Sekce

Galerie

/gallery/minnie1.jpg

Chlapská upíří věc

Stála jsem tam a měla jsem pocit, že se mi každou chvíli z hrudi vážně vydrápe ven malej Vetřelec. Tak moc mě pod hrudní kostí svíral obrovský nával dojetí. Vrátil se. A pěkně chytře si to naplánoval na oslavu. Místo fotek on. Neuvěřitelný kýč. A zabralo to.

Trvalo to jen pár mikrosekund. Déle mi to dojetí nebylo dopřáno, protože jsem uslyšela Carlislovo tichounké:

„Kluci nic nevědí!“

Průšvih. Okamžitě jsem se probrala a vystartovala ke dveřím. Musela jsem se strašně přemáhat, abych se pohybovala jen jako člověk. Bála jsem se, že nestihnu k Misty a Deanovi dojít včas a ona řekně něco jako Kde jsi sakra byl většinu mýho života? nebo on pronese Panebože, ty jsi za ty čtyři roky vyrostla, to je hrozný! Na malou chvíli mě napadlo, že by to vlastně možná bylo super. Museli bychom přiznat klukům pravdu. Věděli by to. Všechno by bylo jednodušší. Žádné přetvářky a vymyšlené historky. Carlisle by měl určitě radost, že se může odlíčit.

Edwardovo syknutí splynulo s tím Aliciným.

Ale no tak! Malá nehůdka, přeřeknutí! Mně jste to taky všechno řekli!

„Deane, už jsme se báli, že nedorazíš,“ zahlaholil Edward a jasně mi tak dal najevo, co si o mém nápadu myslí. V tu chvíli už jsem byla u Misty a lehce jsem ji objala kolem ramen. Trochu nevěřícně sledovala Deana, který rozpačitě přešlápl.

„Nestihl jsem dřívější let,“ řekl omluvně a přeskočil pohledem na mě. Jestli předtím vypadal rozpačitě a nejistě, teď se tvářil jako tragéd.

„Čeká, že ho roztrháš,“ špitl Edward pobaveně a Dean se na něj zamračil. Nejspíš už zapomněl, jaké to je, když mu někdo pořád vidí do hlavy.

„Hlavně že jsi dorazil,“ usmála jsem se na něj. A myslela jsem to úplně vážně. Sice si nevybral úplně vhodnou dobu, tedy vzhledem k přítomnosti kluků, ale za žádnou cenu už jsem ho nechtěla pustit pryč. Roztrhat jsem ho samozřejmě taky chtěla, tedy aspoň malá část mého já. Ale ta mnohem větší ho chtěla obejmout, vlastně poprvé se ho opravdu dotknout, a za všechno se mu omluvit. A říct mu, že jsem moc ráda, že je doma.

Nikdy jsem moc nechápala to, s jakou samozřejmostí Carlisle a Esmé o všech uvažují jako o svých dětech. Vždyť byli je o fous starší, nemohlo to být přirozené, ten pocit musel být spíš ze zvyku, ne? A stejně jsem teď měla úplně totožný pocit. Přestože Dean byl stejně starý, jako já. Tak nějak jsem se za něj cítila zodpovědná. A měla jsem obrovskou radost. Vrátil se domů. Konečně.

„Pamatuješ, jak jsem ti vyprávěla o Jimovi a Natovi?“ zeptala jsem se ho a doufala ten významný tón, kterým jsem to pronesla. Teprve teď našel čas k tomu, aby se rozhlédl po osazenstvu obýváku. Doteď stál na rohožce a zíral na Misty a pak na mě.

„Jo, jistě, ahoj,“ zvedl ruku na pozdrav. Slyšela jsem Natovo lehce zmatené Ahoj, jako když si nemůže vzpomenout, kdo tenhle tvor přesně je. Ještě aby mohl, zmínila jsem se o něm jednou tenkrát při první návštěvě po své přeměně, od té doby jsem o Deanovi nemluvila. Jima jsem neslyšela. Tedy - neslyšela jsem ho promluvit. Zato jsem moc dobře slyšela, jak mu nadšeně tluče srdce a jak potichu dělá nadšené ííí a myslí si, že o něm nikdo neví. Bylo mi to jasné.

Je z něj úplně podělanej, viď?

Hm,“ udělal Edward potichu a hodně vesele. Jo. Nestačí, že tu máme dlouho ztraceného Deana, aktuálně lehce zaseklou Misty a dva nic netušící kluky, ale Jim je ještě ke všemu regulerně omámen. Tohle budou dlouhé čtyři dny.

„Už pojď dál, ať zbytečně nevětráme,“ vyzvala jsem Deana a Misty jsem opatrně odsunula kousek stranou.

ON PŘIJEL!

Já vím,“ zamumlala jsem. Tohle byla zpráva jen pro mě, Misty uměla poslat své myšlenky jen tomu, komu chtěla. Vůbec jsem si nedovedla představit, jak se cítí. Byla tak malá, když s ní trávil většinu času, ale teď je skoro dospělá. Měla jsem pocit, že tady bude ještě pěkně trapně.

Ale až za chvíli. Teď se s ním museli všichni přivítat. A dělali to nadšeně a pořádně; jen Carlisle celou dobu téměř neslyšně syčel, ať si dávají pozor.

Nechovejte se jako upíři!“ prosil je tiše a ve spojení s jeho starším vzhledem to bylo úsměvné.

Misty se ode mě nehnula na krok. Na chvilku byla zase malá holka, dokonce se mě držela za ruku. Zatímco Jim se dychtivě ptal, jestli je to vážně tamten Dean a co se s ním vlastně dělo, a já narychlo vymýšlela výmluvy o stáži v Africe a doufala jsem, že mě všichni vnímají a budou si to pamatovat, Missie žmloulala mou ruku a mluvila sama se sebou. Tedy, mluvila se mnou, ale nemohla jsem jí odpovědět.

Co mám dělat, mami? Myslíš, že to bude dobrý? Je to divný, je to hrozně divný! Byla jsem ještě dítě, když jsem ho viděla naposled. Myslíš, že se se mnou bude bavit? Jak se mám chovat? Co mám dělat? Bude to trapný, viď? Asi budu dělat, že prostě přijel někdo známý. Jako Garrett! Budu ho brát jako Garretta, ano?

Očima jsem našla Edwarda, který nás sledoval s pobaveným úsměvem.

Měli jsme vymyslet nějaký plán pro tenhle případ, Edwarde. Co jako teď? A čemu se směješ?

Usmíval se čím dál veseleji. A jen lehce zavrtěl hlavou. Kdo ví, co se komu honí v myšlenkách.

„Minnie, on je vážně kus!“ úpěl zrovna tiše Jim a okamžitě lehce poplácal Nata po stehně. „Ty jsi samozřejmě taky kus, miláčku, jen on je... Novej kus, víš? Ale víš, že to tak nemyslím, viď? Missie, vidíš to? To je kus! Má někoho? Je gay? Asi není, co? Ale ten je! Škoda, že jsem zadanej. Teda – ne, že bych toho litoval, to rozhodně ne! Asi si další víno už nedám, co?“

„No, nedávej,“ souhlasil Nat a jen na mě hodil smířený úšklebek. Všechno pořád při starém.

Můžu se osprchovat? Mám za sebou dlouhou cestu,“ poprosil Dean, když se ho všichni při vítání dostatečně nabažili.

Samozřejmě,“ pohladila ho po zádech Esmé. „Běž nahoru a -“ A zasekla se. Deanův pokoj byl teď Missiin. A další pokoj pro hosty už fakt nemáme. Kluci obsadili naši ložnici a my jakože spíme na gauči v obýváku. To jsem vážně zvědavá, co teď.

Ať jde klidně ke mně,“ pípla Misty.

Tak běž tam, co jsi zvyklý,“ kývl na Deana Will. Deanovi došlo, že jsme jeho pokoj nenechali ležet ladem. Naštěstí byl stále stejně splachovací. A moc dobře si uvědomoval, jak se má chovat v přítomnosti lidí, za což jsem mu nebyla moc vděčná. V koutku hlavy jsem pořád měla to jedno Kdyby. Kdyby se prořekl...

Jen si půjčím koupelnu, slibuju. Pak se vyspím tady na gauči,“ usmál se na Missie.

Jo? Bude tu spát s váma, Minnie?“ ožil Jim. „Nechcete radši svou ložnici? Já se klidně vyspím na gauči, ne?“ Měla jsem chuť ho nečím praštit. Aspoň kdybych mu mohla ukázat jednou malou nevinnou projekcí, co přesně bych mu provedla! Nat se naštěstí tvářil zase nezúčastněně, tyhle Jimovy výlevy ho nemohly vyvést z míry.

V obýváku je plno, budeme to muset vymyslet jinak,“ uvažovala Esmé nahlas.

Tak já budu spát s našima tady,“ navrhla Missie ve stejném momentu, kdy jí Bella nabídla nocleh u nich a Nessie ji pozvala k nim do pokoje.

Prostě je vás jak psů,“ konstatoval Nat pobaveně. Rosalie se ušklíbla a Jacob se chechtal nahlas.

Byli jsme všichni.

Byli jsme doma.

Potřebujeme větší dům,“ řekla zamyšleně Esmé a Alici se rozzářily oči.

Mně z vás hrábne,“ zaúpěla jsem. Ne, prosím! Žádné úpravy, nic takového! Na to nemám nervy!

Budete se stěhovat? Zpátky k nám?“ ptal se Jim dychtivě. Než jsem stihla odpovědět, Alice mu nadšeně líčila, že to vidí úplně dokonale: další patro! Samozřejmě, že to viděla.

Domove, sladký domove,“ broukl si Dean spokojeně cestou po schodech.

A Missie se tvářila děsně nenápadně, když se mě zeptala:

Byl vždycky takhle voňavej?


Tak moc se bála, že nebude vědět, jak se má k Deanovi chovat a že to bude hrozně trapný – a nakonec se stresovala úplně zbytečně, protože Dean sešel dolů (a tentokrát po sprše vážně voněl) a byl na první pohled dojatý.

Máš je všechny,“ hlesl. Fotek od něj si nemohl nevšimnout. „A fotíš.“

No jasně,“ usmála se Missie a v tu chvíli vyskočila a doběhla si pro foťák.

A po zbytek večera byl od obou pokoj.

Bezva, děti,“ zabručela jsem. „Hrajte si.“

Nakonec usnula schoulená do klubíčka vedle mě na pohovce, hlavu u mě v klíně. Přistihnout Deana, jak se na ni zamyšleně dívá, bylo jednoduché. A stačil jeden pohled na Jaspera, a byla jsem doma.

Historie se vážně opakuje. Jestli bude při příštích šarádách, kdy budu v jednom týmu s Emmettem, v domě svobodná holka jakékoliv rasy, stoprocentně někdo zaklepe na dveře a přijde si pro ni.

Asi si pro příště budu dávat bacha na to, co si přeju, co?

Edward, jehož úsměv od Deanova příchodu nezmizel, jen přikývl. Hlasitě jsem vydechla. Tohle bude zajímavá noc. Jen co kluci usnou, nastane tichá a velmi rychlá upírská porada. A výslech.

Will se sklonil, aby mohl Missie vzít a odnést ji k ní do pokoje. Neměla jsem čas hlídat, jestli si toho kluci po celém tom předchozím řešení spacího pořádku všimli, protože Dean na mě promluvil:

Máš na mě chvilku čas, prosím?“

Nemohla jsem si odpustit malý rýpanec:

Nebojíš se zůstat se mnou o samotě?“

Jsi vtipná, Minnie. Kdyby chtěl, přetrhne tě vejpůl, prosimtě!“ chechtal se Jim, který Deana celý večer po očku sledoval a bylo mi jasné, že téhle nové platonické lásky se jen tak nezbaví.

Prosím vás, zažeňte někdo kluky spát“ nakázala jsem do prostoru a oblékala si bundu, abych pak zase od těch dvou nemusela poslouchat, že jsem ledová jako rampouch a nastydnou mi vaječníky.

Vážně by mě zajímalo, kdy o nás přestaneš mluvit jako o klucích,“ křikl za mnou Nathan, když už jsem byla na odchodu a Dean mi držel dveře. Pravda, Jim bude letos slavit třicátiny a Natovi se blíží čtyřicítka, ale pro mě to budou kluci pořád.

Šli jsme mlčky hlouběji do lesa. Daleko od zvídavých uší, daleko od Edwarda. Pak se najednou zastavil a otočil se na mě.

Promiň,“ vylezlo z něj.

Ne, ty promň,“ řekla jsem já.

A dál?

Děkuju,“ pronesl tak nějak obřadně.

Není zač,“ pokrčila jsem rameny. Nebyla jsem si jistá, za co přesně děkuje. „Taky děkuju,“ dodala jsem.

Za co?“ nechápal. Chvilku jsem čekala, jestli mu to dojde, ale nedělo se nic.

Že jsi tady, ne?“ napověděla jsem mu. Nervózně přešlápl.

No, to právě...“

Chceš zase zmizet?“ vyhrkla jsem a celé tělo mi zalil chlad z toho úleku. Rychle zavrtěl hlavou. Obrovsky se mi ulevilo.

Nechápu,“ přiznala jsem. Polkl a pak konečně zvedl hlavu a zadíval se mi přímo do očí.

Asi... Nejspíš budeš litovat toho, že jsem se vrátil.“ Lezlo to z něj pomalu a chvíli jsem měla vážně pocit, že se mě bojí. Co provedl? Nic jsem nedělala, mlčela jsem, ani jsem nedýchala. Jen ať se konečně rozhoupe a řekne mi, co se děje za průšvih, že ho tu nebudu chtít!

Já jsem to nějak...“ zkusil to znovu, ale netrpělivě zavrtěl hlavou, jako by chtěl sám sebe okřiknout. A další pokus:

Asi se mi to vymklo.“ A zavřel oči. Nebyla jsem o moc chytřejší a trochu jsem litovala toho, že jsme s sebou nevzali Edwarda. Protože pokud je flegmatický Dean takhle vyveden z míry, nebude to nic malého. Co by ho mohlo tak rozhodit?

Byla jsem upírka s nejdelším vedením na světě. No jistě...

Misty,“ řekla jsem úlevně. Trhl sebou a překvapeně se na mě podíval.

Jde o Missie, viď? To se ti vymklo,“ upřesnila jsem. Ten obrovský upír přikývl a pak přivřel oči a trochu se přikrčil.

Jen falešnýho, prosím,“ zaúpěl.

Cože?“ Zase jsem ho nechápala. Narovnal se a rozhlédl se kolem sebe.

Nezabiješ mě? Neroztrháš mě? Ani žádná vražedná projekce?“ divil se. „Doufal jsem, že se mi podaří tě přemluvit, ať si vybiješ zlost na mém virtuálním já.“

Jo tohle,“ uchechtla jsem se. „No, asi... Přežiješ to. Sice bych ti mohla utrhnout hlavu za to, že ti to tak trvalo, ale mám radost, že jsi tady.“

A Missie...“ začal znovu nervózně.

Oživlá skála? Tak ti teď je?“ ověřila jsem si. Kývl. Bezva. Ať mi nikdo netvrdí, že upíři se neotiskujou stejně jako vlkodlaci.

Hm. S tím stejně nic neudělám,“ řekla jsem klidně. „Ale zapomeň na to, že bys to na ni vybalil stejně, jako Will na mě! Navíc má ještě hromadu času! Je jí pět!“

Mlčel, jen se na mě usmíval.

Co je?“ zabručela jsem. A najednou mě objímal a tisknul mě k sobě, hodně pevně.

Chceš mě zabít?“ hekla jsem. Nepovolil.

Minnie, uvědomuješ si, že díky tobě mám všechno?“ zamumlal mi do vlasů.

Bezva, pravidelnou večerní chvilku melodramatu máme za sebou, můžeš mě pustit!“ odstrkovala jsem ho. Smál se nahlas a vypadal konečně uvolněně. Zamračeně jsem ho pozorovala. Tázavě zvedl obočí, ale jen jsem mávla rukou.

Musím se zeptat Belly, jaký to je, být tchýně.

Ale Willovi to řekneš ty!“ zahrozila jsem na něj. Sebejistě souhlasil.

Jestli jsem si myslela, že třeba bude v domě nějaká scéna (Will se sekyrou nahání po domě Deana a řve na něj Ty mi chceš vzít mou malou holčičku?!), spletla jsem se. Na chvíli se spolu zavřeli do pracovny a mluvili tak potichu, že jsem jim nerozuměla, navíc mi pořád něco vyprávěl Edward.

Děláš to naschvál, viď?“ obořila jsem se na něj. Přikývl.

To je chlapská věc, Minnie.“ Chlapská upíří věc. Jako tenkrát s Willem. Všichni to brali zcela samozřejmě, protože Alice měla vizi. Teď Alice seděla zkroušeně vedle nás a neviděla nic. Deana měla od Willa pořád díky vnuknutí zakázaného a Missie neviděla nikdy.

Takže takhle se to jako stane vždycky?“ zeptala jsem se pak víceméně zbytečně. Ani se nenamáhali mi odpovědět. „A co když ho Missie nebude chtít?“

Jasper vyprskl a Edward si mě měřil tak nějak dospěláckým a shovívavým pohledem.

Jo. Takže budoucnost mé dcery je, zdá se, vyřešena.

Když později Will s Deanem vyšli z pracovny, byla jsem se vším smířená. Se vším... spokojená. Mezi lidmi by tohle byl asi divný způsob nalezení životního partnera, ale jediní dva lidé, na kterých mi záleželo, právě hrozně nahlas chrápali spolu v naší ložnici. Žádní jiní lidé tu nebyli. A i kdyby byli, nezáleželo na nich.

Tak se ti to splnilo, viď?“ Will si sedl vedle mě a přitáhl si mě k sobě. Jen jsem zamručela. Dean stál uprostřed obýváku a zase se nervózně ošíval.

Vyprávěl jsi mu všechno, co?“ Spíš konstatování, ne otázka. Will přikývl. Povzdechla jsem si a pak jsem řekla:

Co tu stojíš? Běž se koukat, jak spí, ty pako.“

Okamžitě byl pryč.

Vnuknul jsi mi nějaký mateřský pudy k Deanovi?“ Nedalo mi to a musela jsem se zeptat. Will se uchechtl a zavrtěl hlavou:

Říkal jsem ti, že mezi stovřitelem a novým upírem je silný vztah.“

Carlisle, který zrovna procházel kolem a utíral si odličovacími zbrousky zbytky své starší tváře, na mě významně mrkl.



Mami?“ oslovila mě opatrně Misty, když se letadlo s klukama odlepilo od země a zase jsme byli bez lidí. Stály jsme na letišti u auta, Will už seděl uvnitř.

Hm?“

Slib mi, že se budeš chovat jako dospělá,“ poprosila mě. Trochu zaskočeně jsem souhlasila.

Ale ne moc dospěle!“ dodala rychle.

Misty, vůbec netuším, co máš v plánu, ale už teď mě to děsí!“

Potřebuju vám něco říct,“ přiznala. Začala jsem tušit, co má na srdci, a stěží jsem přemáhala pobavený úsměv.

Proč nechceš taky po tátovi, aby se choval dospěle, ale ne moc dospěle?“ zlobila jsem ji. Misty se zamračila.

Po něm budu chtít, aby zůstal v klidu,“ řekla opatrně a nakoukla do auta. Will se tvářil naprosto klidně a mrkl. Tím ji znervóznil ještě víc. Chvíli přeskakovala pohledem z jednoho na druhého a pak dotčeně zabrblala:

Vy už to víte, že jo?“

Co přesně?“ usmála jsem se na ni.

Tohle je vážně hrozná rodina! Myslela jsem, že mě Alice nevidí! A děda se dušoval, že vám nic neřekne!“ rozčilovala se.

Alice tě nevidí a Edward nám nic neřekl,“ souhlasil s ní Will.

Řekneš nám to už, ať můžeme nasednout a odjet?“ klidnila jsem ji. Zastavila se, dala si ruce v bok a pak vychrlila:

Asi budu chodit s Deanem. Já vím, že je o něco starší, ale nikdo neříká, že to bude hned navážno, že jo. Máme toho hodně společnýho a vůbec. A vy nám do toho nebudete mluvit! Nikdo!“

Podívala jsem se na Willa. Ohrnul spodní ret a pokrčil rameny v jasném gestu. Napodobila jsem ho.

Tak jo,“ řekla jsem a nastoupila do auta.

Misty zůstala ztuhle stát.

Tak jo?“ zopakovala. „To je jako všechno?“

Jedeš, nebo co?“ zeptal se Will. „Dean čeká.“

V tu chvíli na moment vypadal jako úplně opravdový lidský otec, smířený s novým klukem své pubertální dcery. Musela jsem se začít smát.

 


předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

Popoles

11)  Popoles (27.05.2010 17:02)

Nerušit, balím.
Musím stihnout další letadlo.
No co koukáte? Letím honem ke Cullenům a donutím je hrát šarády.
Ty by v tom byl čert, aby na ty dveře nezaklepal někdo úžasnej…třeba River? To bych se asi pak proletěla na orlovi.

Neb ty tvoje mužský prostě zbožňuju. Udělat z nich mix a bude na svědět pan Dokonalý

Držím Deanovi a Místy palce. Docela by mě zajímalo, jestli poloupírka a upír můžou mít dítě, aniž by dotyčná poloupírka musela být v konečné fázi upírka… no jo trochu jsem se zamotala, že jo…

10)  Nicolkaa (27.05.2010 16:41)

Kraasa..=D

9)   (27.05.2010 16:15)

Som rada, že teda budú "asi" spolu
Neb, úžasne píšeš, je to krása čítať tak optimistické texty
Veľmi, veľmi sa teším na ďalšiu dávku takého optimizmu...
Takže nás prosím nenechaj dlho čakať
Máš môj obdiv!:p

Alaska

8)  Alaska (27.05.2010 16:02)

Tohle nemá obdoby. Udržet srozumitelnou vtipnou a zajímavou debatu s tolika lidmi (upíry) v místnost...Nevěřila jsem, že je něco takového možné. Prostě dokonalé.

DenyFish

7)  DenyFish (27.05.2010 16:01)

úúúúžááááásnýýýýýýý!

Karolka

6)  Karolka (27.05.2010 15:32)

Uááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá! (já to když tak v tý tabulce nějak spravím, jo?) To je tak... uááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá!!!!! (A schválně, jakým jazykem mluvím?) Uáááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá!!!

(A honem zabarikáduju dveře, než si pro mě přijdou.)
P.S. Odhalila jsem tě. Jo, jasně, jsi Minnie se vším všudy. Což znamená sice sarkastická a vtipná, ale taky laskavá a něžná a milující. (A kurnik, vyrazili dveře...)
Uááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá!

Linfe

5)  Linfe (27.05.2010 15:13)

Opět úúúžasné :-) skvělé na moment odreagování před další prací .. Neb

Lipi4

4)  Lipi4 (27.05.2010 15:10)

:D Dokonalý, úžasný, vysmátý, s pomylým vedením Minie a tak vůbec ---- skvělý dílek. Jen mi asi bude chvíli trvat než se dostanu do normálního stavu - svíjím se v křečích smíchu snad hůř než Emmet , jelikož ten konec byl bombovej

Evelyn

3)  Evelyn (27.05.2010 15:04)

Neb, děkuju. To bylo tak milý a odpočinkový, že mi úsměv z tváře ještě dlouho nezmizí

Ree

2)  Ree (27.05.2010 15:03)

Ááááá! :D Víš, že takhle začínám každý koment u Myšky? :D Dneska jsem se vážně usmívala od začátku do konce
Nervózní Dean byl skvělý. Nemluvě o nervózní Missie a z míry totálně vyvedeného Jima
Vážně se ti to moc povedlo. Na to stálo si počkat

1)   (27.05.2010 14:50)

Konečne

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek