od sebe. Jako bychom hleděly do zrcadla. Obě prudce oddechující pootevřenými ústy, obě s výrazem zastřeným touhou. Mimoděk jsem se dotkla její tváře – čekala jsem, že bude stejně horká, jako moje.

Nenašla jsem horkou kůži, ale Alice pootočila hlavu a vzala konečky mých prstů mezi své rty. Zavřela oči a jemně je přejížděla jazykem. Fascinovaně jsem na ni zírala. Pak můj pohled sklouzl níž. Její hruď se prudce zvedala, jak zrychleně dýchala a já zatoužila vidět ji tak, jako předtím u mě v pokoji. Uvolnila jsem ruku a přisunula se blíž. Otevřela oči, usmála se na mě a zvedla ruce, abych jí mohla tričko snadno přetáhnout přes hlavu.

Ona viděla, co se chystám udělat! A já své rozhodnutí nehodlala měnit… Za tričkem rychle následovalo její a pak i mé prádlo.

„Vidíš i dál, co chci udělat?“ zašeptala jsem ochraptěle.

„Záleží na tom, jak moc se musíš rozhodovat. Jestli se nechceš prostě jen podvolit instinktům,“ odpověděla a já si s radostí uvědomila, že je stejně omámená a vzrušená jako já.

A tak jsem ji poslechla. Na okamžik jsem zavřela oči. Oprostila jsem se od všech nejistot a předsudků. Tahle chvíle… Jen malý záblesk věčnosti…

Když jsem se na ni opět podívala a znovu se utopila v té černé hlubině jejích vzrušených očí, podařilo se mi to. Přestala jsem se rozhodovat, přestala jsem přemýšlet, odevzdala jsem se jejím jemným rukám a něžným rtům, její nepopsatelné chuti a omamující vůni.

Nemohla jsem jí dát tolik krásy, jako ona dala mně. Ale dala jsem jí, co jsem mohla a znovu a znovu si brala víc.

„Alice…“

„Bello…“

Usnula jsem nad ránem v jejím chladivém a laskajícím objetí. Po dlouhých měsících mé tělo souznělo s mou myslí. Jen spokojená únava, pocit klidu a bezpečí…


xxx


Ještě než jsem otevřela oči, ovládla mě na chvíli panika. Co teď? Kocovina z vína nebo z něčeho, co se stalo omylem?

Lehké pohlazení na tváři mě uklidnilo.

„Dobré ráno, Bello. Máš hlad?“ Usmála jsem se na ni. A pak mi to došlo.

„Alice, tohle byl ten plán? Dokážeš mu, že když zvládnu tvoje… doteky, když se dokážeš ovládnout ty a neublížíš mi, tak on to zvládne taky?“ Jak to, že se tím zabývám až teď?

Krátce přikývla. „Ano, to byl… původní plán. Ale já…“ Vážně vypadá, že se stydí? To není možné, to přece není Alice, jak ji znám…

„Nějak jsem to přitom pustila z hlavy. Nemyslela jsem na Jazze ani na Edwarda, jen…“ Sklopila oči.

Zvedla jsem ruku a přitáhla si její obličej k sobě. „Já vím… Taky se mi Edward na chvilku někam ztratil…“ Sklonila se blíž a lehce mě políbila. „Měla by ses nasnídat…“

„Teď zrovna nemám hlad na jídlo, Alice…“

Celý den jsme strávily v tom zlatém přístavu. Užívala jsem si každou minutu s vědomím, že právě poznávám a získávám novou Alici, něžnou, občas rozpačitou, nekonečně laskavou a laskající.

Mluvily jsme o tom, jak a jestli říct Edwardovi o našem testování mého těla.

„Prostě ho nechám, ať se podívá,“ rozhodla se nakonec Alice. „Nedokážu zaručit, že si na tohle občas“ – polibek na levé rameno – „jen tak“ – polibek na to pravé – „zničehonic“ – další k mému levému prsu – „samozřejmě nechtěně“ – a ještě k pravému – „nevzpomenu“, vydechla a její rty dokončily svou pouť někde pod mým pupíkem…

„Souhlasím,“ zasténala jsem, „taky na to nedokážu nevzpomínat…“


xxx


Chladivá náruč, která mě probudila, nepatřila Alici. Strnula jsem – napjatě jsem čekala na jeho reakci. Zamyšleně mě políbil na krk. Mlčel. Příliš dlouho… Mé srdce divoce uhánělo, musel slyšet, co se se mnou děje…

„Edwarde?“ zkusila jsem začít opatrně.

„Ano, lásko?“ Jeho hlas zněl normálně, možná trochu – nejistě?

„Potkal jsi už… Alici?“ zajíkla jsem se.

„Před chvílí…“

„Mluvili jste spolu?“

„Bello, nemusela nic říkat…“

„A ty… Nezlobíš se?“

„Ještě nevím. Měl bych?“

„Já nevím,“ zašeptala jsem roztřeseně.

„Neublížila ti…“

„Naopak…“

Pomalu mě otočil k sobě.

„Ona je ale slabší než já…“

„To je hloupý argument, Edwarde.“

„Asi máš pravdu,“ vydechl a nechal moje ruce rozepnout jeho poslední knoflíček.  Ty moje už mezitím zvládnul sám.

Ne já, Alice měla pravdu…

 

 

 

 

povídky od ambry

 


Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

«   1 2 3 4 5   »

ambra

37)  ambra (06.01.2011 08:48)

Tak já jdu ještě jednou díknout (teď abych se bála sem ty hubany sázet ).
A ještě malinko vážně (po cestě z MŠ jsem přemýšlela:D ): bylo by jednodušší napsat "klasický" slash - opravdu jen náhlý výbuch vášně (Jane a někdo, Victoria a někdo), ale to by bylo jen o sexu a do toho se mi fakt nechtělo . Asi nejpřesněji můj záměr vystihla Ashley (cituju): pohled na důvěru, kterou mezi sebou Alice a Bella mají.(Ashley napsala velmi neobyčejný, ale to je subjektivní, tak jsem to vynechala).
Někdo ještě napsal - Edward vidí Alici jako sestru. Ano. Asi. Snad. Ale ten dům je odjakživa nabitý lehkým erotickým napětím pramenícím z toho, že se všichni navzájem slyší a jak už jsem napsala níže, Edward většinu z toho taky chtě nechtě xkrát viděl.
Ještě v tom řešení Alice a Bella maličko zanikla jedna věc - předtím jsem chtěla trošku zdůraznit Bellinu ehm jaksi fyzickou nespokojenost. V knížce mezi jejím ó jak je Edward krásný a chutí to s ním dělat jaksi není nic...
Už se moc vykecávám, omlouvám se a ještě jednou děkuju

Bosorka

36)  Bosorka (06.01.2011 08:13)

Ježiši AMbro, ten poslední dovětek jsi neměla psát! Jak jen vyženu z hlavy ten obrázek Edwarda v dlouhém plášti v křoví :D :D

Twilly

35)  Twilly (06.01.2011 08:11)

Máš úplnú pravdu Ambri, mňa napr. vôbec nenapadlo rozmýšľať, čo bolo pred tým a čo bude po tom. Asi som čudná ja, ale mňa nenapadla ani otázka nevery. Až komentoch som to objavila ako ďalší možný rozmer tejto poviedky... ale popravde k tej kráse emócií mi proste nesedí :p .

V mých očích je to o jediné chvíli o přemíře citú a vášní projevené zcela elegantním zpúsobem iskřivě erotického charakteru,ostatní prominou... (možno aj moje pitvorenie češtiny, ale v niektorých prípadoch to inak vyjadriť ani nejde ) ... prostě a jednoduše, smršti moje milovaná, já smekám, protože kdo umí ten umí a já??? já jen čumím

Gassie

34)  Gassie (06.01.2011 07:01)

Ambro, líbilo se mi to a moc.
Napsala jsi to vkusně a s citem (to už psal někdo v komentářích níže, ale nejsem schopná vymyslet nic, co by to vystihovalo.) Navíc to je jemné a něžné. Výrazy, popisy, všechno mi to asociovalo jedinou věc. Dvě ženy (dívky). Strašně se to k tomu hodilo. Dokonce si dovedu představit i to, že by to Alice navrhla...
Nakonec jsi tomu dala úžasný závěr. Nádherně nakopnutý Edward.

SarkaS

33)  SarkaS (06.01.2011 03:04)

Ambro, to byla krásná, jemná a skoro až elegantní povídka na tohle téma. Jsem ráda, že se to tu objevilo v tak skvělém zpracování jako je to tvoje

ambra

32)  ambra (06.01.2011 01:46)

Znovu se jdu radostně poděkovat .
Ještě mě napadla taková věc (to jsem celá já, něco vylupnu a pak teprve zapojím mozek:D ) - tohle je jednorázovka. Zkuste nedomýšlet, co bylo před tím a co na to řekne někdo atd. Mmch - jen pro zajímavost - oni žijí desetiletí v realitě, kdy Edward je účasten jejich intimního života:D , takže možná jsou malinko... otevřenější?:D

semiska

31)  semiska (06.01.2011 01:05)

Tak tohle je teda ambro docela pěknej hardcore :D To by mě v životě nenapadlo, že tohle dokážeš vymyslet :D Ale musim říci, že to bylo velmi zajímavé a hezky napsané ;) takové jemňounké až to nebylo tak zvláštní ;) Je i přes svou odlišnost moc krásné. Obdivuju tě, že si tohle dokázala napsat

Yasmini

30)  Yasmini (05.01.2011 23:57)

Asi poprvé jsem si přečetla některé komentáře, abych jistila jak moc je můj názor mimo mainstream. Zjistila jsem, asi už dávno, že nejsem prudérní. A tohle téma se mi líbilo ( i když co já tu plácám spoustu mých výtvorů vlastně končí podobně.) Jen nevím koho zneužiju, když muž spí :D:D:D.
Krásné, něžné jako vždy.
Y.

Rosalie7

29)  Rosalie7 (05.01.2011 23:32)

Páni, tak to bylo... Jak byla ta slova? Odvážné? Nesmělé? Krásné? Děsivé?
Na tom asi nezáleží... Mohlo to být cokoli, pro někoho tak, pro jiného onak. Hlavní je, že to bylo krásně napsané. A, sakra, i když tyhle slashe moc nečtu(a FemSlash vidím poprvé), líbilo se mi to. A hodně. Protože ty je do toho nenutíš. Šlo to tak snadno, bylo úplně přirozené nechat se vtáhnout do děje a semlít tím zmatkem v nich a hlavně v sobě.
To, co se mezi nimi stalo, ten pokus... Ano, bylo to důležité, ale daleko důležitější bylo to potom. Uvědomění si, že se to zvrtlo - v něco zakázaného, něco nezapomenutelného. Navzdory tomu, že by to mělo být zapomenuto. Hlavně proto, že každá vzpomínka může zranit někoho milovaného. Kurnik, vždyť jsem na konci málem brečela, jak mi bylo Eda líto(i když on to tak možná nebral. Bože, ten zmatek je hrozný!) Nebo jsem jen zapomněla pravidelně mrkat. Možná šokem, možná množstvím zaujetí a zvědavosti a nevěřícnosti, se kterou jsem to četla.
Rozhodně bych lhala, kdybych řekla, že jsem o tomhle vztahu nikdy nepřemýšlela. Jen jsem neměla tolik odvahy. Jsem moc ráda, že ty ano, protože tohle je... Dear Virgin in the Fade, I love it!

ambra

28)  ambra (05.01.2011 22:36)

Dívky, ženy: Znovu děkuji za všechny krásné a krásně rozpačité reakce - dlouho jsem neměla tak smíšené pocity z vlastního výtvoru . Joanko, takže pokouším přízeň svých čtenářek? Já vám to vynahradím pořádnou Edovskou slaďárnou
Holky, vážně moc děkuju, vážím si vašich názorů!

Silvaren

27)  Silvaren (05.01.2011 22:32)

Femslash jsem četla prvně a jsem ráda, že to bylo Tvoje, protože bylo vkusné.
Bohužel jsem ale o sobě zjistila, že jsem totálně prudérní a zřejmě jsem to já, kdo potřebuje ukamenovat. Tohle téma už pro mě bude napříště tabu.

Joana

26)  Joana (05.01.2011 22:24)

Ze své čtenářské zkušenosti ff musím říct, že slashové jsou dost často prostě lepší (nevím, čím to je, ale je to tak, možná u nich musí autorky víc přemýšlet? fakt nevím...) takže jsem neodolala a ačkoli je to takové holčičí, tak jsem klikla a nebyla jsem zklamaná :) Něžné a vydařené (ačkoli mám pocit, a ber to spíš jako kompliment, že pokud by to napsal někdo jiný, i ty komentáře by se lišily, přeci jen, slash je prostě kontroverzní) :) :)

25)  witmy (05.01.2011 22:16)

mazec mě se to líbylo

krista81

24)  krista81 (05.01.2011 22:15)

Krásně napsáno, když se oprostím od toho, že je to v podstatě nevěra a jak se potom podívat partnerovi do očí... musí říct, že se mi to líbilo
A kdyby nebyly zadané, slušelo by jim to spolu

Lioness

23)  Lioness (05.01.2011 22:06)

Femslah u Stmívání? Fíha. Ambra? Fjůů... Nemohla jsem odolat. A zase jsem dostala dokonale sladkou odměnu.
Bylo to něžné, jemné, krásné. Úžasně popsané, i když poměrně skrytě.
Upřímně nemám nic proti pairingu holka/holka, jen mám něco proti pairingu Bella/Alice. Nevím čím to je, u jiných postav mi to problém nedělá, ale tady si holt chci jet v těch zajetých hetero kolejích. Neber to špatně, líbilo se mi to, ale ten pár prostě nemusím.
K otázce nevěry... Podle mě jí tohle rozhodně bylo a rozhodně to bylo horší, než Bellin vztah s Jacobem. Protože tam o tom jen přemýšlela a nikdy se nedostala takhle daleko. Hrála si s tou myšlenkou, ale ukončila ji. Zatímco tady mi něco říká, že ty dvě na nějakém společném osamělém lovu... nemusí to dopadnout zrovna nevinně.
Být Edwardem, nevím, jak bych se zachovala. Vždyť je Alice jeho sestra a má ji stále před očima! A co Jasper?
Nic to však nemění na tom, že příběh i podání bylo krásné. A jsem ráda, že slash se dostává i sem, k fanficu na Stmívání. Že se to dá podat čtitelně a čtivě i pro spíše romantické duše, které tady bloudí...

Janeba

22)  Janeba (05.01.2011 21:56)

Tak Ambří, co k této povídce ještě dodat! Že nemůžu popadnout dech a pochybuji o své orientaci?! To a spousta podobného tady byla už nádherně vylíčena a přiznána! Tak se jen tiše přidávám: jsem vinna! Děkuji!!

kytka

21)  kytka (05.01.2011 21:55)

Krása. Bylo to něžné, citlivé, skvěle popsané, milé. Tleskám.

Nosska

20)  Nosska (05.01.2011 21:51)

Zajímavý čtení, moc se mi to líbilo. Prože to bylo hodně takový ženský. A ten konec s Edwardem, to byla jen třešnička na dortu.

dorianna

19)  dorianna (05.01.2011 21:50)

Rozhodně jsem hetero, ale kamenem házet nebudu, chápu jiné skupiny, no a chápu i jiné aktivity. Edík potřeboval prostě nakopnout, nakonec kdoví jak to bylo s tou sprchou, že? A Bella chytila nabízenou možnost za pačesy. Evidentně nikdo z toho neměl výčitky, ani nikdo nevyčítal, tak proč ne)))) moc pěkná jednorázovka.

Lenka326

18)  Lenka326 (05.01.2011 21:44)

Ambro,
Jsem hodně opatrná při čtení tohoto tématu, ale když je od tebe, tak jsem to riskla. A nelituju toho. Napsala jsi to přesně tak akorát, nebylo to ani vyzývané natož vulgární a přitom to mělo šťávu. Moc hezky se to četlo.
Druhá věc je, že si, jako některé holky tady, nedokážu představit, jak se potom k sobě chovat. Jasně, tohle všechno mělo svůj jasný "předváděcí" záměr, i když se trošku (trošku dost :D ) zvrtl do skutečné vášně. Jako nevěra mi to nepřijde, Edwardovi to pomohlo, tím pádem i Belle, ale co Alice a Jasper?
Ale to nic nemění na tom, že nápad to byl velmi originální a skvěle napsaný.

«   1 2 3 4 5   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek