Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/Em.jpg

Po opravdu velmi dlouhé době se tu objevuje další kapitolka Kdo jsem?. Doufám, že jste na mě nezanevřeli, čtenářky a čtenáři, a pustíte se do čtení. Dneska nakoukneme do Emmovy duše a jak se mu povedlo vytopit celou školu. Užijte si to a prosím, zanechte krátký komentář či jen smajlíka. Vaše semiška =)

23.

Emmett:

Díky Belle se život naší rodiny změnil. Edward už nebyl tak zapšklý, zasmušelý a nesnesitelný upír, jakým bez ní do teďka byl. Změnil se, je šťastný. Musím říct, že už jsem si myslel, že mu nějakou ženskou budu muset sehnat, protože to s ním bylo k nevydržení. No, co si budeme povídat, bydlet s nejstarším panicem na světě a ještě k tomu čtenářem myšlenek, je někdy opravdu k nesnesení. Ještěže tu máme Bellču, která si s ním určitě nějak poradí.

Při vzpomínce na jejich první setkání pukám smíchy ještě teď. Bellina mrštnost a obratnost mě velmi překvapila. Ukrást mému bratrovi kořist o pár setin sekundy dřív, než se na ní vrhne, je přímo majstrštyk. Tím si mě získala na celé čáře a až budu vymýšlet nějakou kulišárnu příště, musím ji do ní zasvětit. S ní to bude mít větší grády. Navíc jí můj bratr nemůže číst myšlenky, tak o to víc se mi hodí do mých plánů, i když ty přesunu kvůli škole asi přesunu na později. Přeci jenom to byl docela dost velkej průšvih, který bych nazval jinak, ale přeci nebudu vulgární, že? To by se mojí krásné Rose asi nelíbilo.

Po dlouhém loučení Edwarda jsme se konečně vydali do školy.

„No jo no, chlapec první den bez své krasotinky, toho by se mělo využít.“ Musel jsem však své myšlenky krotit, hlídat a nejvíc skrývat před bráškou.  Ten jen kroutil hlavou a divně si mě prohlížel. Nic však nepodnikl a jen odešel na svou hodinu. Moje akce s názvem Lov lásky mohl začít. Před hodinou jsem si odchytil Jessiku na slovíčku.

„Čauky, Jess,“ prohodil jsem přátelsky.

„Ahoj,“ odpověděla pomalu a podezřívavě Jessika.

„Chtěl jsem se jen tak náhodou optat, jestli máš pořád ještě zájem o mého bratra, o Edwarda.“

„No... A kdyby jo?“ Tvářila se ještě divněji než před chvílí.

„Já jen, že Edward je stále volný. Doma prohodil, že jsi celkem hezká a že by měl o tebe zájem. “ Než jsem to dořekl, omdlela mi k nohám.  Když jsem jí lehounce propleskl, probrala se.

„T-to... mys-myslíš v-vážně?“ koktala celá dojatá Jessika.

„Jsem jeho bratr, ne? Přece bych si to nevymyslel,“ ujišťoval jsem ji.  Jessika jen zavýskla, poděkovala mi a utíkala na dívčí záchodky. Možná si šla přepudrovat už tak velkej nos, kterej opravdu zamaskovat nešel. Zazvonilo na hodinu, Jessika vylítla a utíkala, div se nezabila, do třídy na hodinu, kterou měla s Edwardem. Usmál jsem pro sebe a vydal se na svou hodinu, kterou jsem měl s Rose. To zas bude nuda.  Když jsem potkal Edwarda s Jazzem na chodbě, poskakoval jsem si a pískal.

Jessikááá, Jessikááá, Jesikááá!!! Já jsem na to příííšééél!!! Jessikááá, Jessikááá, Jessikááá!!!


K mému překvapení však dopoledne nebylo tak hrozné, vydal jsem se s Rose na oběd do jídelny. Vzali jsme si tácy s jídlem, které stejně nebudeme jíst, a posadili se k našemu stolu.  Než jsme však stihli dosednout, jídelnou se ozvalo rozzuřené:  „Emmette!!!“

,,O-ou!" vydechl jsem potichu.

,,Co to má znamenat?" zasyčel Edward a ztěžka dosedl.

,,Co jako?" zeptal jsem se udiveně. Vždyť to nebyla moje práce? Nebo jo?

,,Jessika!" zasyčel nenávistně Edward. Naštěstí přišla v tu chvíli Alice.

,,Edwarde, klídek!" usmála se. ,,Přesně za dvě vteřiny ti přijde esemeska od Belly..."

Začal jsem si v duchu říkat Á dva tři... a přesně na tři zavibroval mobil Edwardovi v kapse.Ve vteřině ho svíral v ruce a nedočkavě datloval palcem do tlačítek mobilu. Nedočkavec jeden, jako by to bylo to poslední, co by měl udělat před smrtí, blázen jeden zamilovanej. Alice na něj prosebně koukala. Edward si vzdychl a přečetl celou smsku od Belly nahlas pro nás. Přeci jen nechtěl, aby se to vědělo ve škole. Jsem zvědavý, až Bella bude s námi chodit do školy, jestli Jessiku trefí nebo ne. To bude podívaná, už se na to těším.

Edward zbožně hleděl na mobil a vypadal lehce omámeně. Toho jsem prostě musel využít.

,,Tak co, ty Romeo? dobíral jsem si ho. ,,Kdy vyrazíš za svou Julií?" Než mi však stihl odpovědět, zlostně na mě zasyčela Rose. Zmlknul jsem. Edward ale na mě stačil ještě zvolat:

,,Ty jdi radši zneškodnit Jessicu, než s Jazzem použijeme tvou hlavu jako kopačák!“

Toho jsem se fakt zalekl, protože Edward někdy byl schopen všeho. Dobře, už ho nebudu dneska pokoušet. Zmizel jsem co to nejrychleji lidsky šlo a už jsem se opíral o stůl vedle Jessiky a snažil ji nějak přimnět, aby se mnou někam šla. Snad to nebude brát Rose vážně. Bohužel to nezabíralo, tak jsem začal usilovně přemýšlet o tom, co dál. Nakonec jsem jí přesvědčil o tom, že máme jít spolu do kabinetu profesorky botaniky pro nějaké exponáty. Šla se mnou, ale dávala si na mě velký pozor. Nebude jednoduché se jí zbavit nějak šetrně. Procházeli jsme kolem dveří, kde byla místnost s rozvodnou vody do celé školy. V mysli mi opět utkvěl jeden z dalších nápadů.

Popadl jsem Jessiku, otevřel dveře a i s ní hozenou přes rameno jsem do té místnosti vlezl. Všude v místnosti byly do sebe spletené vodovodní trubky, pod kterými v roku byla jedna skříňka plná blikajících světýlek a točících se koleček. Zmatenou a dezorientovanou Jessiku jsem posadil do jednoho kouta a pouty, co jsem měl v kapse, ji tam k trubce připoutal. Poté jsem ještě zkusil pevnost trubky, ale to jsem neměl dělat, protože ona se prohnula a praskla. Hned se okolo začala naplňovat místnost vodou, která byla k nezastavení. Jessika na mě koukala a pak začala ječet. Zpanikařil jsem a utekl od tamtať a běžel za svými sourozenci. Našel jsem je v jídelně. Musel jsem vypadat děsivě, protože se na mě všichni otočili a zírali.


,,Průser!" vydechl jsem.

,,Co je?" ptal se Jasper.

,,Já... Ede! Víš jak jsi říkal, že mám Jessiku nějak zneškodnit? Napadlo mě, že bych k tomu mohl použít ty pouta, co Jazz musel kvůli sázce šlohnout tomu policajtovi v Seattlu. No, připoutal jsem ji v jakýmsi kumbálu k vodovodním trubkám a když jsem pak zkoušel odolnost těch pout, aby je náhodou nemohla přetrhnout, trochu jsem to přehnal a trubky praskly. Všude stříká voda!" zavřeštěl jsem už hystericky. Koukali na mě vyděšeně.

Do jídelny vběhl ředitel i s promáčenou Jessikou a oba dva mě propalovali pohledem. Musel jsem se jim přiznat. Ředitel pak volal Carlisleovi, aby se dostavil do vytopené školy. Carlisle přijel, slíbil zaplatit škodu, přísně se na mě podíval a zavelel odjezd. Všichni jsme jeli domů. Škola bude týden mimo provoz. Myslím, že jsem mnoha lidem ze školy udělal radost, nemyslíte?

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Janeba

10)  Janeba (10.01.2011 11:06)

:) To je teda číslo, ten Emm! Udělat si z jeho hlavy kopačák! Bezva nápad! Semiško, ! Díky!

9)  Ashley (21.12.2010 15:13)

super!!!

semiska

8)  semiska (13.12.2010 21:27)

Holky moje milované, děkuju strašně moc a pro každou je jedna pusinka: (Dvě jsou pro Marii ;)) Už mám kapitolku promyšlenou, tak to jen hodit na papír a bude to ;) Jsem skvělé a já mám o to větší radost, chuť a zápal psát

Nosska

7)  Nosska (13.12.2010 20:20)

Povídku jsem dala na jeden zátah:D :D :D :D :D :D je vážně skvělá, těšim se, jakej trest rodina Emmovi vymyslí

mima19974

6)  mima19974 (13.12.2010 18:53)

jééj:D
:D
To je super!! Aj ja chcem do školy Emmetta!

Mystery

5)  Mystery (13.12.2010 16:54)

Smajlíka klidně nechám, koukej:
To pro Emmetta. Za to, jakej je to úžasnej upír, bez kterýho by prostě byla v Sáze nuda...
A taky jedno tobě . Protože to bylo moc pěkný.

4)  Leni (12.12.2010 23:05)

no jo Emmett.

3)  Maria (12.12.2010 20:43)

semiiiii!!!
Myslím, že už jsem tě za ty chyby zdrbla na ajsku dostatečně ( ), takže teď už budu jenom přítulňučká! Hehe.
Emmett je ťunťa (hele, připadá mi to trochu divný říkat, když se tahle blbinka zrodila zrovna v mé hlavě ). Doufám, že ho za to diplomat ještě trochu podusí.
I když... on určitě Emmett za nic nemůže, že? Jako každej chlap.
Je to paráda, lehnout si na záda a číst si KJ!

Lipi4

2)  Lipi4 (12.12.2010 20:23)

Semiško , pomóóóoóóóóóccccc už je ze mě zase řechtající se kobyla, která pod sebou vytřela zády podlahu :D :D :D .. .. Už se nemůžu dočkat další kapitolky ..... Krásná, rozřechtaná kapitolka

Eleanor

1)  Eleanor (12.12.2010 19:56)

Ha ha ha, Ten Emmett je fakt ňouma. Ale hezky to Edwardovi zřídil. Teď bude moct být s Belluškou celý dny

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek