Sekce

Galerie

/gallery/utok_upira.jpg

Prolog pro povídku Je krásně hříšný... začíná Novým Měsícem. Jedna malá drobnost se změní a jako lavina se změní celý příběh.

Mějte prosím otevřenou mysl, až začnete číst tuto povídku.

„Věděla jsem, že tohle je ta nejpitomější a nejnezodpovědnější věc, jakou jsem kdy udělala. Ta myšlenka u mě vzbudila úsměv. Bolest už povolovala, jako kdyby moje tělo vědělo, že od zvuku Edwardova hlasu už ho dělí jenom vteřiny…

Zvuk vln ke mně přicházel z velké dálky, snad z ještě větší, než když jsem šla po cestě mezi stromy. Ušklíbla jsem se, když jsem pomyslela na to, jak je voda asi studená. Ale nehodlala jsem se tím nechat odradit.

Vítr teď foukal silněji, vytvářel kolem mě deštivé víry.

Vystoupila jsem na okraj a oči jsem upírala do prázdného prostoru před sebou. Prsty u nohou jsem naslepo hmatala před sebe a když jsem nahmatala okraj skály, prsty jsem ho objala. Zhluboka jsem nabrala dech do plic, zadržela jsem ho… a čekala.“*

 

 

„Bello!“ Zaslechla jsem kus za sebou povědomý hlas. Nebyl to ale ten, na který jsem čekala. Otočila jsem se jako ve snu a viděla Jacoba, jak ke mně rychle běží a ještě v běhu si upravuje kalhoty.

„Co blbneš?“ obořil se na mě naštvaně. Podívala jsem se na něj překvapeně.

„Copak nevidíš tu bouřku? I kdybys přežila skok dolů, tak by ses nedostala z vody. Proudy dole budou teďka moc silný,“ vysvětloval mi a jeho výraz se z naštvaného pomalu měnil na utrápený.

„Promiň,“ kníkla jsem.

Kývl hlavou. „Pojď, musíme dolů,“ řekl a natáhl ke mně ruku, aby mě chytil. Pohlédla jsem zpět k moři. Chtěla jsem se ho zeptat, proč neskočí se mnou. Věřím mu, že by nedopustil, aby se mi něco stalo. Ale jako kdyby věděl, na co myslím, tak promluvil dřív, než jsem to stihla udělat já.

„Bello, něco se stalo, musíme se vrátit,“ řekl a jeho hlas byl zvláštně bezbarvý. Rychle jsem se na něj podívala. Až teď jsem si uvědomila, že je podivně bledý.

„Co se stalo?“ vylítlo ze mě a já cítila, jak se mi začíná stahovat krk.

„To Harry Clearwater,“ řekl tiše a zavřel oči. Vzala jsem ho za ruku a snažila se ignorovat paniku, která se začala rozprostírat mým tělem.

 

 

„Ahoj tati,“ zavolala jsem, když jsem otevřela dveře. Neodpověděl. V obýváku se ale svítilo. Že by usnul? Na to jsem se ale nevracela dost pozdě. Zula jsem si boty a pověsila si mokrý kabát na věšák. Rukou jsem si prohrábla vlasy a zauvažovala o rychlé sprše. Nakoukla jsem do kuchyně, tam ale Charlie nebyl. Šla jsem se tedy podívat do obýváku. Uvědomila jsem si, že neslyším puštěnou televizi, takže tam nejspíš neusnul. A obvykle se nestávalo, že by zapomínal zhasnout světla. Ani jsem netušila proč, ale najednou jsem se zachvěla. Nakoukla jsem do obýváku a okamžitě jsem zmrzla na místě.

Ne, to není možné, slyšela jsem myšlenky ve svojí hlavě, ale přišlo mi, jako kdyby nebyly moje. Jako kdyby mi je do hlavy někdo vložil.

Rychle se odsud musím dostat, objevilo se opět v mé hlavě. Ale nedokázala jsem se vůbec pohnout. Nohy mě neposlouchaly.

„Bello,“ řekla a její hlas připomínal vrnící kočku. Nedokázala jsem se soustředit na nic jiného než na její oči. Plál v nich rudý, divoký oheň.

„Čekáme tu na tebe.“ Opět ten vrnící hlas. Musela jsem se přemoci, abych se odpoutala pohledem od těch očí a sledovala ruku, kterou mi ukazovala na tělo ležící vedle gauče. Zajíkavý nádech. Podlaha moc blízko. Příliš blízko. Smích. Kde je bolest? Tma. Všechno kolem začíná zastírat tma.

 

 

Tma a hlasy. Andělsky čisté. Nejvýraznější z nich je mladý, skoro dětsky holčičí. Zvonivě se směje.

„Všechny jsme je zabili,“ řekla ta dívka veselým hlasem. „Snad sis nemyslela, že si vás nevšimneme.“

„Už můžu, Jane?“ ozval se znuděný mužský hlas.

„Proč jsi je vytvořila?“ Ticho následované řevem. Z toho jeku byla slyšet nepředstavitelná bolest.

„Kvůli týhle holce?“ zeptal se překvapeně ten sladký hlásek. Ticho. A pak rána, jako kdyby na sebe narazily dva ohromné kameny.

„Co s ní?“ Opět mužský hlas.

 

---

* citováno z knihy Nový Měsíc od Stephanie Meyer (str. 291, třetí vydání)

Opět děkuji Cam za její bleskovou korekturu a Twilly za její pomoc při hledání vhodného názvu povídky

 

Povídky od Clei

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Jalle

29)  Jalle (23.12.2012 13:55)

momentálne mám myseľ jak vrata

julie

28)  julie (24.07.2012 21:16)

Ten závěr: „Co s ní?“ Otázka dne,honem na další kapitolku.

27)  Noelle (06.07.2012 08:11)

Pravda.
Raději se kouknu na další.
Ale musím říct, Prolog se ti poved.

Clea

26)  Clea (19.06.2012 17:33)

nějak je nalákat musim, kdo by to pak četl

Lipi4

25)  Lipi4 (19.06.2012 13:01)

Co?????????? Musím říct, že jsem úplně mimo

Že takhle podle získáváš čtenáře??? Zmateš jetak že musejí číst dál, aby zjistili jestli to amjí vůbec v hlavě v pořádku??? *tžeeth* ... To je podlý plán .... no nic jedu dál

Clea

24)  Clea (07.06.2012 21:14)

ou, toho jsem si nevšimla tolikrát jsem si to v hlavě rovnala, až se mi to v perexu popletlo
opravím, děkuji ;)

spinny

23)  spinny (07.06.2012 21:09)

V každém případě je to zajímavé, ale můžu dotaz?
Článek se jmenuje "Je krásně hříšný... - Prolog", ale z perexu na mě kouká "Prolog pro povídku Je hříšně krásný..."
Je teda krásně hříšný, nebo hříšně krásný?
Vím, že je to asi prkotina, ale mně takovýhle maličkosti nedávají spát.

22)  martty555 (07.06.2012 10:53)

Clea

21)  Clea (07.06.2012 09:20)

njn dřív bohužel nemůže... a žádnou jinou korektorku po ruce nemám...

Bosorka

20)  Bosorka (07.06.2012 09:19)

Až?

Clea

19)  Clea (07.06.2012 09:13)

pokračování bude nejdříve zítra večer ;) napsaný už je, ale moje milovaná korektorka má příliš mnoho práce a bez ní nedám ani... větu

Alda

18)  Alda (06.06.2012 19:44)

Velice zajímavé........Kdy bude pokráčko???:D děkuju.

Clea

17)  Clea (06.06.2012 08:14)

opět díky
ten konec se ještě v nějakým z dílů provětrá

ireen

16)  ireen (05.06.2012 20:08)

....???????

Díky!

Poslední odstavec jsem přečetla 5krát! Výborná NÁVNADA! ;)

Pilly

15)  Pilly (05.06.2012 14:30)

Zaujímavé už sa teším na pokračovanie

Fanny

14)  Fanny (05.06.2012 12:36)

Už když tam přišel Jaké, tak to bylo moc zajímavé, úplně to měnilo příběh, ale ve chvíli kdy vstoupila dp domů bylo všechno jinak. Snad jsem z konce trochu zmatená, ale o to víc se těším, co z toho vykouzlíš...:)

Marvi

13)  Marvi (05.06.2012 11:22)

Bosi, jenomže mi se to teď nehodí, měla bych číst skripta!!! Asi budu muset vypnout net, aby mě tyto stránky nesváděly...

Bosorka

12)  Bosorka (05.06.2012 11:20)

Marvi - já si to už ani nevyčítám, stejně příště zase neodolám....

Marvi

11)  Marvi (05.06.2012 11:15)

Tak to jsem opravdu zvědavá co z toho bude... Teď jsem na sebe naštvaná, že jsem zase něco nového začala číst... No každopádně těším se na pokračování

Marcelle

10)  Marcelle (05.06.2012 10:24)

Velmi zajímavý začátek

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek