Sekce

Galerie

http://www.stmivani.eu/gallery/image.jpg

Po velkém třesku...

15. kapitola

Mysli, Bello, mysli!

Něco kloudného!

Jak to vysvětlíš?

Dívala jsem se na tu spoušť kolem sebe. Židle polámané, stůl a gauč převržený, všude se válely kousky dřeva. Zabiju ho! Jak tohle Charliemu vysvětlím? Stála jsem jako opařená a v rukou svírala vyděšenou Kiki.

„Neboj, to bude dobrý,“ mumlala jsem. Jen jsem nevěděla, jestli uklidňuju sebe, nebo toho prcka v náručí.

Takže Jacob je vlkodlak.

Jake má kožich, ocas a čtyři nohy.

Bezva.

Rozrazily se dveře a já poděšeně vyjekla. Kiki zaštěkala. Do háje, jestli je to sériový vrah, tak dneska fakt nemám náladu. Najednou jsem byla v chladném objetí. Edward. Kiki se mi začala zmítat v náručí. Pustila jsem ji na zem, odběhla a vrčela. Byla jsem v bezpečí u něj. Jeho pevné paže mě objímaly a já byla šťastná.

„Svačinka?“ slyšela jsem Emmettův hlas.

„Opovaž se!“ zaječela jsem.

„Kiki!“ ozval se Alicin zvonivý hlásek. „Kiki, pojď sem, teta Alice pro tebe má něco dobrého.“

„Jestli mi ji sežereš…“ začala jsem.

„Bello, co se tady stalo?“ očima těkal přes pokoj. Věděla jsem, že ví, co se asi stalo. Jeho nakrčený nos mluvil za vše.

„Byl tady Jake,“ začala jsem neochotně, „no, on je nějak tak vlkodlak,“ lezlo to ze mě jak chlupaté deky, „no, nějak vás ucítil a přeměnil se.“

„Slyšela jsem lapání po dechu a dutou ránu. Podívala jsem se na zem a viděla flákotu masa, pomalu větší než Kiki. Ta se s ní pokoušela zápasit. Co je ji do upírů, hlavně že má masíčko, napadlo mě.

„On se přeměnil?“ zavrčel Edward. Takhle vyděšeného a naštvaného jsem ho neviděla.

„Ale utekl,“ za to mu musím připsat body: Podle všeho věděl, že je toho na něj moc a odkočil ode mě. Slyšela jsem zvuk trhané látky a pak tam stál vlk jak kráva a okamžitě zdrhnul. Cestou ovšem udělal tenhle bordel. Pak jeho chlupatá zadnice zmizela v křoví. Jak to vysvětlím Charliemu? Ahoj tati, překvapení! Trošku jsem ti zdevastovala dům, ale hlavně, že jsem zpátky doma, ne?

„Jak to vysvětlím Charliemu?“ kuňkla jsem a pozorovala Kiki, jak se snaží ten kus masa odtáhnout pryč. Moc jí to nešlo a tak na něj začala vrčet.

„Ta je krásná,“ zašeptala Alice a pohladila ji. Kiki se na chvilku zarazila, pak zatřepala ocáskem a olízla Alice ruku.

„Já tě mám taky ráda,“ usmála se. „Půjdeme do obchodu a něco ti koupíme. Viděla jsem takové krásné obojky…“ To si dělá srandu ne? Ona se chopí jakékoliv příležitosti, aby mohla provětrat peněženku.

Ozvalo se zatroubení.

„A! Už jsou tady!“ zavýskala a vyběhla z domu. Kiki chtěla jít za ní, ale u dveří stál Emmett. Přední část těla skrčila dolů, vystrčila zadeček a snažila se výhružně vrčet. To vzbudilo u Emmetta smích.

„Hele, lumpíku, nevrč na mě, nebo začnu taky,“ výhružně vrtěl ukazováčkem na Kiki, ale cukaly mu koutky.

„Bello, měl jsem být s tebou, já…“ Jasně, kdyby mě smetla tsunami, může za to Edward. Kdyby do mě uhodil blesk, může za to Edward. Kdyby na mě spadl meteorit, může za to Edward.

„Nemůžeš být se mnou pořád, já vím, chceš to a já taky, ale uznej,“ vrtěla jsem hlavou. „Hlavně, že se nic nestalo,“ dodala jsem. Nějak už mě to nerozházelo, nějaká přeměna ve vlka. Fakticky čekám, kdy na procházce potkám jednorožce, nebo uvidím v moři mořskou pannu. Vážně, v tomhle světě je možné vše.

Edward mě k sobě přitiskl. Až mě to skoro zabolelo. Ale nechtěla jsem se z jeho náručí hnout.

„Tohle dejte sem, a tohle můžete zatím nechat tady. Nebojte, nebude pršet. Já předpovědi nevěřím,“ slyšela jsem Alicin komandující hlásek. Tázavě jsem se podívala na Edwarda a ten jen protočil oči. Ježiš, co zas vymyslela? Čapla jsem Edwarda za ruku a šla se podívat. Cestou jsem vzala Kiki, která pořád vrčela na Emmetta, a vyšli jsme před dům.

Na příjezdové cestě stál vůz nábytkové firmy, která vykládala naše židle, stůl a gauč. Chlapy jako hora komandovala malá upírka a oni se mohli přetrhnout, aby jí vyhověli. Stála jsem naprosto ohromena, Alice koupila nový nábytek, jen abych nic nemusela vysvětlovat. Alice ještě chvilku mluvila se stěhováky, předala jim štos bankovek a auto bylo pryč.

Můj mozek stagnoval. Jak? Co? Ale to už k nám Alice mířila s úsměvem na tváři. Cítila jsem, jak se mi Kiki mele v náručí. Alice si ji okamžitě převzala a začala se s ní mazlit. Kiki se vrckala a olizovala ji obličej, vše bylo provázeno Aliciným pištěním.

„Kiki, to víš, že tě mám ráda. Počkej, co ti teta Alice všechno koupí,“ cukrovala na ni.

„Alice?“ oslovila jsem ji.

„No to víš, že dostaneš míček.“

„Alice?“

„A taky domeček.“

„Alice!?“ zaječela jsem a Kiki kníkla. Alice se na mě podívala.

„Co je?“

„Co je?“ opakovala jsem a ukazovala na nábytek vyskládaný na naši příjezdové cestě.

„Jo tohle,“ mávla rukou, „viděla jsem nás jen tak slabě na nákupech tohohle všeho, ale nestihli jsme to. Tak jsem to zařídila bez tebe,“ pokrčila ramínky a dál se cukrovala s Kiki. „Jo, Charlie tady bude za třicet minut,“ dodala jen tak mimochodem.

„Cože?“ vyjekla jsem. Můj hlas byl o několik oktáv výš. Kam se na mě hrabe operní diva!

„To zvládneme, ty se běž s Kiki projít a nepřekážej, vrať se asi za dvacet minut. Nebo za patnáct,“ otočila se na Edwarda, „ty mazej za Emmettem, máme třicet sekund zpoždění!“ a začala komandovat. Podívala jsem se na Edwarda a protočila oči. Zasmál se a mrknul na mě. „Bello, nerozptyluj ho, nebo to nestihneme!“ zavřeštěla na mě. Dala jsem ruce vzhůru na znamení míru. Chtěla jsem zajít do domu, pro něco s cukrem, ale to už mi Alice rvala tabulku čokolády a Kiki na vodítku.

Vyhozena z vlastního domu, to jsem to dopracovala!

********************

Stála jsem na chodbě našeho domu s Charliem, jehož auto právě zastavovalo na příjezdové cestě. Před třiceti vteřinami se rozezněl Alicin ječák domem:

„Charlie je tady za třicet sekund!“ a všichni včetně Edwarda, který mi zašeptal – Miluju tě, uvidíme se později – se zdekovali. Teď jsem tady stála, naprosto strnulá hrůzou, jestli Charlie něco pozná. Radši vyjdu ven. Kiki už přešlapovala u dveří, její tělo se kroutilo v jedné velké nekončící vlně.

Otevřela jsem dveře a Kiki vyrazila jako malá raketa, která štěkala – tedy byl to pokus o štěkot, spíše radostně kňučela a já stála na verandě a volala:

„Ahoj, tati!“

„Bello!“ zavolal, „to je překvapení!“ vzal zmítající se Kiki a šel za mnou. Objali jsme se, což bylo celkem těžké, díky Charlieho novém přírůstku. Kiki s sebou tak mlela, že ji Charlie raději postavil na zem. Okamžitě odběhla a hned byla zpět. V tlamičce měla zaražený míček. Charlie ho vzal a vhodil do domu. „Tak pojď Bello, kdy jsi přijela, krásná, že?“ ukázal na Kiki a vešel.

Bylo slyšet zalapání po dechu. Je to jasné, zabije mě. Jak mě mohlo napadnout, jeho zkušené oko kriminalisty, jak jsem mohla zapomenout. Zabije mě. Hlasitě jsem polkla a vešla dovnitř.

„Ty jsi gruntovala,“ vyjekl a rozhlížel se, rychle jsem přikývla. „Teda tady to prokouklo,“ uznale kýval hlavou. Ok, oko kriminalisty bude asi potřebovat brýle.

O chvíli později – tedy vlastně o padesát míčků letící na druhou stranu domu - jsme pili kafe a seděli v kuchyni. Kiki nám pochrupkávala u nohou. Nechápu, jak takové malé štěně dokáže tak hlasitě chrápat. Starý ožralý řidič kamionu – hadra.

„Tak povídej, kdy jsi přiletěla?“ ptal se.

„Přiletěli jsme odpoledne,“ začala jsem.

„My?“ vyjekl a podíval se mi na břicho.

„Tati!“ pohoršovala jsem se.

„Tak promiň, jsem se lekl, že si mi tam zvlčela,“ pokrčill rameny.

„Já a Edward,“ dodala jsem.

„A kde je?“

„U rodičů.“ Bylo vidět, že přemýšlí, ale nic ho nenapadlo.

„Je to syn doktora Cullena,“ prozradila jsem mu.

„Doktora Cullena? Je to výborný lékař a jeho žena Esme je úžasná. Ale oni nemohou mít tak starého syna. On je taky adoptovaný? Je škoda, že se budou stěhovat, vlastně jedou do Londýna. Doktor Cullen je tady jen na záskok. Je to škoda, on se ve svém oboru vyzná.“ Pořád pokračoval ve svém monologu. Pak na mě začal pálit otázku za otázkou a svůj výslech skončil tím, že mě seřval, že jsem mu málo volala. Když jsem odcházela spát, byla jsem fakt vyčerpaná.

Lehla jsem si do postele a zavřela oči.

„Copak asi děláš, Edwarde?“ zamumlala jsem si sama pro sebe.

„Dívám se na tu nejkrásnější ženu na světě,“ odpověděl mi jeho hlas. Málem jsem dostala infarkt. V momentě mě objímaly jeho paže. Celá jsem se k němu tiskla a pak jsem slyšela ten zvuk.

Kníkaní a škrábání. Kiki se ke mně dobývala. Edward ji šel  rychle otevřít a v momentě byla u mě na posteli.

„Vzbudila by Charlieho,“ pokrčil rameny. Kiki si Edwarda ostražitě prohlížela a snažila se na něj vrčet stylem – jsem dvoumetrový pes a sežeru tě. Edward si něco vytáhl z kapsy a podal ji to. Po chvilce váhání, s čumáčkem v pozoru, se šinula k němu. Rychle čapla obsah jeho ruky a křoupala. Dívala jsem se na Edwarda.

„Potřebuju, aby mě měla ráda, budu jí dávat úplatky,“ zasmál se, „Alice vykoupila snad celý zverimex, jen počkej, až to uvidíš.“

Bože můj, tak Alice mě jednou zabije. Edward házel Kiki dobrotky a my spokojeně leželi a povídali si. Kiki běhala po pokoji a snažila se všechno zblajznout. Když dobrotky došly, měla už Edward ráda. Potvora malá prodejná.

Pak se vecpala mezi nás a usnula. Dokonalá antikoncepce. Brzy jsem usnula a občas jsem slyšela její chrápání. Bezva romantický večer, že?

*******************

Stála jsem u okna, popíjela kafe a pozorovala Kiki, dovádějící na zahradě. Edward si byl odskočit na lov se svou rodinou a měl pro mě přijet odpoledne. Přemýšlela jsem o Jacobovi. Dívala jsem se na pobíhající Kiki, která pořád lítala s něčím červeným. Asi nějaká hračka- napadlo mě. Venku bylo po dešti, takže jsem se připravovala na její koupání. Zrovna se svou hračku snažila zahrabat pod keř – zjistila jsem, co to je. Moje nová podprsenka Victoria´s Secret, která mě stála malé jmění.

„Kiki!“ zaječela jsem a vyběhla za ní. Dalších třicet minut, jsem ji honila po zahradě. Ona to snad brala jako hru. Když jsem s sebou práskla do bláta po páté, rozhodla jsem se, že na tu podprsenku kašlu. Sedla jsem si na schody a Kiki přišla za mnou. Z tlamičky jí visela podprsenka – dříve červená, nyní blátivě hnědá – a vrckala se v jedné nekončící vlně.

„Tak pojď, musíme se vykoupat – obě.“ Čapla jsem ji a zamířila rovnou do koupelny.

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

morningstar

4)  morningstar (24.08.2010 18:01)

Hihi, Kiki je boží
Fajn kapča těším se na další

Dennniii

3)  Dennniii (24.08.2010 18:00)

Ty dva týdny od posledního dílu byly k nevydržení, ale konečně je tu nová kapitolka a je tak krásná.
Alice jak vykupuje zverimex, ta už vážně neví co by nakupovala, shopaholik nejvýššího stupně , slepý náčelník policie a jeho věta "ty jsi gruntovala" mě dostala pod stůl jako jeho následný monolog, který pokračoval až k seřvání Bells že mu málo volala no a Edward, je prostě ahh, ohhh... prostě Edward a nesmím zapomenout na Bellinu superní poznámku o "dokonalé antikoncepci" a boj s Kiki o podprsenku . Nádhernej díl, moc se těším na další

2)   (24.08.2010 17:57)

Moc dobrý
Chuděrka podprsenka
Celá kapitola byla vážně úžasná

Hanetka

1)  Hanetka (24.08.2010 17:45)

Aluško, paráda. Už mi to chybělo, vážně. A těším se na pokráčko!

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek