01.08.2012 [21:45], ambra, Poezie, komentováno 19×, zobrazeno 1872×
Edward a Bella prostě patří k sobě...
Věnuju Gabbe, Tor, Janebce a Dori, které mě dneska zachránily před blázincem ♥
Zdála ses jako ze skla křehká
z odlesků světla utkaná
horoucí víla horká hebká
z lepšího světa seslaná.
Tvá něžná síla dlouho skrytá
čekala na svůj pravý čas
zlomená duše těžce bitá
dala jí jasný zvučný hlas.
Lásko jsem tady – navždy tvoje
tvůj výkřik otřás vesmírem
nevzdáš se - vím že ne bez boje
pojď všechno zlé si prominem…
12) eMuska (02.08.2012 08:54)
záver vyhral. som výžne rada, že som si to pred odchodom stihla ešte prečítať, spravila si mi dobrú náladu, lebu budem bez internetu, tak budem žiť z tejto básne.
4) Hanetka (01.08.2012 21:58)
Nemůžu jinak, dám ten citát i sem...
Koho milujeme, toho nejsme nikdy pevně rozhodnuti opustit, i kdyby nám sebevíc ublížil. (Sidonie-Gabrielle Colettová)
2) Janebka (01.08.2012 21:56)
Uááách, Ambři, nádhera!!!
Hele stále můžem doufat, no né???!!!!
Děkuji!!!
19) kajka (07.04.2016 11:23)
Krásná básnička o naději.
A je mi trochu teskno.