Sekce

Galerie

/gallery/6732.jpg

O životě Rosalie z mého pohledu. Jak to vidím já. Je v tom něco i z mého života. Mé skryté touhy a pochybnosti.

Upozornění: Jsou zde úryvky z knih a filmu. Upravila jsem si je však podle svého.

 

Myslím, že je to ideální hudba, ač patří k jinému příběhu...

 

 

Jak už jsem jednou řekla… Kdyby tento příběh měl dobrý konec, nestály bychom tu, a místo nás by tu byly jen náhrobky s našimi jmény…

 

Mé jméno Rosalie Lilian Hale. Narodila jsem se v roce 1915 v Rochesteru v New Yorku, a přesto vypadám stále na dvacet let, i když od doby mého narození uplynulo téměř sto let.

Jsem nesmrtelná a jsem upír. Byla jsem přeměněna ve svých osmnácti letech po znásilnění a téměř ubití mé osoby mým snoubencem Roycem Kingem II.

Do té doby jsem žila úžasný a téměř vysněný život. Měla jsem úžasnou rodinu, báječnou matku, která se starala o mě a mé dva mladší bratry. Otec pracoval v bance a tak jsme neměli finanční problémy a krize se nám takřka vyhnula.

Vždy jsem si přála mít svou vlastní velkou rodinu a měla jsem štěstí, že jsem potkala Royce, ale to jsem si jen myslela. Říkal, že miluje mé oči, že jsou jak fialky a také že byly. Milovala jsem barvu svých očí. Byla jsem výjimečná a já jsem ráda výjimečná.

Přála jsem si mít rodinu jako Vera, má nejlepší přítelkyně. Měla krásného chlapečka Henryho a já nikoho.

Pak těsně před svatbou jsem skončila tak, jak jsem skončila. Kdyby nebylo Carlislea, zemřela bych a já vím, že by to bylo lepší. Smrt je jen vykoupení.

Nakonec po přeměně jsem se Royceovi pomstila. Zabila jsem jeho a všechny jeho přátelé, kteří se podíleli na mém napadení.

 

Mám víc štěstí, než si doopravdy zasloužím. On je všechno, co potřebuji. A kupodivu, on potřebuje mě…

 

A co nyní? Mám peníze, velkou milující rodinu, štěstí, lásku, tak proč si připadám neúplná a prázdná.

Přála bych si zestárnout po boku Emmetta. Sedět spolu na zápraží na lavičce a choulit se zimou při západu slunce.

Dívat se do zrcadla a vztekat se, že mi přibyly další vrásky na tváři a ve vlasech se mi skví šedivé vlasy.

Pozorovat jak si moje děti hrají s ostatními dětmi na zahradě našeho domu. Smát se s nimi. Radovat se z prvních krůčků, z prvního slůvka, prvního dne ve škole, první pusy u mé malé holčičky.

Tolik bych si přála vrátit čas a udělat spousty věcí jinak. Ale to nejde. Co na tom, že jsem krásná a dokonalá navěky. Zamrzla jsem v čase, i když se čas kolem mě mění. Budeme tu navždy.

Někdy si sobecky přeji, abych zemřela. Třeba by mi osud dal druhou šanci. Třeba bych se narodila znovu. Ale to je jen samé třeba. Osud druhé šance nedává a já nemám nárok na druhou šanci. Upíři nemají duše, a i kdyby je měli, já tu svou mám zčernalou a temnou.

 

„Copak to nevidíš, Bello? Ty již máš všechno. Máš celý život před sebou! To je všechno, co chci já. A ty to jen tak zahodíš? Ty si neuvědomuješ, nebo snad to nevidíš, že já žárlím? Dala bych cokoliv za to, abych byla jako ty. Ty máš na výběr, já neměla! A ty vybíráš špatně!!!"

 

Když přišla Bella, nechápala jsem, jak mohla chtít být upírem. Ale postupem času jsem tomu pomalu přicházela na kloub. Milovala Edwarda víc, než si kdokoliv z nás dokázal představit. Byla schopna pro něj obětovat život a to i přesto, že ji opustil a nechal samotnou v lese. Tímto činem stoupla v mých očích.

A pak, když byla těhotná... Udělala něco, co jsem nebyla schopna pochopit. Ale stála jsem při ní, i když se přiznám, měla jsem i postranní úmysly. Kdyby Bella zemřela a dítě by přežilo, mohla bych se o něj starat. Jenže jsme se sblížili a já pochopila její city a věděla jsem, že na jejím místě bych udělala to samé.

Miluji Reneesmé a miluji i Bellu. Daly mi znovu pocit lidskosti. Ukázaly mi, že být upírem neznamená být monstrem. Dokázaly ze mě dostat mou zahořklost a nenávist k sobě samé. Naučily mě milovat bezpodmínečně. Isabella mi ukázala, že upíři nejsou monstra. Řekla mi, že mě obdivuje, když jsem byla schopna překonat svou žízeň a přeměnit svého Emmetta. A já jsem pochopila, jak pro ni muselo být těžké být u své dcery, když byla novorozencem. Jak muselo být těžké přemáhat svou žízeň, ale láska je silnější, než naše zvířecí pudy.

A já pochopila, i přes tu temnotu, která byla ve mně a stále tam někde je, že jsme milující tvorové. Carlisle řekl, že když se upíři změní citově, je to trvanlivé. A měl pravdu.

Možná, že ani on sám si neuvědomuje, jak tyhle slova jsou silná a pravdivá.

Nebýt Edwarda a jeho lásky k obyčejné dívce, nepoznala bych, že život po boku Emmetta a celé mé rodiny je vlastně dar. A i když já sama nemohu být matkou, tak díky ní jsem aspoň mohla na chviličku být tetou. Nessie rostla rychle a moc jsme si její dětství neužili, ale i tak. Dítě v rodině je dar. Ač já stále prahnu po dítěti, vím, díky naší Belle, jaké to je. Jaké to je, když dítě kope, jak je to bolestivé a přesto to štěstí v jejích očích i v těch mých. Ta radost, ano, narození maličké předcházel strach a bolest, ale přineslo nám to víc. Mnohem víc.

Otevřela oči nám všem. Přinesla lásku do naší rodiny, i když jsme si všichni mysleli, že to víc nejde. Že víc lásky do naší rodiny přinést nejde, ale Bella to dokázala.

A já jí musím poděkovat. Musím poděkovat osudu, že nám ji přivál do Forks a že jsme zkřížili naše cesty.

Vím, že stále budu prahnout po dítěti, ale už ne tolik. Máme Rennesmé. Jsem teta. Hodně blízká teta. Už netoužím tolik zestárnout a umřít po boku mého milovaného muže.

Uvědomila jsem si, že mám před sebou spousty času. A každý další den je dar, kterého bychom si měli vážit. Jsem s lidmi, které miluji, a oni milují mě. Jsem pro ně schopna udělat cokoliv i obětovat svůj život a vím, na sto procent, že oni jsou schopni obětovat svůj život za mě.

Bella, Edward a Alice jsou naši ochranní andělé. Dávají na nás pozor. A my chráníme je. I když naše dary nejsou tak užitečné jako jejich. Jsme rodina.

Do téhle doby jsem si neuvědomovala, co rodina doopravdy znamená. Ano milovala jsem je a stále miluji a chránila je a budu chránit do roztrhání mého těla. Já vím, že se budu opakovat, ale za tohle vděčím Isabelle.

Isabelle Swan Cullen, která do naší rodiny přinesla světlo, naději, lásku a mně ukázala, co to znamená dívat se na nesmrtelnost a budoucnost jako na dar, nikoliv jako na prokletí a zkázu.

A za to ti, drahá Bello, budu navěky vděčná. Za svého bratra Edwarda a za sebe.

Děkuji…

 

Navzdory vší bolesti, jsem zamilován do tohoto bláznivého světa…

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Evelyn

6)  Evelyn (28.09.2010 20:07)

Přesně taková je Rose v mých představách
Moc hezky napsané

5)   (28.09.2010 19:22)

Páni, celou dobu, co jsem to četla, jsem nedýchala a teď... nemám slov...!! Ty slova, ty vzpomínky, to všechno mi vehnalo do očí slzy. Víš, kdysi jsem si myslela, že Rosalii chápu, ale až když jsem si přečetla tento článek, až potom jsem jí plně pochopila.
Díky za tu možnost, smekám!

4)  Aalex (28.09.2010 16:28)

Musím naprosto souhlasit se SarkaS. Nádherná povídka, kde Rose pochopila a předvedla lidskou část své duše. Úžasné.

SarkaS

3)  SarkaS (28.09.2010 12:16)

Rose, to bylo nádherné. A byla to asi i první povídka, kde Rose pochopila, že není všechno tak hrozné jak si myslela. Tvoje verze se mi opravdu zamlouvá, protože je mi prostě bližší než věčně zahořklá a nenávistná Rosalie.

RoseLilian

2)  RoseLilian (26.09.2010 00:48)

Za tza mezery se omlouvám a za uvozovky také. Za to může prohlíčech google chrome. Naprosto mi zničil veškeré formátování a já si narychlo teď musela nainstalovat firefox, protože se mi nechtělo to všechno psát s html tagy. Navíc s úvozovky to byl trošku problém, ani jsem si to neuvědomila, protože jsem zvyklá na jinou gramatiku. Navíc nemám ani českou klávesnici.
Perex jsem změnšila, chyby jsem opravila. Našla jsem tam asi šest chyb, které jsem odstranila. Kdyby tam byly i další, dej mi vědět. Korektora shánět nebudu, jen si to po sobě budu příště číst, než to zveřejním. :)
Děkuji :)

Ree

1)  Ree (26.09.2010 00:23)

Oprav si článek.
1) Název máš špatně. Za "aneb" následuje velké písmeno. Oslovení je zase z obou stran odděleno čárkou, takže: "Já Rosalie Hale aneb Děkuji, Bello"
2) Perex obrázek může mít max. 100 px na výšku.
3) To video by chtělo možná trochu zmenšit, ale je to na tobě.
Každopádně:
4) Za KAŽDOU tečkou a čárkou se dělá mezera.
5) Počáteční uvozovky patří dolů.
6) Možná by sis měla pořídit korektora, protože tam máš chyby i v gramatice.
Oprav si to ;)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still