Sekce

Galerie

/gallery/96474.jpg

Opět tu máte, mé věrné čtenářky, další dílek. Tentokrát je z mého pera, tedy mé klavesnice mého noťásku. Dneska nás čeká velké zjištění a první společná noc. Víc vám ale neprozdradím ;-) To už si musíte přečíst samy. Předem moc děkuji za komentáře. Vaše semiška :-)

P.S. Příště opět Lily.


17.

Objímal mě s láskou a hladil mě po zádech. Dělal mi na nich uklidňující kroužky. Přetáhl si mě potom k sobě na klín a držel mě ve svém náručí. Takhle jsme spolu zůstali sedět do té doby, než jsme uslyšely motory od přijížděcích aut. Takže se všichni už vrátili. Co teď???

HUDBA

Edward mě pořád konejšivě hladil po zádech. Rozhodně to nevypadalo, že by mě hodlal pustit ze svého objetí. Nechal mě sedět ve svém klíně. Oči jsem stále upínala na dveře vedoucí z domu ven. Měla jsem trochu obavy, jak to vezmou ostatní. Nebudou mě nenávidět? Tak my jí nabídneme pohostinství a domov a ona nám mezitím svádí bratra? Co si o mě pomyslí? Z těchto mých úvah mě vytrhl Edward.
„Lásko, sice nevím, nad čím tak usilovně přemýšlíš a věř mi, že moc rád bych to věděl, ale rozhodně se nemusíš ničeho bát. Alice vše viděla dopředu, co se stane, takže to nejhorší máme za sebou,“ uklidňoval mě, otočil mi hlavu tak, abych mu viděla do očí a políbil mě. Hned jsem se cítila klidnější. Za odměnu jsem se na něj krásně usmála.
„Miluju tvůj úsměv a budu vše dělat proto, abys ho měla pořád a abys už nikdy nebyla smutná.“ Úplně mě dojal, až jsem z něho byla naměkko. Kdybych mohla plakat, plakala bych, ale tentokrát by mi padaly slzičky štěstí. Přeci jen si všiml mého jiného výrazu v obličeji, protože hned na to mě začal kolíbat a utěšovat.
„Lásko, prosím tě, neplakej. Děje se něco?“ ptal se starostlivě Edward.
„Nic se neděje, Edwarde. Tentokrát to bylo štěstím,“ zalkla jsem se a už jsem brečela po upírsku znova.
To už do místnosti vlítnul celej rozjařenej Emmett a začal křičet:
„Tak copak tu vy dva vyvádíte? Brácha, že ty mi svádíš mojí novou sestřičku? A ségra, jak to, že se tu s ním válíš?“ Zvědavě si nás prohlížel. Nevydržel to však dlouho a řechtal se na celé kolo jako kůň. I ten kůň byl ve srovnání s Emmettem pěknej chudák. Když ho viděl Jazz, neudržel se a svalil se vedle něho. Tak se tam ti dva váleli a tlemili se ostošest.
Tentokrát do dveří vplula, a to doslova, Alice a v závěsu měla Rose. Obě dvě se na sebe podívaly a taky se začaly smát. Né nám, mě s Edwardem, ale Emmovi s Jazzem. Po chvíli se na mě otočila Alice, usmála se a zatleskala.
„Sláva, no to je dost, že ses brácha konečně rozhoupal,“ řekla směrem k Edwardovi. Jmenovaný se na ní jen zašklebil a vtiskl mi polibek do vlasů. Díky jeho náruči jsem jen povrchově vnímala to, co se dělo kolem mně, a naplno si užívala doteků Edwarda.
Jako poslední se ve dveřích objevili Carlisle a Esme. Carlisle ji objímal a oba dva se tvářili šťastně a láskyplně při pohledu na nás. Hřálo mě to u srdce, i když žádné nemám. Ale přeci jen, kdybych ho měla, hořelo by láskou k Edwardovi. Nějak mi přišlo, že je tu přelidněno, a tak jsem pošeptala Edwardovi, jestli by mu nevadilo, kdybychom se přesunuli někam, kde budeme mít trošku soukromí. Na tváři se mu objevil úsměv od ucha k uchu. Kdybych neseděla, podlomila by se mi kolena. I když jsem upír a měla bych mít tu nejlepší rovnováhu, on a jeho úsměv mě vždycky dostávaly do kolen. Pokýval hlavou a v tu ránu už nás nesl ke mně do pokoje. Sedl si se mnou na moji postel, stále mě držíc, a kolíbal mě ve své náruči. Kdybych mohla spát, usnula bych jako mimino. Měla jsem zavřené oči a užívala si jeho náruč. Spolu jsme takhle zůstali až do večera, kdy jsem se chtě nechtě musela vymanit z jeho objetí a šla si dát sprchu. Nechala jsem po sobě téci vodu, jak se jí chtělo. Strašně moc se mi to líbilo. Po chvíli se mi ale začalo stýskat po Edwardových dotecích, objetí a nejvíce jeho polibcích, tak jsem vylezla. Našla jsem v koupelně docela pěknou saténovou košilku jen lehce pod zadeček, modré barvy.
„Ta by se mohla Edwardovi moc líbit,“ pomyslela jsem si a natáhla ji na sebe. Ještě jsem tu našla župánek, který měl barvu černou.
„Není vidět, co pod ním je. To se bude v budoucnu hodit,“ zamyslela jsem se a ještě dodala pološeptem:
„Díky, Alice!“
„Není za co,“ ozvalo se z vedlejšího pokoje. Potichounku jsem se zasmála pro sebe. No jo no, v téhle rodině se nic neutají, jelikož mají všichni mimořádně dokonalý sluch. Ach jó!
Vylezla jsem z koupelny a podívala se na svoji postýlku. Edward na ní ležel, jako by se nechumelilo, oči zavřené a klidně podřimoval. Měl na sobě tepláky a tričko. Vypadalo to jako nějaký úbor na spaní, ale i v tak obyčejných věcech, vybraných Alicí, vypadal úchvatně. Přímo k nakousnutí. Usmála jsem se a vydala se pomalu neslyšně k němu. Nevím, jak se to mohlo stát, ale najednou jsem byla ve vzduchu a někdo si mě přirazil k sobě na hruď. Vyjekla jsem a začala pátrat po tom, kterej chytrák tohle asi udělal. Po zaostření jsem zjistila, že ten chytrák je můj Edward. Měla jsem sto chutí ho zabít a uškrtit, ale naštěstí pro něj, bych bez něho nemohla existovat, tak jsem si to rychle rozmyslela.
„Tohle se dělá? Takhle mě děsit?“ kárala jsem ho jako malé štěňátko, které provedlo něco, co nemělo. Zespoda se ozval Emmettův smích. Ještě chvíli a taky se asi neudržím.
„Já už budu hodnej, věř mi,“ kajícně se omlouval a dělal na mě psí oči. Kdo by mu neodolal, že? Ani já, milé dámy a obdivovatelky krásných mužů, jsem neodolala tomuto nádhernému muži upírovi a už jsem ho líbala s neskutečnou vervou. Ještěže nepotřebujeme dýchat, jinak bychom se asi udusili. Nejprve to začalo nevinně a něžně, ale pak nabraly polibky na intenzitě a my se propadaly do neznáma úplně mimo realitu. Zmizel mi i župánek. Pod sebou jsem ucítila ztuhnutí. Podívala jsem se Edwardovy do tváře a hned mi to bylo jasné. Jeho černé oči jako uhel se nedaly přehlédnout. Dokonce i jeho chlouba o sobě začala dávat vědět, že tu taky je. Lehce jsem se pousmála a políbila ho vášnivěji než předtím. Uslyšela jsem tiché zavrčení do mého ouška.
„Lásko, co mi to jen děláš? Vždyť ty mě mučíš,“ hořekoval můj milovaný. Uchechtla jsem se. Malinko jsem se vymanila z jeho sevření a lehla si na bok. Po chvilce se mi kolem pasu omotaly jeho silné svalnaté paže. Přitáhl si mě k sobě, políbil do vlasů a šeptl mi: „Dobrou noc, lásko.“

Jasně, že nemůžeme spát, ale ležet v posteli a předstírat, že spíme, to nám jde moc dobře.
„Dobrou, miluju tě.“ Zavrtala jsem se ještě blíž k němu.
„Já tebe taky a strašně moc.“
A tohle byla naše první společná noc. A moje nejkrásnější ze všech. Prozatím.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Janeba

5)  Janeba (26.12.2010 18:41)

Tak to dobře dopadlo! No jo, ještě se vlastně musíme dozvědět, kdo vlastně Bella je !:) Díky!

4)  Ashley (21.12.2010 14:57)

„Lásko, co mi to jen děláš? Vždyť ty mě mučíš,“

Dobře mu tak! Nadrženec jeden!

semiska

3)  semiska (06.08.2010 19:40)

Děkuju moc, holky moje.

2)   (06.08.2010 19:16)

Připojuju se! Krásný, Miško. Jen tak dál...

Mystery

1)  Mystery (06.08.2010 19:13)

Pěkný, Míšo.
Těším se na další - zase od Lilky.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek