23.12.2012 [17:30], Sundance, ze série Místo pěstounů teta? To bude ráj! A nebo ne?, komentováno 8×, zobrazeno 1849×

Dlouhá příprava na svatba. Co víc dodávat? ;) Sundance

„Nikam nejdu,“ oznámila jsem Embrymu, když se mě snažil dostat z postele. Včera mě nechali jít spát až ve tři hodiny ráno a teď po mně chtějí zázraky? Ne, díky.

„Lex, prosím, musíš vstávat. Je osm hodin ráno a všichni by byli rádi, kdyby ses uráčila přijít do kuchyně. Emily je už skoro nalíčená a učesaná a ty na sobě ještě nemáš ani kalhoty. Prosím,“ skučel a snažil se mi vzít deku. Chytla jsem ji a chystala se bránit i vlastním tělem, kdyby to bylo nezbytně nutné. Přetočila jsem se na druhý bok a zahrabala hlavu pod polštář.

„Nikam nejdu. Nedonutíš mě, takže toho klidně můžeš nechat,“ zaskuhrala jsem do polštáře a chystala se zase usnout, ale to by ten otravný vlk musel odejít z mého pokoje.

„Udělám cokoliv, když vylezeš z postele,“ navrhl a posadil se na kraj matrace.

To mě dokonale probralo a já zpozorněla. „Cokoliv?“ ujišťovala jsem se.

„Cokoliv,“ potvrdil mi to a já se zamyslela.

„Takže kdybych tě teď požádala, abys se mnou večer šel na pláž, tak bys šel?“ zeptala jsem se potichu a opatrně, jako bych se bála, že odmítne. Ano, bála jsem se.

Strnul a chvíli otevíral pusu naprázdno, ale později promluvil: „Jo, šel, ale jen když teď vylezeš z postele.“

Ani nemrkl a stála jsem před ním. „Už jsem z ní vylezla, tak tam zase můžu zpátky?“ ptala jsem se s nadějí.

Otočil oči v sloup. „Udělej to a nikam nejdu,“ zahrozil mi a vstal. Založil si ruce na prsou a vyčkával.

„Hm, tak já se jdu najíst,“ hlesla jsem sklesle a vydala se ke dveřím, ale Embry mi tam strčil ruku a nesouhlasně si mě prohlédl. „Co je?“ zamumlala jsem unaveně i přes to, že jsem ještě před chvílí byla plná energie.

„No, já jenom, že vedle jsou všichni kluci a ty… nejsi zrovna moc oblečená.“ Rukou poukázal na moje tričko a kalhotky. Zarazila mě jeho starost o mou důstojnost, ale dokázala jsem to skousnout bez návalu radosti.

„Myslím, že většina kluků viděla i horší věci a na oblékání nemám sílu, takže mě pusť, jinak mě tam budeš muset odnést. Věř mi, nelíbilo by se ti to,“ dodala jsem a obešla jeho ruku.

„Ale líbilo,“ zamumlal. Nebyla jsem si jistá, jestli zamumlal zrovna tohle, tak jsem se na něj tázavě otočila. Nasadil umělý úsměv. „Ale to nic.“

Pokrčila jsem rameny a vydala se za kluky.

„No, doufám, že máš dost sil na to, abys dnešek zvládla,“ rýpl si do mě Paul, když jsme seděli kolem stolu a snídali. Samozřejmě jsme se tam nevešli všichni, takže Quil s Bradym a Collin jedli opření o kuchyňskou linku.

„Mám dost síly na to, abys ty skončil hlavou ve sněhu,“ usmála jsem se na něj sladce.

„Ale vždyť sníh ještě nenapadl,“ divil se.

„V tom je ten vtip. Shodím tě do něj, až napadne a já na to budu mít chuť a čas.“

„Ha ha ha,“ zašklebil se na mě a zahleděl se do talíře.

Všichni jsme dojedli, já se došla obléct, ale později jsem zjistila, že jsem to vůbec nemusela dělat. Alice se vřítila do domu jako tornádo a už začala rozhazovat povely do všech stran. Myslela jsem si, že udělala Emily účes tady, ale ukázalo se, že na ní pracovala u nich doma.

„Embry, padej s ostatními kluky ven a převlečte se. Nechci tady žádné hastroše, takže jestli se neumíte učesat, radši sem ani nelezte. Dokud vás nezavolám, tak sem nevkročí živá bytost, jinak budu škrtit,“ varovala je a doplnila to sladkým úsměvem. Já osobně bych její slova dodržela.

„Jasně, už jdu, seržante,“ zasalutoval jí Embry a mávl mi na rozloučenou. Pak vyběhl ven za kluky, kteří se snažili najít něco, co se podobalo saku.

„Alice? Kde se kluci mají převléct? Venku?“ zubila jsem se. Měla jsem vědět, že když si mě tu nechala samotnou, tak to pro mě nevěstí nic dobrého.

„Jo, venku, kde jinde? Ale ty se moc nesměj. Emily je už hotová, jenom ji potom navléknout do šatů, ale teď jsi na řadě ty.“ Ukázala na mě prstem a dostrkala do mého pokoje. „Tak, kde máme tvoje šaty? Ano, tady to je správný pytel.“ Vzala ten menší černý vak ze dvou a nějakou záhadou z něj ty šaty vytáhla nadpozemskou rychlostí. „Tady je máš, ale oblékneš si je, až po líčení!“ rozhodla. Nezdálo se mi to jako dobrý nápad, ale nechtěla jsem jí odporovat.

Po mém přikývnutí vzala Alice do ruky hřeben, čímž mě úplně umlčela – ale ne na dlouho.

„Ehm, nemohla bych si vlasy jenom pročísnout a nechat rozpuštěné?“ zeptala jsem se opatrně a začala couvat. Zjistila jsem, že můj strach z hřebenu je větší než z kdejakých upírů.

„Chceš tam Emily a Samovi udělat ostudu? Jako jejich družička? Ta by měla vypadat hned po nevěstě nejlépe, takže nemel a pojď si sednout,“ rozhodla a rázně ukázala na jedno z křesel v mém pokoji.

„Fajn, už jdu,“ rezignovala jsem a se svěšenou hlavou se vydala na určené místo. Ztěžka jsem do něj dosedla a ještě hlouběji se zabořila, když začala z obrovské tašky, kterou celou dobu nesla v ruce a já si jí nevšimla, vytahovat sponky, hřebeny, gumičky a různé laky a lesky.

„Jestli mi tohle napatláš na obličej a hlavu, tak ti to nikdy neodpustím,“ zavrčela jsem na ni a snažila se od těch věcí odtáhnout co nejdál.

Na chvíli se zamyslela. „Jo, to přežiju,“ rozhodla se nakonec.

Vyvalila jsem oči. „Ale já ne!“ vyjekla jsem, ale nemělo to cenu – mé mučení začalo.

Asi si myslela, že když mě začne nejdřív česat, tak se alespoň psychicky připravím na líčení, ale opak byl pravdou. Začala mi tam tvořit různé účesy a zamotávat vlasy tak do sebe, že už jsem se smířila s tím, že je asi nikdy nerozčešu.

Potom mě začala líčit. Nejdřív mi dala make-up a řasenku, pak oční linky a nakonec mi namalovala pusu a dodělala detaily. Myslela jsem si, že to bude práce tak maximálně na dvacet minut, ale když jsem se po tom všem podívala na hodiny, zjistila jsem, že jsem tam seděla přes dvě hodiny.

„Tak co? Líbí?“ zeptala se mě najednou, když jsem jen civěla na svůj odraz v zrcadle a nic neříkala. Až teď jsem si to uvědomila, tak jsem se rychle otočila na její nedočkavý výraz a pak se zase zakoukala na svůj odraz. Až teď jsem se ale doopravdy viděla.

Vydechla jsem ohromením. To jsem snad ani nemohla být já – měla jsem úplně čistou pleť a překvapivě se mnou všechno to líčení neudělalo vůbec nic, jen podtrhlo mé výraznější rysy. Na hlavě jsem měla tak nádherný účes, jaký si jen dokážete představit. Byla to spleť mých vlasů a gumiček. Prostě nádhera.

„Páni, to je… nádhera,“ vydechla jsem, když jsem si svůj odraz v zrcadle prohlédla ze všech stran. Nevěřili byste, jak dlouho to trvá.

„Uf, to jsem si oddychla. No, chvíli tady musíš zůstat, jelikož já musím přivést Emily a obléct ji do šatů. Prosím tě, nevytáhla bys je mezitím opatrně z toho většího pytle?“ zeptala se mě a ani nečekala na odpověď a byla pryč z pokoje. Ještě chvíli jsem se vzhlížela v té věci přede mnou, než jsem se přinutila ty šaty dostat z toho pytle. Nejdřív jsem rozepla zip a potom pomalu začala odkrývat to, co bylo v nich. Ty šaty byly překrásné. Celé bílé a nadýchané. Měly i nádherný střih. Bála jsem se, abych je nějak neponičila, tak jsem je radši položila na mou postel a sedla si vedle nich.

Dveře se po pár minutách rozletěly, až jsem nadskočila. Alice strkala Emily před sebou jako před pár hodinami mě. Když mě teta viděla, zarazila se a ani Alicino strkání s ní nepohnulo.

„Zlatíčko, vypadáš překrásně,“ pronesla užasle a pohladila mě po tváři. „Podobáš se své matce. Také rosteš do krásy,“ pousmála se a objala mě.

„Nechci se jí podobat v ničem. Nechala nás tu samotné!“ vyjekla jsem jí do ramene a přitáhla blíž k sobě.

„Ale holčičko, nemůžeš si to takhle brát. Třeba jen měli strach, že se jich budeš bát. Nemůžeš vědět, proč odešli,“ utěšovala mě a kolébala.

„Snad viděli na louce, že jsem se jich nebála. Ještě jsem za ně bojovala, tak…“ Ten malý skřítek mě to nenechal dopovědět, jelikož měl asi plné ruce práce. Chápala jsem, že toho je nejspíš moc a to, že zdržujeme, Alici moc nepřidá.

„Hele, holky, doopravdy nerada vás ruším, ale musíme trošku pohnout, jinak to nestihneme,“ popohnala nás a my se jen zasmály. Byl to jen chvilkový zkrat, který se dá snadno překonat.

Emily si stoupla doprostřed místnosti a já začala sledovat Al, jak jí navléká šaty a upravuje je. Byla to nádherná podívaná. Obě si vedly tak, jako by to každý den dělaly nespočetněkrát. Jako dokonale sehraný tanec.

„Vypadáš nádherně, Emily,“ zhodnotila jsem ji, když se celá rozzářená otáčela před zrcadlem.

„Děkuju, zlatíčko, ale taky tak za chvíli budeš vypadat. Teda až s tebou Alice skončí,“ mrkla na mě a posadila se na postel vedle mě. „No jdi,“ postrčila mě, „nebo přijdeš na mou svatbu pozdě.“

Sebrala jsem veškerou odvahu, kterou se mé tělo mohlo chlubit, a stoupla si naproti tomu malému elfovi. „Tak se do mě pusť,“ procedila jsem skrz zuby a zavřela oči. Nechtěla jsem vidět, co všechno na mě vytáhne.

„Fajn, tak zvedni ruce a nehýbej se,“ poručila mi a v jejím hlase jsem slyšela náznak úsměvu. To je super, teď jsem všem pro smích? Fajn, nic lepšího jsem si nepřála.

Udělala jsem to, co po mně chtěla. Nejdřív se nic nedělo, ale pak jsem ucítila jemnou látku, jak mi klouže po kůži na rukou až k nohám. Slyšela jsem zapínání zipu na zádech a potom překvapený výdech.

Pomalu jsem otevřela oči a nejdřív se podívala na Alici. Tvářila se nesmírně pyšně a šťastně. Otočila jsem se na tetu a jen se usmála. Koukala se na mě tak vyjeveně, až jsem se bála, že jí vypadnou oči z důlků.

„Vypadáš úžasně,“ zavýskla druhá družička.

Potom jsme už neměly moc času na dodělávání detailů, tak jsme se navzájem zhodnotily, pomohly Alici se obléknout do svých šatů a mohly vyrazit. Nejdřív jsme musely propašovat nevěstu přes obývák a kuchyň až do její ložnice, kde by měla zůstat schovaná až do začátku svatby. Toho pašování se samozřejmě chopila naše malá organizátorka.

Všechno jsme měly přesně naplánované tak, aby ji nikdo neviděl a neslyšel. Bohužel hned po otevření dveří se naskytl problém. Za nimi stál se zdvihnutou rukou a otevřenou pusou Jared, ale když nás uviděl, zavřel ji a ještě víc vyvalil oči.

Tak tady je další kapča. V té další by se už měl vysvětlit pojem „hořká svatba", tak snad se dočkáte. ;)

Moc vám všem děkuju za komentáře a doufám, že se vám povídka pořád ještě líbí.

Sun

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

6)  THe (24.12.2012 09:33)

Fůů, tak to už aby co nejdřív byla další kapitola! A ty šaty jsou vážně nádherný!

4)  Sundance (23.12.2012 20:53)

THe, neboj, už v další kapitole by ses to měla dozvědět.
kiki, další bude co nejrychleji a tady je ten odkaz - http://www.zkracovatko.cz/wHJtIB

1)  THe (23.12.2012 18:27)

Začátek byl hrozně sladkej, jsem zvědavá, co se uděje na pláži. ALE já nechci žádnou hořkou svatbu. Jsem zvědavá, co se zvrtne.

1