Sekce

Galerie

http://www.stmivani.eu/gallery/The_Catwoman.jpg

Takový normální den v městečku Forks. Nikoho uřejmě nepřekvapí, když blesky lítají za oknem...

6. Vypadá to, že Drákula nemá moc smyslu pro humor…

Proč? Křičely mé myšlenky. Proč si musím ze všech měst na světě vybrat zrovna město plné upírů? Byla jsem totálně vytočená. Viděla jsem téměř rudě. Teprve, když někde blízko uhodil blesk jsem se probrala. Zkusila jsem se ještě trochu soustředit a najednou za oknem objevilo znovu jasné světlo. Všichni lidé v jídelně vystrašeně pohlédli k oknu až na pětici bledých tváří. Zahleděla jsem se do odlesku krásných zlatavých oči chlapce s bronzovými vlasy a zjistila, proč na mě hledí. Prozradila jsem se! Ten hněv musely vyhnat ven to zvíře ve mně. Moje oči, totiž, byly zelené. Zavřela jsem je a napočítala do pěti. Když jsem oči opět otevřela a zkoumala svůj vzhled, uklidnila jsem se. Už jsem to zase byla já. Stále mě však sledovali.

Rychle jsem se otočila a, jako by nic, jsem odkráčela ke stolu. Zbytek oběda jsem se snažila horlivě zapojovat do rozhovorů u stolu, abych nemusela myslet na tu partičku vegetariánských zrůdiček, které vypalovaly dírečky do mých zad. Po obědě jsem rychlím krokem odklopýtala z jídelny, abych nemusela trpět jejich pět pohledů a radši se vydala na moji další hodinu – biologii.

Dneska mi štěstí nepřálo. Nejen, že jsem se ztratila a přišla do hodiny pozdě – učitel už tam byl – navíc jediné volné místo bylo vedle té transilvánské grotesky. S očima někde u světla na stropě jsem si sedla vedle Drákuly a snažila se ignorovat jeho pohled. Nakonec jsem se otočila k němu, abych ho poučila, že není slušné na někoho takhle zírat, ale chytil mě ve spalujícím pohledu jeho očí. Rychle jsem zamrkala a věnovala se učiteli.

„Tak, dnes budeme probírat upíry,“  pronesl učitel. Já se naprosto nevhodně zachechtala a ten Drákula vele mě ztuhl.

„Máte s tím nějaký problém slečno Swanová?“ zasyčel na mě učitel, že jsem si dovolila přerušit jeho výklad.

„Ne, ne v pořádku,“ zamumlala jsem. „Jen, že tu máme živý exemplář,“ Tu druhou větu jsem zamumlala, že mě slyšel jen můj náhle kamenný soused. Usoudila jsem, že ví, že nejsem člověk, tak proč se nepobavit? V tomhle případě to je spíš tahat čerta za ocas. Ale popravdě, tohohle sexy upíra vedle mě bych za „ocas“ zatahala ráda…;)

Zbytek hodiny jsem si do sešitu malovala smailíky s upířími zuby. Když zazvonilo, hrdě jsem se zvedla a otočila se na stále kamenného upíra  na židli, který na mě koukal jak na blázna.

„Nazdar Drákulo!“ zamávala jsem na něj se smíchem.

Poslední hodinu jsem měla s tou malou upírkou. Byly jsme spolu v jednom družstvu na tenisu. Vypadalo to, jako by váhala, ale nakonec promluvila.

„Ahoj, já jsem Alice,“ představila se.

„Bella.“

„Ty víš… kdo jsme?“ zeptala se nakonec.

„Samozřejmě, cítím vás po celé škole!“

„Cítíš? Co – Kdo jsi ty?“ Alice vypadala hodně zmateně. Usoudila jsem, že asi má nějaký dar, který má přítomnost ruší.

„To je… složité. Nevím, jestli smí Drákuláci o mé existenci vědět. Jako by nestačilo, že mi vašinci zabili sestru!“ zasyčela jsem.

„Och, to mi je líto. My bychom nic takového neudělila. My jsme –„

„Jo, já vím. Vegoši,“ přerušila jsem ji. Zbytek hodiny jsme už nepromluvili. Nejspíš přemýšlela o tom, co jsem jí prozradila. Jakmile zazvonilo, hnala jsem do šaten a rychle pryč, aby si na mě upíři nepočkali někde za rohem. Jo, škádlit samotného je jednoduchý, ale tahle jejich partička společně by mi v pohodě rozbila hubu. Jo, držet se od pijavic dál bude nejlepší… Přímo z budovy jsem cupitala až k mému autu. Na druhé straně parkoviště stála ta jejich rodinka okolo Volva, které do mě ráno málem nabouralo. Mohlo mě napadnout, že za to mohl Drákula. Alice už stála u nich a něco jim šeptala.

„Jak to ví?!“ zasyčela ta blondýnka a střelila pohledem ke mně. Drákula, nevím jak se jmenuje a tohle je dobrá přezdívka, mě sledoval přitroublým pohledem. Napadlo mě zkusit trochu štěstí. Pro efekt jsem luskla prsty a vedle něj, sotva půl metru, udeřil blesk. Drákula div neskočil bárbíně do náruče, jak se lekl. Všechny holky na parkovišti hleděli na něj, jestli se mu , proboha, náhodou něco nestalo, zatímco já se skoro válela smíchy. Člověk se musí divit, jak snadno se v takové pr*eli, jako je Forks, dokáže zabavit. Se zářivým úsměvem jsem nasedla do auta a nechala tu jejich divnou partu daleko za sebou a upřímně. O Drákulovi se mi bude určitě dnes v noci zdát.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Jalle

4)  Jalle (11.01.2013 16:40)

Dracula

ODCULTI

3)  ODCULTI (24.09.2011 15:14)

jo to se mi libi

ODCULTI

2)  ODCULTI (24.09.2011 15:14)

jo to se mi libi

1)  Jesska (09.05.2010 10:02)

Hehehe, proč se nepobavit?:D
Hmmm to se hodí, umět metat blesky
Moc se těším na pokračování... jo a Drákula je vážně dobrá přezdívka:)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek