83)  Twilly (04.01.2012 09:34)

Co vejráš, Al, seš legenda

82)  Alrobell (04.01.2012 09:28)

Nosska - fru fru?

81)  Fanny (03.01.2012 21:26)

U mě byla cesta ke Stmívání ze začátku nepříliš nadšená...
Kamarádka několik měsíců chodila a nadšeně básnila nad "tím" Stmíváním a já, i když už jsem tehdy dost četla, jsem to zavrhla téměř okamžitě... O pár měsíců později mě přemluvila alespoň k tomu, abych si vyposlechla obsah. A ani to mě nenakoplo k tomu, abych k tomu zjišťovala byť jen něco víc. ( a dokonce jsem zapomněla, že mi to říkala. Na to jsem si vzpomněla až o dost dlouhou dobu později, když jsem četla Rozbřesk)
Čas běžel dál a kamarádka po čase básnit přestala, padla občas nějaká ta zmínka, ale jinak nic. V té době už bylo Stmívání opravdu hodně známé a dokonce se tyhle knížky dostali i k mým absolutně nečtoucím spolužákům. Ten zlom nastal, když naše třídní přišla s tím, že půjdeme jako třída do kina na New moon! Vzpomněla jsem si, co to vůbec je a s tím, že alespoň zjistím přesněji o co jde, jsem vyrazila se spolužáky taky. (Ještě těsně před kinem jsem zjistila, že už je to vlastně druhý díl, navazuje to a já absolutně netuším, o čem to je. ) Učitelka nám vyjmenovávala celá jména hlavních postav a jejich vztahy mezi nimi. Tehdy jsme se tomu všichni hrozně divili, jak si to pamatuje ( Jo, dnes vyjmenuju jména skoro všech herců, ale to je vedlejší)

Viděla jsem ten film a přesto, že jsem tak prvních půl hodiny nechápala o co jde, strašně se mi to líbilo. Do týdne jsem měla všechny knížky (ale jen z internetu) přečtené a o něco později jsem viděla i Stmívání jako film. V hodně špatné kvalitě a ve škole. Tady taky asi vznikla moje neoblíbenost k prvnímu filmu a do dnes nějak trvá, i když jsem ho viděla nejvíckrát ze všech.
Pak už to bylo snadné. Přes jednu stránku jsem náhodně proklikala na eu. (Do teď si první přečtenou povídku pamatuji a i když styl a tak, není nic moc, je pořád stejně kouzelná ) a sem díky Kam se Znovu nalezenou. Tady jsem přečetla za tu ne příliš dlouhou dobu už tolik povídek až mě to číslo občas děsí ( Ach ty hodiny nebo spíš dny strávené tady, ale nelituju!)

Paradox je, že většina lidí, která mě přitáhla to vůbec přečíst, to dnes kvůli tomu šílenství kolem ani nemusí.

80)  Twilly (03.01.2012 20:40)

Lipinečkoooooooooooooooooooooooooo

79)  HMR (03.01.2012 20:39)

Mimochodem tohle to "Jak jste se ke Stmívání... " je ženiální nápad hlavně jsem nadšená z těch všech matek a dětí...

78)  HMR (03.01.2012 20:34)

No, jak... kamarádka viděla a popsala... a nic... pak jsem šla do multikina na slevněný týden, vstupné za 50,-, nepamatuji si, co jsem vlastně chtěla vidět, ale když už jsem tam byla, tak proč nejít na víc filmů. Za 50,-, no nekupte to.
Natřískaný velký sál a... úžas, vím, že jsem si říkala, když Edward vzal Bellu "nad mraky", teď se otočí a udělá takové to uááá, a ono... tohle to... blýskání se, dodnes to považuju za ten nejúžasnější nápad.
Film, jednička, je úžasný, hudba, kamera, herci, a přiznejme si ten baseball... a nezřízeně miluju tu scénu - jak si se sem dostal...
Pak přišly knížky - od třetího dílu, 3,1,2, aby v tom byl větší zmatek, proto mě nejvíc ovlivnilo Zatmění, a proto jsem začala svojí povídkovou prvotinou navazovat tam...
na čtvrtý díl jsem čekala rok, měla jsem jen kusé informace o ději, takže jsem si Rozbřesk tak trochu pozměnila... no, popravdě, myslím, že většina z nás je z toho čtvrtého dílu tak trochu na rozpacích...
První část Obyčejné lásky byla jednorázovou akcí pro moji kamarádku, no a byla jednorázová ještě měsíc po dokončení a pak... se to zvrhlo...
Jeden web, druhý web a... další WEB
Je to snad klišé, ale vážně nám to změnilo život, že? Kolik z nás před Stmíváním vědělo, co je avatar a URL adresa? A ano, je nám tady spolu moc hezky... Děvčata, ještě jednou móóóc děkuji !

77)  Lipi4 (03.01.2012 20:13)

Já a Stmívání?? Tak to je dlouhý příběh a snad né moc nudný , jelikož na jeho konci je pohádkový konec (aspoň zatím). Sice jsem momentálně takový malý knihomol, ale nebylo tomu tak vždy. .. Ke čtení mě jako skoro všechny jedince mojí generace přivedla jedna angličanka J.K.R. se svým Harrym. Harryho jsem dlouho odsouvala než byl zadán jako povinná školní četba a tak jsem propadla kouzlu psaného slova. Takhle jsem propadala a to hlavně povinné četbě a je to tak do dnes, i když to má svoje háčky (cokoliv co je až moc propagovaný a tím až moc nucený to nečtu, takže Eragon, Harry, Hunger games a Twilight si museli počkat až si cestu nějakým způsobem najdu sama )
A teď zpátky ke Stmívku . V Praze (v mojí domovině) v minulých letech byl v prosinci týden, kdy bylo kino za 50 Kč (kopanců českých ) a s kamarádkou jsme si vzájemně takto nadělily spoustu VVC dárků (přátelé naleštěné zadnice vědí ), ale jen jeden se mi stal osudným. Já tenkrát žrala Zaca a Cordona (nemůžu uvěřit , že se k tomu přiznávám veřejně ) a tak jsem hlasovala pro HSM3 , ale kamarádka byla jiného názoru a prosazovala Stmívání, jelikož kniha podle ní prostě neměla chybu. K mé smůle (tenkrát ) TW dávali dřív a ta to bylo jasný .
Celý film jsme prořechtaly , zvlášť u školní biologie, jelikož jako studentky tohoto oboru jsme nechápaly jak se něco takového dostalo do škváru (promiň Steph, ale tenkrát jsem tě ještě nečetla). Po filmu jsem byla unesená z hudby a tak se hledalo až se našlo, ale to mi nestačilo. Přemluvila jsem Elu (to je ta kamarádka z kina) jestli by mi teda ten první díl nepůjčila, ať vím co ta blbá scénáristka vypustila , (co? Melisa je přece ježibaba, ne? ). A tak vznikla nová čtecí závislost a Harry se musel spokojit s druhým místem. Ale to trvalo opravdu jen chvilinku.
Uběhl nějaký čas a blížila se premiéra New Moon a s ní i 1. filmová párty v Óčko music clubu, kam jsem nějakým zázrakem vyhrála lístky . A tam se závislost probudila na novo, jelikož jsem se ta seznámila se dvěma holčinama a ty mi doporučily FanFiction na eu. .... . . tam se po nějakém čase objevila povídka, která měla ve svém názvu Tchýni a hned jsem si jí zamilovala a tím vznikla závislot na smajlíkovaní , které se později objevilo i u povídky o Zrcadlech (Neb, Karolko moc se omlouvám )... A když přišlo stěhování, tak jsem se stěhovala též a dorazila sem , kde jsem našla novou rodinu, ale i momentální životní oporu , se kterou se tu kdysi i Ree s Noth hádaly .
Takže mě Stmívání dovedlo nejenom k novému životnímu cílu (změna studijního oboru ), ale i k mým milovaným a mohu prožívat vlastní Stmívání.

76)  verčis (03.01.2012 20:11)

Já si jednoho krásného listopadového dne ve škole postěžovala, že nemám co číst, jestli nemá někdo nějaký typ a v tom se ozvala jedna spolužačka(kamarádily jsme spolu od prváku, ale až stmívání nás spojilo v nerozlučnou a totálně závisláckou dvojku) byl čtvrtek po šloke jsem s ní šla na intr a knížku mi půjčila a že v pondělí mi přiveze z domova druhý díl, který musím přečíst do středy protože ve čtvrtek je premiéra New moon. Tak jsem Stmívání přečetla od čtvrtka a přes víkend 2x a na youtube jsem to viděla rozkouskovaný asi tak na 12částí. Od pondělí do středy jsem přečetla new moon a ve čtvrtek poprví v životě zatáhla školu jen abych jela do kina. A už to jelo, půjčení posledních dvou dílů přečtení a zjištování více a více informací o čemkoli.Tak jsem se dostala na eu a odtud k ff K Vánocům jsem dostala celou sadu v pevné vazbě *fworks* a s Žanetou jsme rozpoutaly ve třídě doslova mánii...dokonce jsem nakazila i svojí učitelku nemčiny, která první díl přečetla v čj a k Vánocům už si je objednala v nemčině. No a to je můj příběh já a stmívaní

75)  Evelyn (03.01.2012 18:57)

Po zkoušce z chirurgie, na kterou jsem se učila po nocích, zatímco přes den jsem dělala hostesku v zimě na výstavišti, jsem odpadla s chřipkou a bráška mi chtěl zvednout náladu. Nastahoval mi hromadu filmů a u toho, který jsem si pro ne moc lákavý námět nechala na konec, měla pocit, že jsem jasnovidec. Od začátku jsem věděla, co se bude dít. Jakmile se na scéně objevil Edward v jídelně, mohla jsem odvyprávět celý příběh. A protože vědma fakt nejsem, bylo mi to divné (brácha ale doufal, že v horečce dokážu předpovídat budoucnost a hodinu mě nutil říct mu, co bude mít další den v písemce ).
Na netu jsem pak našla, že film je podle knižní předlohy. A byla jsem doma. První díl jsem četla krátce potom, co vyšel (odměna za maturitu), a i když se mi líbil, úplně jsem na něj zapomněla. Další knížky tenkrát ještě nebyly a nějak se mi celé Stmívání vykouřilo z hlavy. Po těch dvou letech mě ale chytlo, jako máloco předtím. Tedy knížky, filmy mě moc nenadchly.
Moje maminka češtinářka mi nadávala (a pořád nadává), jakou hloupost to čtu. Prý si myslela, že jsem čtenářky gramotná a mám literární vkus Na dovolené, kde jsme byly spolu, ale tajně v noci přečetla všechny díly. A doteď to odmítá přiznat

74)  Nosska (03.01.2012 18:57)

O Stmívání jsem se poprvé dozvěděla od svý kámošky, bylo zrovna před premiérou a ona básnila o Robovi Toho jsem si jen matně pamatovala z HP.
Když jsem se jí ptala, očem že to je. Odvětila mi slovy: "Tebe by to stejně nezajímalo."
Pravdou je,že já na fantasy nikdy moc nebyla. No, nebyla, nemám ráda, když je všechno vymyšlený a člověku (spíš mé osobě) se to špatně představuje. Ale příběhy, kde se nadpřirozeno mísí s realitou zbožňuju od mala. Sakra, to jsem hodně odbočila
Pak to nějak to nějak utichlo, až do doby, kdy jsem, tišim na jaře, marodila. Nuda byla veliká, tak jsem začla náhodně stahovat filmy a mezi mina bylo i Stmívání. A světe, div se, líbil se mi Poté jsem to nějak neřešila, až přišli prázdniny.
Byla polovina července a já se děsně nudila, opět se hrabu internetem, až mě napadne, že bych teda mohla to Stmívání přečíst. A tak začlo mých nejbláznivějších deset dní života.
Četla jsem od rána do noci a když jsem zrovna nečetla, tak jsem makala doma, jak divá, jen aby neměla mamina důvod mi to zatrhnout.
Dodnes si pamatuju, jak se zrovna v Rozbřesku schylovalo k záveřečné "bitvě" a u nás řádila bouřka. To by sám o sobě nebyl problém, kdyby náš noťas vydržel chvilku jen na baterce, když vypnou proud. Bože, to byly nervy, jestli to stihnu dočíst. Můžu jen dodat, že jsem to stihla.
Když jsem celou ságu dočetla, tak jsem začla hledat, co nejvíc informací na netu. Objevila jsem eučko a zjstila, že je existuje nedopsaný Midnight sun. V tu chvíli jsem byla ochotná přelouskat to i v originále, jen aby mi něco neuteklo Nakonec se tak nestalo, neboť jsem objevila překlad. Musim přiznat, že terve pak jsem pochopila, proč Rob toho Edu haraje, tak jak ho hraje. Konečně mi došlo, proč se tváří, jak umučení boží.
Nutno ještě podotknout, že moje závislost na TS se stala, tak silnou, že jsem donutila bráchu přečíst knížky, zkouknout filmy a chudák malej, musel se mnou na Rozbřesk, ačkoli věděl, že se budu chovat, jak smyslů zbavená. Ono, je to těžký, moje nejlepší kámoška Stmívko zrovna dvakrát nežere a jinýho blázna, kterej by se mnou šel na premiéru nemám. Takže si svý vášně a slinný kanálky trénuju tady.
A jak jsem se vůbec dostala na FF? Tak za to muže barva odstínu fru fru...

73)  Kajla (03.01.2012 18:09)

Ke stmívání jsem se dostala v koncem roku 2008. Chodila jsem na střední a nudila se, proto jsem kamarádku požádala o nějaký film. Ona byla vždy zblázněná do toho, co právě letí a milovala upíry. Smilovala se nademnou a přinesla mi na flashce přinesla 2 filmy: P.S. miluji tě a Stmívání. Ten pevní film jsem zkoukla hned ten den, ale do toho druhého jsem se nemohla donutit. Říkala jsem si, že to bude asi blbost, když to má takový podivný název... Ale ona mě stále uháněla, jestli jsem to už viděla, tak jsem se DONUTILA sednou si k tomu 17. 12. hned jak jsem přišla ze školy s tím, že se pak budu učit... Na začátku titulek jsem film stopla a konsternovaně zírala na monitor počítače, když jsem se vzpamatovala, tak jsem si film pustila znovu a znovu až jsem nějak zapomněla na čas. Upozornil mě až taťka, že jsou 4 ráno a za 2 hodiny vstávám. Tozhodla jsem se, že to nemá cenu a pustila to ještě jednou... No a od té doby se to se mnou táhne... Je to moje závislost, moje sobní značka heroinu (jak už někdo poznamenal... kdo to asi byl )

72)  Lamia (03.01.2012 17:53)

Moje příhoda se Stmíváním není ani moc zajímavá. V kinech se začínal objevovat 1. díl a já sem tam viděla nějaký ten plakát. Tehdy jsem byla ještě "prcek". Jednou moje spolužačka začala jen tak mezi řečí vyprávět o knížce, kterou nedávno četla. Stmívání - zajímavý název. No a to byl asi celý můj dojem. To víte, byla jsem puberťačka, které při slově čtení běhal mráz po zádech a v duchu si říkala "Až naprší a uschne." No jednou na mě ona spolužačka vyvalila nečekanou otázku, jestli tu knížku nechci půjčit. Začala jsem to zakecávat jakože nevim a tak. No stejně jí do školy přinesla. Odnesla jsem si jí teda domů a s tím, že jí to stejnak hnedka vrátím, protože to nepřečtu se začetla. A tak to šlo - první stránka, druhá stránka, třetí, stá, dvoustá... Byla jsem z toho mimo, takže jsem si okamžitě dopůjčila zbytek knížek a na uložto film našla a stáhla (ne, do kina jsem nezavítala ) Díky Stmívání jsem vlastně začala číst. A jak... Momentálně jsem ve funkci vyhlášený šprt a knihomol - díky Ti Steph! Abych pravdu řekla Stmívání jako film mě stejně jako Nový měsíc a Zatmění moc neoslovil. Až na ty herce, ty jsou vybraní skvěle a Rozbřesk, ten se neuvěřitelně vyvedl. Ani nebudu moc přehánět, když řeknu, že mi mé "nedobrovolné" přečtení Stmívání a následné zcela dobrovolné přečtení zbytku ságy změnilo život...

71)  BellaMcCullen (03.01.2012 17:24)

Já jsem na to vlastně přišla úplnou náhodou Byla jsem u kámošky, protože si tam musela něco vzít a pak jsme chtěly jít zase ven. Jenže ona tam měla všechny knižní díly Stmívání. Tak jsem se jí zeptala o čem to je, no a nedalo mi to a musela jsem si jít koupit první díl. Totálně jsem se do toho zamilovala, a už to jelo. Za chvíli byl druhej, třetí a čtvrtej u mě doma. A filmy ty mě totálně dodělaly. Nejdřív jsem se zamilovala do Roba, pak mě to pustilo a teď jsem fanynka Kristen až za hrob.

70)  semiska (03.01.2012 16:56)

Mě Twilight na začátku úplně minulo.
Nějaký boom jsem zaznamenala, ale říkala jsem si: "To zas bude nějaká ptákovina a všichni se za tím zase ženou." Kéž bych se v tu dobu viděla za těch pár let... Programy kin hlásaly všude Twilight a všichni na to chodili. Já jsem byla naprosto imunní. Po půl roce ve třídě se o tom bavily spolužačky, že ten film mají a že ho jedna druhé vypálí. Ozvala jsem se, že bych byla ráda, kdyby mi to přinesly na flashce, že bych se na to mrkla, když kolem toho všichni tak šílí. Pustila jsem si to hned ten večer a plna emocí jsem to prožívala. Říkala jsem si, že to neni špané, spíše docela dobrá romantika. Začala jsem na netu hledat knížky, které jsem pak ulovila na jedněch nejmenovaných stránkách. Všechny jsem je zhltla asi za měsíc, byla jsem ve třěťáku, tak to šlo, protože jsem se nemusela tolik učit. Však ti, co jsou školou povinní, jistě rozumí... Přišlo léto a já si tak řekla, proč si to nepřečíst v angličtině. No a za 3 dny jsem přelouskala první díl a den na to šla koupit ostatní 3. A hezky na podzim jsem si zašla na dvojku a od té doby chodím pravidelně každý rok. Dříve, než jsem se dostala ke druhému filmu, jsem na netu brouzdala, až narazila jsem na stmívání.eu, odkud jsem pak zaběhla jsem a zůstala tady. A tak mě tady teda máte.

69)  Nela (03.01.2012 16:41)

Tak já se taky připojím se svou troškou do mlýna. Se Stmíváním sem se setkala na střední. Bylo tam pár holek, co četly první díl a postupně si ho předávaly. Tak jsem si začala říkat, co to jako je a stáhla jsem si film. Rozhodně mě zaujal svým zabarvením do zelena, i když to mohlo být podpořeno nepříliš dobrou kvalitou. Ale jako hodně fanynek jsem se zakoukala do Edwarda, takže jsem se na film dívala velmi často. To se nelíbilo mamce, takže mi to zatrhla. A já jsem druhý den nato šla do nejbližšího knihkupectví a natruc jsem si koupila knížku. A pak jsem od kamarádek dostala druhý díl k narozeninám, páč si jaksi všimly, že mě to pohltilo. Od té doby se jenom třepu na další filmy, protože mám od přírody ráda nadpřirozeno a vše okolo. K ff jsem se dostala taky na eu. ale rovněž jsem se svezla sem, protože se zde usídlily autorky, které mám nejradši. A jsem za to sakra ráda.

68)  KatariEsmeCullen (03.01.2012 16:38)

Holky, tak já se přidam no...

Je to asi jenom rok co jsem se do toho zamilovala a vůbec já sem se dostala ke stmívání a vůbec k celej sáze, jenom díky mé praštěné kamarádce... Chodili jsme spolu pě let do třídy, ale ani jedna z nás se s tou druhou skoro nebavila... až jednou v šesý třídě jsme se začaly bavit a přerosrlo to v kamarádství co jen tak něco nezničí... jenže pak, asi po rocem sem se dozvěděla tu šílenost a promně (před rokem to tak ještě bylo) totální ohavnost, že moje BF je totálí blázen do Roba Pattinsona. Já ho totiž nesnšela a bylo to vlastně jenom kvůli tomu jak o něm pořád někdo mluvil, tak se mi zhrozně zprotivil. A to samí jsem si myslela o Sáze jako takovej. Jenže jednoho dne ( a věřte mi na ten den nikdy nezapomenu) jsem šla k té mé kamarádce, a tak nějak jsme se nudili a ona dostala totálě bombovej nápad, že se koukneme na Stmívání. Já jsem jí říkala, že ne, že je to pitomost a totální hnus. Ale oa je děsně tvrdohlavá a jak se říká moudřejší ustoupí. Takže sem nakonec svolila, a dívali jsme se a dívali a mně to najednou začalo bavit. Pak nadešla scéna v kuchyni a já jsem byla v háji. Protože se mi tam zalíbili ten "Pan Doktor a jeho Maželka" jak sem jim prvních pár ,minut říkala. Jenže než sme stihli dokoukat film ( a to, že jsme to nestihli ani k baseballu) musela jsem domů. Jenže já to chtěla vidět, tak mi kámoška řekla, že mi pučí první dva díli a ať se na to kouknu doma. Takže první co bylo, že sem doma pustila komp a koukla na to celý odznova, a pak skoukla i dvojku, přestože jsem druhej den musela do školy, šla sem kvůly filmům spát až o půl noci... takže skvělé...! No a pak to začalo, stáhla jsem si Eclipse, za dva měsíce koupila knížky a už to jelo. A věřte nebo ne moje kámoška se "odmilovala" od Roba a zabouchla se do Kellana, za což jsem šťastnější...! Jenže mamka cgtěla taky vidět na co celý dy vejram a tak já chytrák jsem jí ještě ke všemu nejdřív pustila NM a ona nadávala, že to vůbec nechápe a takový ty kecy a řikala jaká je to pitomost... Pak jsem se teda smilovala a pustila první díl... ta se zabouchla do Roba a já měla zase o starost navíc... No a mi s kámoškou teď celý dny ve škole neděláme nic jinýho než kecáme a kecáme o Twilight Sáze a přenášíme tuhle skvělou nemoc na další lidi...! A já jsem za to moc mojí kámošce vděčná...

A tak se z nenávisti stala závislost...!

67)  Tery (03.01.2012 16:36)

Můj úplně první kontakt se Stmíváním byl když vyšla první kniha a kamarád ji přinesl do školy, v té chvíli mě to ani nijak nenatchlo, protože jsem v té době nijak zvlášt nečetla.Když jsem se ptala holek,které se mnou chodily do třídy, jaké to je a o čeem to je, tvrdily mi , že je to hrozná scifi hovadina at to ani nečtu, že to za to nestojí,to ať jim 100% věřím.Neměla jsem tedy tendenci se o to nějak zajímat, tak jsem to nechala být. Uběhlo pár let a můj starší brácha měl přítelkyni, která to naprosto zbožňovala.Jednou když byl den po premiéře, přišel brácha s tím, že jdou do kina a že bere svojí mladší ségru a jestli nechci jít taky. Jenže já furt měla v hlavě fixované to, že je to hovadina, a tak se mi tam moc nechtělo.Nakonec mě brácha překecal a já na Zatmění šla.Dodneška nezapomenu na to jak jsem byla na své spolužačky naštvaná.Prej hovadina. Vím, že jsem vylezla z kina a ačkoliv jsem nerozuměla některým okolnostem, na první pohled sem se zamilovala do téhle ságy. Nikdy jsem neviděla tak krásný efekty,někdy jsem z toho filmu měla i husí kůži a hlavně se mi líbil ten děj mezi upíry a lidmi.Úplně to změnilo můj pohled na mýtická stvoření.

Neuběhl ani měsíc a já jsem měla koupené jak knihy tak i filmy a už jsem se nedívala na nic jiného a jsem ráda že mi to vydrželo tak to byl můj příběh jak jsem se dostala ke Stmívání.

66)  Lilith (03.01.2012 15:32)

Můj první kontakt se Stmíváním se uskutečnil velmi dávno, už v roce 2007, na podzim. Začala jsem studovat v třeťáku na gymplu a začala chodit s jedním klukem. Oba jsme rádi četli, hlavně sci-fi a fantasy, ale s výběrem knih jsme se podstatně míjeli. A jednoho dne mi donesl Stmívání. Že si s jednou kámoškou vyměňují knihy a tohle ještě nečetl. Knihu jsem četla doma i ve škole a zhltla ji za tři dny. Byla jsem ve věku hlavní hrdinky a naprosto se zamilovala do postavy knižního Edwarda – jen platonicky. Další díly jsem taky zhltla a čekala na poslední, který jsem si stáhla v amatérském překladu.
Přítel sérii nedočetl, ale na film se se mnou podíval. Na kinorip s titulkama. Zírala jsem na to jako z jara. Hééérečka Kristen musela být ráda, že se jí podařilo dotočit film, aniž by se pozvracela (pokud tyto scény vystřihli, tak mohla být ráda, že se nevyzvracela z podoby), a to prosím hrála s nejkrásnějším mužem světa. Ale první film se ještě dal. Dvojka a trojka byly příšerné, krom světlých vyjímek jako Volturiovi nebo vlci (pouze ve vlčí podobě). Tyler mi silně připomínal jednoho spolužáka. No a na netu jsem pak našla fotku, na které Rob vypadá úplně přesně jako můj skorošvagr. Přítel druhý a třetí film předaboval naprosto neuvěřitelným způsobem, takže jsem se v těch nejromantičtějších částech nekontrolovatelně řehtala. V jiných částech filmu jsem se pouze smála.
A docela nedávno jsem si pustila Stmívání znovu, tentokráte dabované. Nic horšího jsem jakživ neslyšela. Krátce předtím jsem koukala na jedno z mála nadabovaných anime, a když Edward otevřel pusu a poprvé se představil, ztratil i ty zbytečky respektu, které mu ještě zůstaly. Daboval ho ten samý člověk, který namluvil jednu z hlavních postav toho anime – osmiletého kluka.
Edwarda už neobdivuji, ani toho knižního. Nejspíš jsem z toho vyrostla nebo si jenom uvědomila, že kdyby nebyl upír, nebyl by nic.
No a na ff-ko jsem se dostala díky jedné z autorek, kterou jsem sem pronásledovala po úpadku sesterského webu. Holky, máte to tady skvělé, klobouk dolu. A máte i můj obdiv, který jsem dříve věnovala Edovi. Vy si ho zasloužíte hlavně proto, že ve vašem podání je Edward něčím mnohem lepším.

65)  Ivanka (03.01.2012 15:19)

Tak se teda taky přidám...
Já jsem si to jednou tak kráčela po obchoďáku, házela jsem do košíku všechno možné, až jsem došla do svého oblíbeného oddělení s knihami. Koukám, co je nového, a najednou jsem si všimla takové sympatické a krásně dlouhé knížečky v zeleném obalu. Název mi něco matně říkal, tak proč si ji neprohlédnout, že?
Hezky jsem si prohlédla, co to je zač, anotace na zadní straně se mi líbila, styl psaní se mi líbil, nebylo to ani moc drahé, tak jsem to riskla. A vyplatilo se to. Jela jsem na návštěvu k tetě, tak jsem to lupla do tašky a místo konverzace jsem neslušně četla. Do druhého dne přečteno, našla jsem na internetu další díly, no a už se to vezlo.
Pak jsem narazila na stmivani.eu a začala jsem hltat fan-fiction, potom jsem začala psát. Objevila jsem tuhle stránku a spokojenost se dostavila téměř okamžitě.

64)  Marcelle (03.01.2012 14:09)

Ajjinka to mi povídej, Lucka o tom neměla ani tušení, ještě že má matku Twilight blázna