Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/edward%20rozmazan%C3%BD.jpg

On pro ni měl jen pohrdání. Ale co když to ona viděla úplně jinak?

Jedno zlomené srdce. Jedna písnička, které jsem prostě neodolala.

Songfic.

 

 

 

 

Déšť když se spouští z výšky mraků
a pak bloumá po střechách
může přijít do rozpaků
tím že slyší to co já
den co den
oknům svým povídám –
že je láska na kolenou
vůbec není proč se bát
já už nevídám se s tebou
ty už nemáš proč mi lhát
den co den
tak proč já najednou…

Mám strach, že se nic nevyrovná
nápadům, který máš
já mám strach,
že se nic nevyrovná
tvým krásným snům.
Že se nic nevyrovná příběhům,
který znáš
já mám strach,
že se nic nevyrovná lhářům

S ní - tou cos neměl rád jsi pořád
to se muselo stát
jsi s ní, jenom rád sis hrál
a kdo ví, které z nás jsi víc lhal
a já, já tu svým trápením
živím déšť,
když se spouští z výšky k nám
a pak bloumá po střechách
může přijít do rozpaků
tím, že slyší to co já
den co den
oknům tvým posílám -

svůj strach
že se nic nevyrovná
nápadům, který máš
Já mám strach
že se nic nevyrovná
tvým krásným snům
že se nic nevyrovná
příběhům, který znáš
já mám strach,
že se nic nevyrovná
lhářům


Mám strach,
že se nic nevyrovná
nápadům, který máš
Já mám strach,
že se nic nevyrovná lhářům



Nikdy jsem se ve svém dokonalém pokoji necítila tak sama jako posledních pár měsíců. Vlastně to trvalo přesně od doby, kdy se tu ukázal naposledy. Tehdy, v březnu, ještě krajinu kolem Denali pokrývala vysoká vrstva sněhu.

Vypadal rozrušený. Nešťastný a rozpolcený.

Jen na okamžik jsem si dovolila doufat.

Jen na okamžik jsem před ním odhalila všechny pečlivě ochraňované a skrývané vzpomínky. Každičký pohled, každičkou větu, každičký dotek. Vztáhla jsem k němu ruku. A on… ucukl. Couvnul. Přes jeho krásnou tvář se mihl soucit. A znechucení.

Pak utekl.

Kate mě přemlouvala, ať za ním nechodím. Ať se mu znovu nevnucuju.

„Je to pitomý moula, Tanyo. Kluk, přeměněný dřív, než mohl úplně dospět. Zřejmě nikdy nepocítí opravdovou lásku. Opravdovou touhu. A tu závrať, když se láska a touha spojí.“

Kdybych jí uvěřila, bylo by mi určitě líp. Jenže moje láska a moje touha už hořely naplno. A sprška Kateiných slov je nemohla uhasit.

To se podařilo jen ledu v Edwardových očích. Téměř.

Myslela jsem na naše první setkání. Jeho vyděšené karmínové oči. Jeho strach. A jeho první úsměv.

Edwardův první úsměv patřil mně.

Vzala jsem ho na lov. Poprvé bez Carlislea a Eleazara. Už mu důvěřovali. Les po každé jeho výpravě vypadal, jako by jím prolétl meteorit. A já mu ukázala, že může lovit čistě. S elegancí. Že od šelem, které mu tak chutnají, může převzít jejich půvab.

Tehdy už chápal, že čte myšlenky všech ve svém okolí. A my se je ještě nenaučili skrývat.

Zvládl to. Dostihl pumu a ladně a čistě ji ulovil. Zpovzdálí jsem pozorovala, jak se sytí. Zvedl se od chladnoucího těla a obrátil se ke mně. Jeho košile zůstala bez poskvrny, se stále upravenými vlasy si lehce pohrával vítr. Jen na spodním rtu ulpěly dvě drobné kapky krve. Všimla jsem si jich, on zachytil mou myšlenku a špičkou jazyka je olízl.

Tak krásný.

Dokonalý.

Čistý uvnitř i zvenčí.

Ani další myšlenky jsem nedokázala zastavit. Zadíval se mi do očí a usmál se. Všechno ve mně se sevřelo. Nedokázala jsem odtrhnout pohled od jeho rtů. A myšlenky se rozeběhly do všech stran…

Jeho rty.

Na mých.

Jeho tělo.

Na mém.

Jeho tělo.

Ve mně.

Znejistěl, ale tehdy o nějakém soucitu nebo znechucení nemohlo být řeči. Moje další myšlenka mě donutila tiše zasténat. Nečekaně pomalu došel ke mně.

Věděla jsem, že jsou novorození nevyzpytatelní. Přesto mě rychlost, s jakou se pak na mě vrhl, překvapila. Ale skoro stejně rychle jsem se podvolila.
Odtáhl se příliš brzy.

„Omlouvám se, Tanyo. Tohle nejsem já. Nejsem takový.“ Nešťastně zíral na mé roztrhané šaty a na své ruce, které se mě přestaly dotýkat příliš brzy. „Naučím se ovládat. Chci být jako Carlisle. Jako Eleazar. Budu ti prokazovat úctu, kterou si zasloužíš. Uděláme to tak, aby to bylo správné. Pokud… pokud ještě budeš chtít. Pokud na mě počkáš…“

Jistěže jsem chtěla! Jistěže jsem čekala!

Samozřejmě, bylo tu několik letmých známostí, ale kdo jiný než on mohl vědět tak jasně, že pro mě nic neznamenali? Že to byla jen fyzická potřeba?

Odsoudil mě příliš snadno.

Obvinil mě, že jsem mu lhala. A nakonec mě ranil tím nejhorším možným způsobem.

„Je dobře, že mezi námi k ničemu nedošlo. Nemohl bych ti dát nic jiného, než své tělo. Bylo by to zraňující pro oba.“

Zbabělec! Držel se zpátky, vyděšený představou, že by mi mohl podlehnout. Ozvěna toho, co se stalo tehdy v lese, z jeho očí nikdy nezmizela. A přísahala bych, že ani z jeho mysli. To, jak se na mě díval v těch vzácných okamžicích, kdy si myslel, že ho nevidím. To, jak se na setinu vteřiny zadrhl jeho dokonale pravidelný dech. To, jak občas sevřel ruce do pěstí a soustředěně se zamračil.

Tím vším mi říkal, tím vším mi sliboval, že jednou bude můj. Že po mně pořád touží. Že jednou podlehne mým myšlenkám na naši lásku. Co na tom, že tolik fyzickou?

Milování pro mě bylo důležité, odjakživa. Jen v mužské náruči jsem se cítila úplná. Dokonalá. Byla jsem si jistá, že s Edwardem by to bylo jiné. Lepší. Ten pocit bych dokázala přenést i na něj. Vrátit mu všechno, co by dal on mně. Jen kdyby mi dal příležitost…

Jen jednou, Edwarde, jedinkrát, žebronila jsem v duchu a raději než do jeho krásné tváře plné odmítání jsem se dívala na jeho ramena, dlouhé štíhlé paže a úzké boky.

Povzdechl si.

Slíbil jsi mi to, Edwarde! Slíbil jsi, že budeme spolu. Že se ke mně vrátíš…

Utekl. Zase.



xxx




Už jsem znala důvod jeho definitivního ne.

Bledá obyčejná dívka s ustrašeným pohledem.

Dny a týdny jsem trávila přemýšlením, v čem je lepší než já.

Copak ona nesní o tom, že se jí Edward dotýká?

Nesní o tom, že ji líbá?

Nepředstavuje si, jak se s ní miluje?

Proč mu to u ní nevadí? Její posedlost není politováníhodná a směšná?

Vždyť je to sotva pár týdnů, co před ní doslova utekl! A teď…




xxx




Svatební oznámení. Ta úporná bolest v hrudi byla jako zlovolná parodie na rozechvělé sevření, které ve mně vyvolal jeho první úsměv.

Ztratím ho. Ztratím ho navždy. Možná mi nechtěl lhát, ale lhal mi. Možná mi nechtěl nic slíbit, ale dal mi dost času, abych to všechno za sliby považovala.

Chybíš mi, Edwarde. Za dlouhých deštivých dnů, jako je tenhle, je to horší. Mnohem horší.

Zvuk dopadajících kapek otupuje mou ostražitost, a tak se neubráním vzpomínkám na všechny ty roky. Úsměvy. Sny.

Byl jsi můj na příliš krátkou chvíli.

Můj krásný lháři.

 

 

Mám strach, že se nic nevyrovná
nápadům, který máš
já mám strach,
že se nic nevyrovná
tvým krásným snům.
Že se nic nevyrovná příběhům,
který znáš
já mám strach,
že se nic nevyrovná lhářům…

 

 

 

povídky od ambry

 


Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

kajka

31)  kajka (30.10.2017 12:42)

Větrám písmenka... ;)
A jsem nepoučitelná. Zase jsem četla v nacpaným autobuse! Vždyť víš, co se mnou tvé povídky provádějí.
Tak jsem se vcítila do Tanyi, obzvlášť v části o touze, že jsem měla v jednu chvíli pocit, že snad vydávám elektrický výboje.
Zbylých jedenáct stanic jsem zírala do země a byla rudá od hlavy až k patě.
Napsáno excelentně.
Máte mě nasvědomí, ty a Diana Gabaldon!

Iwka

30)  Iwka (17.09.2017 20:04)

Ach, tak tohle jsem teď ale doopravdy neměla najít... Já hloupá zvědavka.

Bolí - moc. Oči - pálí. Srdce - plaší.

Až nepěkně to teď sedí na mou ještě veeelmi čerstvou situaci, ani nevím, co víc napsat, v hlavě mi teď běží on a nechci to chtít, nechci ho chtít a nechci přemýšlet nad tím, proč utekl a proč byl můj jen na příliš krátkou chvíli. Ale je to tak. Co už. Dík za tohle rozsekání, ambři.

ambra

29)  ambra (15.09.2017 18:09)

Milá Fox, trošku (hodně) jsi mě svým osobním komentářem rozsekala. Ono ať je to jak chce, tajně chovám naději, že se tu scházíme samé cítě, a občas mi tohle moje "podezření" takhle krásně potvrdíte. Moc děkuju (a samozřejmě, že najde tu pravou velkou lásku. I Tanya :) )

Fox

28)  Fox (14.09.2017 22:40)

Milá ambro, taky teď prožívám takové malilinkaté zklamaní z lásky. V mém případě to bylo ovšem tak, že jsme se chtěli navzájem, nicméně ani jeden jsme pro toho druhého nebyli tím, co bychom potřebovali. Takže teď s Tanyou soucítím snad víc, než kdy jindy ;) . Však ona si jednou najde svou lásku, a ta bude stokrát nádhernější, protože bude opětovaná .

Krásné čtení, děkuju .

kajka

27)  kajka (15.03.2016 19:32)

Tak já zase větrám;)

ambra

26)  ambra (01.08.2014 09:00)

kajuško, ty jsi mi to zase krásně provětrala! Moc děkuju!

kajka

25)  kajka (31.07.2014 21:42)

Jako vždycky....
Konečně si trochu poupravím pohled na Tanyu, vždycky mi v originále přišla taková nedořešená. Možná příliš chtivá, trochu nesympatická tou urputností.

SestraTwilly

24)  SestraTwilly (28.05.2013 12:57)

Mňa zaujala táto poviedka práve preto,že si ju napísala z pohľadu Tanyi.Ty máš asi pre ňu slabosť,lebo ju vykreslíš vždy v tom lepšom svetle.Pekná poviedka,pekné slová piesne.Čo viac k tomu dodať.

Amisha

23)  Amisha (25.01.2012 21:22)

ëch... uf... no...
Taky asi jenom takhle

ambra

22)  ambra (23.01.2012 13:13)

Hani, Paji, díky!

Paja

21)  Paja (23.01.2012 11:13)

Úžasný
Edward prostě dospěl až s tou pravou

HMR

20)  HMR (22.01.2012 08:46)

tak! abys věděla a jak mám po tomhle jako fungovat dál, nevíš???

ambra

19)  ambra (17.01.2012 19:32)

Děkuju! Je to jen takový malý výkřik do tmy, ale přiznám se, že se mi do Tanyi vžívalo líp než do Belly. A fakt nechci vědět proč .

Bye

18)  Bye (17.01.2012 16:36)

Chlapi nezdárný! Teď je mi až líto, že skončil s Bellou... Ještě že díky Tobě vím, že i Tanya se dočkala ;)

17)  hanka (17.01.2012 14:42)

kdo by ho nechtěl ? :)
ač je mi jí líto,svým způsobem je Tanya obratná manipulátorka,která zneužila jeho novorozený chlapecký chaos a nabídla mu jen flirt
Tanya nehledá lásku ,jen potěšení a jeho nezkušené dokonalé tělo ji fascinuje
myslím,že on to později pochopil a byl rád,že se dokázal včas zastavit - ublížil by oběma
Ambra to zase rozsekla :)

gucci

16)  gucci (17.01.2012 14:13)

....bylo to krásný... ...víš jak, Bella je Bella ....na Tanyu čeká určitě ten její princ....

Hanetka

15)  Hanetka (17.01.2012 12:37)

Nejhorší zklamání je to, u kterého si uvědomíme, že jsem prostě očekávali něco, co nám nebylo nabídnuto. Ke zklamání se pak přidá pocit znechucení sama nad sebou, že jsme byli tak hloupí...

Crazy

14)  Crazy (17.01.2012 09:40)

Tanya?! U perexu jsem si říkala, jestli do toho jít, myslela jsem si, že to bude Bella a jejich jiný příběh, ale Tanya už tady byla několikrát a tohle podání se mi moc líbilo, navíc písničku znám a ráda poslouchám. Tleskám

miamam

13)  miamam (17.01.2012 08:56)

Tak to byla vážně srdeční záležitost... Edward novorozený, Tanyiny myšlenky... Krásné

12)  kaccag (17.01.2012 08:21)

Krásný Ambro .... ostatně jako vždy

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still