Sekce

Galerie

/gallery/klavir.jpg

Epilog

 

A je tady konec. Doufám, že se Vám příběh líbil a že se začtete i do dalších mých povídek.

Děkuji, Jeanine!

Nikdy jsem nebyla tolik plná odhodlání, jako když jsem vysvětlovala Arovi, jak moc pro mě rodina znamená. Vypadal, že mě opravdu poslouchá. Snad pochopil, že bych mu své dítě nedala ani za nesmrtelnost. Nabídla jsem mu přátelství a on jej přijal, jakoby nás předtím nechtěl zabít.

Přistoupil dokonce i na to, že nás nechá na pokoji s tím, že až naše dítě povyroste, musíme ho přijet navštívit. To by bylo to nejmenší, ale je otázkou, jestli by nás nechal klidně odejít.

Nakonec jsme se tedy rozešli v dobrém a s Edwardem jsme si mohli užít zbytek našeho svatebního dne a noci.

 

O 2 roky později…

 

„Maminko, tatínek čeká v obýváku,“ volala na mě Renesmee.

„Řekni tatínkovi, že hned přijdu,“ opláchla jsem si obličej a ještě jednou jsem se pro jistotu podívala na těhotenský test. Vážně pozitivní. Po tom, jak těžký byl porod Renesmee, by mě ani nenapadlo, že otěhotním znova. Moje tělo se regenerovalo asi víc než dobře.

Aro Volturi a ani nikdo z jeho gardy nás nekontaktoval. Jen přišel dárek k narození dítěte. Byl od nich klid a já doufala, že svůj slib, který mi dal v náš svatební den, hodlá splnit.

Dnes jsme měli výročí dva roky. Od té doby se náš život změnil od základů. Přestěhovali jsme se do Forks, nechtěli jsme být u Cullenových a ani v La Push, tak jsme zvolili tuhle střední cestu. Já jsem sekla s novinařinou a začala jsem psát knížky pro děti a Edward už hrál na klavír jen doma. Leah s Jimmym se vrátili do Seattlu, dala jsem jí volnost a ona se přestala proměňovat. Renesmee nám rostla jako z vody, nebyly jí ani dva roky a vypadala už přinejmenším na šest let.

Jacob se otiskl. Samovi a Emilly se před dvěma měsíci narodila dcera Claire. Jen si na ni musí několik let počkat.

„Všechno v pořádku? Myslel jsem, že se něco stalo, když jsi tak dlouho nešla,“ objal mě Edward.

„Jsem těhotná, Edwarde!“ řekla jsem mu to narovinu.

„To teď budu mít bratříčka?“ usmívala se na nás Renesmee a tahala mě za sukni.

„Nebo sestřičku,“ dodal Edward a políbil mě. Pro mě to znamenalo jediné, zase budu hýčkána a rozmazlována. Ke konci prvního těhotenství mě Edward nechtěl pouštět ani na záchod. A hlavně se nebudu smět zase proměňovat.

„To bude pěkná oslava!“ živě jsem si představila nadšení všech našich přátel a členů rodiny.

„Budu tě od všech držet dál!“ slíbil mi oporu Edward.

 

Když jsme přijeli ke Cullenovým, všichni už o mém těhotenství věděli.

„Vidím tvou budoucnost, Bello!“ objala mě nadšeně Alice.

„Tohle dnes přišlo,“ podal nám obálku Carlisle.

Stálo na ní: Bella Cullenová a adresováno to bylo do vily Cullenových. Přišlo to z Itálie, takže si na nás Volturiovi přece jen vzpomněli.

Trochu nervózně jsem obálku rozlepila.

 

Drahá paní Cullenová,

Nejprve bych Vám a Edwardovi chtěl pogratulovat k druhému výročí svatby. Nemusíte mít strach, že bych porušil slib, který jsem Vám dal, ale říkal jsem si, že je vhodná doba splnit ten Váš. V zájmu dobrých vztahů Vám zasílám i tři letenky, abyste tak mohla učinit.

Jsem na Vaši dcerku nesmírně zvědavý a těším se až Vás zde - ve Volteře - přivítám.

S uctivým pozdravem Aro Volturi.

 

 

Dočetla jsem stručný dopis a podívala se na datum na letenkách. Ode dneška za týden.

„Je jen na tobě, jestli tam chceš letět,“ objal mě kolem ramen Edward.

„Slíbila jsem mu to, nechci, aby pak přijel a srovnal naší rodinu se zemí,“ uvědomovala jsem si, že Aro neprosí nikoho dvakrát.

„Sleduji jeho rozhodnutí, každopádně poletíme s vámi,“ ujišťovala mě Alice.

„Může to být past,“ napadlo mě.

„Ale odmítnout ho nesmíme,“ vzal do náruče Renesmee Edward a obě nás objal.

„Až zjistí, že jsem zase těhotná, neublíží nám, roste jeho potenciální armáda. Získáme zase trochu času,“ chtěl mé děti a chtěl i Edwarda a mě a dokonce chtěl i Alice, ale nepochopil, co slovo rodina znamená, jinak by se nás nepokoušel rozdělit.

 

Volterro, těš se na nás!!! Řekla jsem si v duchu, nikdo mi nemohl sebrat moje štěstí.

 


Povídky od Jeanine

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

jeanine

9)  jeanine (08.08.2012 18:58)

Jalle i já děkuji

Jalle

8)  Jalle (07.08.2012 21:59)

bolo to krásne, Ďakujem

Kristiana

7)  Kristiana (02.07.2011 11:18)

Otevřený konec? Ale to by mohlo být pokračování.

SarkaS

6)  SarkaS (30.06.2011 22:09)

Ten otevřený konec se mi moc líbil, trochu jsem se bála jak moc to zpohádkovatíš, bylo to hodně sladké, ale ten konec to trochu vykompenzoval

Fanny

5)  Fanny (13.02.2011 23:58)

Krásné. Ta povídka je rozdělená do takových částí a ta poslední je moc hezká, jen je mi líto, že už se nikdy neproletí s myšlenkami druhého sokola v hlavě a s Jakem v rodině. Jsou tu velká zádní vrátka, takový konec nekonec, ale spíš doufám, že zůstanou zavřená.:) :) :) Děkuji, že jsem moha číst tuto krásnou povídku.

jeanine

4)  jeanine (13.02.2011 18:44)

Děkuju moc všem.

3)  Liz (13.02.2011 16:06)

Druhé dítě, to je skvělé
Nádherná povídka, moc jsem si ji užila
Už se těším na další tvé povídky :) :)

2)  kamčí (13.02.2011 13:05)

pár dní mi nešel internet tak jsem si dnes dala zbývající kapitolky najednou.
je to moc hezká povídka a příjemě se čte.děkuji

1)  Aalex (12.02.2011 14:03)

Úžasné a takový otevřený konec... Skvělá povídka.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse - poster