24.01.2011 [20:45], zira, ze série Láska či nenávist?, komentováno 0×, zobrazeno 1713×

Velká bitva začíná a je to taky předposlední kapitolka naší povídky. Doufám, že se bude líbit a tuhle písničku jsem poslouchala, když jsem tuto kapitolku psala, tak si ji k tomu pusťte. Pls komentíky. Vaše Zira

Sad End – Velká bitva a můj konec

Šel naproti mně, v očích měl zlobu, ale usmíval se. Zastavili se asi pět metrů od nás. Byla tu celá garda. Zkusila jsem zastavit čas, ale marně. V ruce jsem držela prstýnek a svírala ho pevně, aby mi nespadl z dlaně. Předstoupila jsem a šla směrem ke Caiovi.

„Proč jsi tu?“ zeptala jsem se ho, i když jsem už znala odpověď.

„Proč myslíš, lásko?“ Edward zavrčel a šel ke mně. Natáhla jsem ruku dozadu, aby pochopil, že to zvládnu.

„Nemá to cenu,“ řekla jsem, vyvolala jsem iluzi velkého kamene a hodila ho na Caiuse. Ten ho ale odrazil jen jedním pohybem ruky.

„Myslíš si, že jsi jediná, kdo má jiné schopnosti, než měl při obřadu. Trochu jsem se pojistil,“ řekl a začal se smát.

„Demetri.“

„Ano, Demetri, drahoušku. Měl to štěstí, že jeho schopnosti poslouží vyššímu dobru,“ řekl Caius.

„Vyššímu dobru? To máš snad z nějakého filmu, nebo co?“ řekla jsem a napřímila se k boji. Bitva začíná a není cesty zpět. Rozeběhla jsem se proti němu, ale srazil mě k zemi. Chytil mě kolem krku a srazil mě na strom. Zatímco my jsme se prali, tak už se prali i ostatní. Nemám nejmenší šanci proti němu vyhrát. Zkoušela jsem se mu vykroutit z jeho sevření, ale marně. Držel mě tak pevně, že jsem až zasykla. Počkat, kde je Aro? Caius viděl moji zvědavost a hned mi odpověděl.

„Zabil jsem ho. Překážel mi,“ řekl a srazil mě k zemi… znova.

„Pojď se mnou zpátky do Volterry a nic se ti nestane,“ řekl a zasmál se, „pokud ne, tak tvůj Edward bude mrtvý hned po tobě.“ Najednou mě přepadl obrovský vztek. Nahromadila jsem spoustu slin ve své puse a vší silou plivla slinu Caiovi do tváře.

„Nikdy.“

„Potom zemřeš,“ řekl a dvakrát mě probodl svou vlastní rukou. Vyjekla jsem a svalila se na zem. Najednou se zezadu přiřítila sestra a vší silou svrhla Caia na zem, než jsem ale stačila něco zaregistrovat, padla na zem taky, ale ona byla mrtvá na rozdíl ode mne. Felix se vrhl na Caia, ale neměl nejmenší šanci. Zůstal mrtvý a svalil se na zem. Sebrala jsem všechnu svou sílu a postavila se na nohy. Skoro jsem neviděla, jak jsem byla oslepena tou bolestí, co mi pulzovala v mé hrudi. Rychle jsem Caiovi sebrala prsten a udělala iluzi jiného prstenu. Oba dva prsteny jsem zničila, ale když jsem se pokusila někoho zmrazit, tak se to nepovedlo. Hned jsem pochopila, že to není ten prsten. Lucy, Felix a Emmett byli mrtví a všichni moji další příbuzní byli na řadě. Tanya, která měla schopnost Jane, svou schopnost plně využívala. Vzala si ji ode mě, když jsem si ji vzala od Jane. Takový menší dáreček. Jenže někdo ji zezadu probodl stejně jako mě a pak jí utrhl hlavu stejně jako mé sestře. Hned jsem rychle přiběhla a útočníkovi utrhla obě nohy, ruce a potom i hlavu. Heidi brečela nad Felixovým tělem a já s ní soucítila. Byl pro mě něco jako bratr. Jasper, který měl dost problémů s Chelsea, Alice, která měla zase dost problémů s Aftonem, Esme, která měla dost problémů s Renatou, Carlisle, který měl dost problémů se Sulpicií, Edward, který měl dost problémů se Santiagem, Kate, která měla dost problémů s Corin a Eleazar a Carmen, kteří měli dost problémů s nějakými novorozenými… ti všichni teď bojovali za mě. Vrazila jsem do Chelsea a utrhla jí obě ruce. Jasper, který potom utrhl Chelsea hlavu, si to pak šel vyříkat s Aftonem, takže Alice šla na pomoc Eleazarovi a Carmen. Sulpicii jsem zabila hned, jenže se stalo něco, co jsem nečekala. V jedné vteřině Caius zabil Jaspera i Esme. Carlisle se na něho chtěl vrhnout, ale já ho zadržela.

„Musíš pomoct ostatním!“ zakřičela jsem.

„Já vím, ale co Esme?“

„Ta už je mrtvá, už je pozdě,“ řekla jsem a zabila dalšího novorozeného. Běžela jsem za Alice, která byla u Jaspera. Odtáhla jsem ji pryč z louky a schovala ji v lese i s tělem Jaspera. Poděkovala mi, i když ani nemluvila. Jen artikulovala, ale stejně jsem jí to vyčetla z očí. Renata mě hned při příchodu zpátky na louku ochromila stejně, jako to udělal Caius, a utrhla mi ucho. Hned jsem si ho přidělala zpátky a vytrhla jí její mrtvé srdce z hrudi.

„Sbohem, Renato,“ řekla jsem a šla na dalšího novorozeného. Carmen a Eleazar už byli mrtví, když jsem uviděla něco strašného. Caius, který svíral Edwardovo tělo… urval mu hlavu a pak ho pohodil na zem jako neškodný odpad. Zaječela jsem, když mě ale někdo strhl stranou. Byl to Carlisle.

„Musíme zmizet, všichni jsou mrtví,“ řekl a hnali jsme se do lesa. Tam, kde jsem odložila Alice a Jaspera, už nebylo jedno mrtvé tělo, ale dvě. Dostali ji. Dostali celou mou rodinu a jen kvůli mně.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře