Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/IMSNV.jpg

Jak dopadne návštěva koupelny? Copak hezkého asi Bella zahlédne? A proč se Edward nestavil? :D Může za to nakonec onen - slíbený - zločin?

Kapitolku bych ráda věnovala Emily C. Mowmary. Moc děkuji za ten dlouhý komentář. A doufám jen, že se alespoň trošku držím toho - tedy že to tak vypadá -, že je Bella v minulosti... ;)

f

Předtím, než se pustíte do čtení IMSNV, chtěla bych vás jen pozvat (pro ty kteří budou mít chuť na něco jiného, než jen E+B) ke čtení mojí prvotiny z vlastní dílny. Na BEZ HRANIC (klikni na obrázek).

g

f

Edward seděl ve vaně plné horké vody. Myl se, a i skrze všudypřítomnou stoupající páru bylo možné zahlédnout téměř vše. Pevné, svalnaté, přesto atletické tělo, doplněné plochým břichem, a pod ním… onoho zajíce v pytli, který však o svůj úkryt z šatstva momentálně přišel. Srdce mi poskočilo, zakoplo a pak se divoce rozběhlo. Na pana Masena rozhodně neplatilo tvrzení, že i s malým kašpárkem lze zahrát velké divadlo. Dole to vypadalo opravdu slibně. Možná ne pro začátečnici, jíž já bohužel byla, ale i tak. Koutky mi automaticky cukly vzhůru.

Z mého tichého oparu šmírování mě však probralo ostré nadechnutí.

„Bello!“ vykřikl zajíkavě nemile překvapený Edward, zatímco se dlaněmi horlivě překrýval v klíně. „Co tady děláš!?“ Mračil se opravdu naštvaně.

„Vzbudila jsem se,“ odpověděla jsem kajícně a nevině si přitom namotávala pramen vlasů na prst. „Nepřišel jsi,“ obvinila jsem jej posmutnělým tónem.

„Isabello, mohu tě poprosit, abys opustila koupelnu a nechala mi soukromí?“ požadoval vážně. Jednu nohu ohnul v koleně tak, aby ukryl svůj – pro mě už ne – tajemný poklad a uvolnil ruku, kterou se pak natáhl pro větší ručník. Strčil si jej před své choulostivé partie a obezřetně se zvedl. Ty úzké boky, pevná stehna a dlouhé nohy mě donutily nasucho polknout. Udělalo se mi hrozné horko.

„Nemusíš se stydět, nahého už jsem tě před chvílí viděla, Edwarde,“ doplnila jsem zastřeně s lehce chvějícím hlasem. Ruce se mi razantně rozlétly do okolí a já se omluvně pousmála. „Zajímalo by mě jen, proč ses nestavil?“

„Můžeme si o tom pohovořit, až se obléknu?“ navrhoval s tichým zavrčením.

„Řekla bych, že ne,“oponovala jsem mu velmi rozhodně. Slyšet pravdu z jeho úst byla nyní jediná věc, kterou jsem opravdu potřebovala. Odešel snad za nějakou služebnou? Nebo zůstal v kanceláři? Pracoval, či se pouze opíjel ze strachu, k čemu se v autě upsal? Ostentativně jsem si zkřížila ruce pod prsy a zaujala útočnou pozici. Pokud chce, abych odešla, bude mě muset vystrkat ven osobně. To ovšem nejspíš přijde o ručník.

„Isabell,“ postěžoval si s hlubokým povzdechem. „Víš, že jsi velmi tvrdohlavá a neústupná osoba?“ zhodnotil už něžněji. I pohled zjemnil svoji předchozí pronikavost, a zloba z něj úplně vymizela. Protočila jsem oči. Nemohla jsem si nevšimnout, jak teď zaujatě sjíždí celou moji skromně oděnou postavu. To dosti průhledné negližé spíš víc ukazovalo, než ukrývalo. Edward se nejdéle zdržel právě na dvou zakázaných místech, než se pohledem vrátil zpět k mé tváři.

„Co -“ Ohryzek mu stuha poskočil nahoru a dolů. „Co sis to oblékla?“

„Negližé,“ vylezlo ze mě tiše. „Líbí se ti?“ Odhodlala jsem se zeptat, a předvedla jednoduchou otočku.

„Jsi přenádherná, Bello. Dokonalá,“ vydechl. Jedním rychlým pohybem si omotal ručník okolo boků, aby se alespoň částečně zakryl před mým všetečným okukováním. Přitom však nespouštěl pohled z vrchní části mého hrudníku. Příroda mě sice v těchto místech příliš neobdařila, ale nevypadalo to, že by si to samé myslel i Edward. Tedy ten lačný pohled mluvil naprosto opačně. Když pak vylézal z vany, dával si zatracený pozor, aby mu ten ručníček náhodou nespadl na podlahu.

Voda z něj stále ještě hojně odkapávala, než došel ke stolíku, na kterém byly úhledně seskládány další dva štosy ručníků. Sáhl na vrch toho užšího, jeden sebral, a začal si jím vytírat vodu z vlasů. Němě jsem ho pozorovala. Horkost mě neopouštěla, ne, spíš to dostávalo grády. A tak když si dosušil vlasy a následně párkrát prohrábnul prsty, svíjela jsem se sžíravou touhou na tu záplavu neposlušných kadeří použít vlastní ruce. V návalu toužení jsem si ale jen skousla spodní ret, abych náhodou nevydala nějaký neslušný zvuk, který se mi dral z hrdla ven.

„Čekám na vysvětlení,“ postěžovala jsem si chraplavě, a pouze na oko popuzeně. Noha mi přitom výmluvně ťapkala o podlahu.

Edward přistoupil těšně ke mně, zatímco si tím samým ručníkem teď utíral hruď a ramena. Provokativně na mě přitom doslova civěl. A pokud si snad myslel, že mě tahle familiárnost přinutí studem couvnout a utéct, pak se teda šeredně zmýlil. Nebála jsem se téhle nově vykvetlé důvěrnosti. Nezalekla bych se ani, kdyby tu na mě mával tou svojí krajtou… obrovskou.

„Hluboce se omlouvám, že jsem nedostál svému slibu, miláčku,“ začal podmanivým hlasem, ze kterého mi od pupíku směrem dolů tak rozkošně elektrizovalo. Neodolatelná chuť se na něj vrhnout, se mi drze vkradla do celého těla, ale ustála jsem ji. Co mě však zalarmovalo, když Edward z laškovného a svádivého tónu, přešel do absolutně normálního a přemýšlivého. „Ve stájích se stalo něco velmi vážného.“

„Co?“

„Nechci zabíhat do zcela zbytečných detailů,“ odbyl mě.

„Tak to teda ne! Co se stalo, že tě to donutilo zůstat venku tak dlouho?“ požadovala jsem po něm pravdu.

„Musel jsem poslat pro policii,“ dodal nakonec zdráhavě.

„Cože?!“ vyjekla jsem. Touha ze mě vyvanula tak rychle, jako když se bleskově přežene letní přeháňka.

„Ano. Nemohl jsem ti po služebných nic vzkázat,“ osvětlil mi. „Nehodilo se to. Nejsme manželé.“ Nad poslední větou jsem se pouze zamračila. Kolikrát jen to už řekl? A kolikrát já tuto frázi slyšela?

„A co se tam stalo?“ zopakovala jsem nedočkavě.

„Nechci tě zbytečně děsit, Isabell,“ odmítal odpovědět.

„Edwarde!“ zavrčela jsem s ledovým pohledem hluboko zabořeným v tom jeho. Chvíli nerozhodně rozmýšlel, než si povzdechnul.

„Někdo se vkradl do mých stájí, a… Přišel jsem o tři koně.“

„Takže zloděj?“ vypálila jsem první věc, která mě zákonitě napadla.

„Ne tak docela,“ lezlo z něj velmi pomalu. „Neodvedl si je.“ Zmučeně se posadil na kraj vany, takže jsme teď byli zhruba stejně vysocí. Nebyl to tedy zloděj, ale stejně o ta zvířata přišel. To by znamenalo jediné. Někdo mu je zabil.

„Kdo to udělal?“

„Nikdo nic neví, ani neviděl. Netušíme,“ hlesl sklíčený Edward s dlaní opět nastěhovanou v záplavě dokonale rozdrbaných vlasů.

„Aha. Stejně je to divné,“ uvažovala jsem nahlas. „Proč by to někdo dělal? Zisk za tím nebude, to by je nechal naživu, takže… Nenapadá mě tím pádem nic jiného, než pomsta.“ Edwardovi vylétlo obočí vzhůru, a zarmouceně povytáhl jeden koutek.

„Ano, nejspíše to byl motiv celého toho zavrženíhodného činu,“ vydechl zdrchaně a unaveně. „I policejní kapitán tvrdil to samé.“

„Mrzí mě to,“ nadhodila jsem tiše a zastyděla se za mé předešlé navztekané chování. Nejraději bych se otočila a utekla. Mohlo mě napadnout, že se muselo stát něco vážného. Edward byl muž, který vždy držel dané slovo, i kdyby mu to mělo činit značné problémy. „Netušila jsem, že -“ Téměř neznatelně zatřepal hlavou, než se na mě zase podíval. Ruce mi položil na boky a přitáhnul těsně k sobě.

Nečekaným překvapením jsem přestala dýchat.

„Nejméně hodinu jsem seděl na posteli a pozoroval tvůj klidný spánek,“ prozradil se zdráhavou něžností. „Vypadala jsi nádherně, ale slova podobnou krásu nemohou správně vystihnout,“ povídal měkce. „Nedovedu si již představit můj život bez toho tvého, má nejdražší,“ zamumlal mi sladce a rty se otíral z boku o můj krk… A zhluboka nadechoval. „Voníš tak úžasně,“ zasténal a sevřel mě pevněji. „Vezmi si mě, Bello. Prosím,“ naléhal, a přitom mi šíji zasypával drobnými polibky.

„Edwarde,“ vydechla jsem rozpolceně a pokusila se odtáhnout. Nenechal mě. „Nemůžu tě okrást o možnost mít děti.“

„Nechci je!“ vyhrkl pevně a odhodlaně se u toho narovnal. „Pokračování rodu je velmi důležité, to nepopírám, ale co by pro mne znamenalo potomstvo bez tebe? Bez mé lásky? Já- Miluji tě, Bello.“ Naprosto se mi v tuto chvíli otevřel.

„Říkal jsi, že tenhle cit neexistuje,“ vylezlo ze mě rozechvěle po delší době překvapeného ticha, a němého koukání. On se mi tu vyznal k citům, které znamenaly hodně, příliš. Sama jsem k panu Masenovi něco cítila, ale netušila, zda je to ta čistá a vše pohlcující láska.

„Myslel jsem si to, ano. Byl jsem však mladý a podvedený. Co jiného to, co mám momentálně uvnitř, tedy znamená?“

„Chtíč!“ vypálila jsem bez rozmyslu.

„Chtíč? Jistě, ten je tam také a neustále,“ pověděl tak zapáleně, že jsem od jisker, které ke mně vyslal, chytila okamžitě i já. „Ale nemohu mu přičítat i další pocity. Vědět, že jsi pouze má, v bezpečí a zaopatřená, mě nutí se cítit… velmi dobře. Silně. Nepřemožitelně. Bít se do prsou jako prachobyčejný pračlověk. Nechci tě vidět smutnou, pouze šťastnou. Mít tě neustále nablízku, v mém náručí. Bez prodlení bych za tebe dal svůj vlastní, ubohý život. Co to tedy vypovídá? Nic z toho jsem k nikomu jaktěživ necítil. Nemáš ponětí, má drahá, kolikrát jsem prošel kolem tvých zavřených dveří a odolával divokému nutkání vejít a…“

„A?“

„Toužím po tobě, řekl bych až přímo chorobně. Takováto touha nemůže být normální.“

„Může,“ oponovala jsem mu velmi živě, protože já to měla stejné. Smysly se mi však momentálně soustředily pouze na nahé tělo v mojí blízkosti a horké dlaně stále posesivně svírající mé boky. „Nejsem sice ohledně pocitů tak výřečná jako ty, Edwarde, ale jedno ti mohu s určitostí říct. Nikdy jsem v životě žádného muže nechtěla tak moc, jako chci tebe. Já- “

Přerušila mě však Edwardova ústa. Vrhl se na ně s hladovou nespoutaností. Pomalu se postavil, aniž by nás přerušil, a znovu mě k sobě těsně přivinul. Jednu ruku na mé tváři a druhou na pravé půlce. Byl vzrušený. A já také, ale… Nechtěla jsem ho zneužít po tom, co se dnes stalo. Zadýchaně jsem se tedy odtáhla a přerušila tak stále více se prohlubující polibek. Měla jsem neurčitý pocit, jako by mě Edward chtěl doslova sníst.

„Počkej,“ zastavila jsem jeho další pokus o přivlastnění si mých rtů. „Možná bychom to mohli odložit na zítra?“

„Z jakého důvodu?“ zajímal se s obočím téměř v jedné lince.

„Po tom, co se dneska stalo…“ Nevěřila jsem, že jsem to právě já, kdo teď zdržuje, a Edward ten, který mě přesvědčuje.

„A právě proto tě potřebuji, lásko. Pokud sis to ovšem nerozmyslela. Nemíním naléhat.“

„V žádném případě,“ ohradila jsem se bojovně. Edwarda jsem chtěla neustále. „Jsi si tedy jistý, že je to rozumné?“

„Jaký mohl být lepší lék pro zapomnění?“ oplatil mi otázkou. „Pokud s tím ovšem máš nyní jisté problémy, miláčku, pak by ses měla raději pořádně oblékat a nenavštěvovat pokoje cizích mužů,“ dobíral si mě, a zahrnoval přitom mlaskavými polibky po celém obličeji.

„Ty už nejsi cizí, Edwarde,“ hlesla jsem bez přemýšlení, než naše rty zas nedočkavě spojil dohromady.

„Ne, nejsem,“ vydechl mi do obličeje a na délku paží odtáhl. „A po dnešní noci tě poznám úplně celičkou.“ Mlsným pohledem si mě prohlédl. „Každou tvoji část. Chci tě nejen vidět, ale především cítit a ochutnat. Zlíbat vše, celé tvé překrásné tělo, než se v tobě konečně ztratím,“ zahrnoval mě peprnými detaily, ze kterých se mi nedočkavostí svíraly útroby. „K něčemu velmi příjemnému jsem se přeci zavázal,“ šeptnul mi nakonec do ucha nestoudně.

„Hm,“ zamumlala jsem s tváří na té voňavé, nahé hrudi.

Edward neotálel, vyhodil si mě do náručí a odnesl k posteli. Nervozita opět zaútočila, dělila se ale o místo i s náruživou netrpělivostí. Opatrně mě položil do peřin. A než si lehnul ke mně, ještě pro jistotu zamknul dveře. Ručník skončil na podlaze, a já znovu horečně sjela ony zakázané partie. Nebyl první chlap, kterého jsem viděla nahého, ale rozhodně byl nejlépe stavěný. Vyvinutý k dokonalosti. Nebo mi to tak předhazoval můj chtíčem zmítaný mozek.

Rty se přisál k mé klíční kosti, zatímco mi už velmi obratně rozvazoval stužku kolem pasu a na ramenou. Třásla jsem se.

„Edwarde?“

„Ano?“ zamručel, když mi dlaní přejížděl po stehně až k boku. Vyhrnoval tak můj skromný obleček.

„Já- Musím ti něco říct,“ lezlo ze mě vášnivě s hlavou zvrácenou. „Je to důležité,“ dodala jsem v oparu žádostivosti, při níž mi Edward přetahoval přes hlavu to průsvitné negližé. Okamžik trvalo, než se opět zkoncentroval, odtrhl pohled z mé nahoty, a věnoval mi pozornost. „Víš, asi bys měl vědět, že -“

„Bello, prosím tě, nenapínej mě,“ lamentoval. Oči však neopouštěly stanoviště z vrchní části mého hrudníku.

„Slib mi jen, že se zas necouvneš,“ prosila jsem jej vážně. Teď už mi konečně pohled opětoval, ale mračil se.

„Já- Víš… Ještě jsem s mužem takhle nebyla,“ vychrlila jsem nakonec bez nadechnutí a na jeden pokus. Úplná kanonáda. Edward na mě jen překvapeně zíral a mlčel. Neviděla jsem mu sice do hlavy, jenže tak nějak mi došlo, že se opět stáhne.

Do mého těla se vkradl nepříjemný chlad, ale neměl nic společného s okolní teplotou.

g

Tak co myslíte?

Couvne Edward? Anebo... spolkne tu sladkou pilulku, a dotáhne to do zdárného konce?

g

Opět přidávám pár kousků dobového ošacení. :)

 

1900

g

1902

b

1903

h

1905

g

 

1905

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/1905%20slu%C5%BE1.jpg

g

Náhražka korzetu

g

 

Korzety

1901

g

 

1904-5

t

 

A nakonec... super sexy!

1900

t

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

kala

17)  kala (28.02.2015 19:52)

děkuju

kikketka

16)  kikketka (28.02.2015 19:29)

Kapča už je poslána na schválení. .. možná ještě dnes nejpozději zítra. :p

kala

15)  kala (28.02.2015 18:34)

Mám absťák velký, ještě chvilku a začnu mít pocit, že risknu i tu slepotu z neopraveného textu...

emam

14)  emam (25.02.2015 21:49)

Komentář mi pár dní trval, ale přečteno mám už dávno. Trochu jsem doufgala, že zhltnu už i pokračování, ale snad se brzy dočkáme
Takové stálé napínání jestli už jo a nebo zase ne Těžko říct, ale asi si to rozmyslí, protože by mohlo hrozit brzké ukončení povídky a to snad ještě ne

kikketka

13)  kikketka (24.02.2015 09:09)

Achoj ženský, kapča je samozřejmě na světě, jen mi ji korektorka ještě nepřeposlala opravenou... nechci vám ji sem dávat absolutně nepřekontrolovanou, mohly byste si hrůzou vydrápat oči aby tu spoušť neviděly...

SestraTwilly

12)  SestraTwilly (23.02.2015 21:47)

Tiež netrpezlivo vyzerám a zatiaľ nič .Netráp nás prosím.

kala

11)  kala (23.02.2015 20:15)

Já už se nemůžu dočkat.
Zas tak moc jsem nezlobila

10)  Niki (19.02.2015 15:07)

no já si myslím, že bude trvat na svatbě

kala

9)  kala (17.02.2015 18:20)

Couvne, necouvne... To je otázka do pranice. Přemýšlím nad tím, už dost dlouho. Fakt nevím. Sblížit se s ní je jedna věc, ale připravit ji o "věneček" je něco úplně jiného. Myslím tedy v té době. Předpokládám, že tehdy na tom opravdu záleželo. Na druhou stranu, on by si ji vzal za ženu třeba hned, jen kdyby mu na sňatek kývla... Opravdu nevím, jak se s tím popere.
Těším se na další kapitolu a doufám, že už máš alespoň rozepsáno.

Těším se i na tvou povídku na BH.
Děkuju

Jsem moc ráda, že zase píšeš a necháš nás nahlédnout do svého světa. Děkuji

8)  danje (17.02.2015 14:39)

Nevím, jak to, ale zmizel mi komentář.
Takže znovu: Řekla bych, že couvne. :p Žádná sladká pilulka nebude.
Taky jsem si myslela, že koně někdo vycucl. . S tím vrchním komentářem
jsi zasela sémě : tak je v té minulosti nebo neee:).
Aaa, to je krásná upoutávka na "Bez hranic" . Už tam mažu.

7)  Lucka (16.02.2015 22:05)

perfektní Řekla bych, že už necouvne. Řekla bych, že potom bude dělat Belle narážky na manželství, aby si ho vzala. Už se moc těším na další díl

6)  betuška (15.02.2015 20:13)

tie prvé šiatky s írskou čipkou sú úúúúúžasnééé...
no jasne , že cúvne...jak mu to povedala, tak mu to docvaklo;)
mňa skôr zaujíma, kto mu zmárnil kone...teda v prvom momente som myslela , že boli vycucnuté, zjavne mám až príliš živú fantáziu:D
už sa teším na pokráčko

5)  a. (15.02.2015 06:59)

4)  BabčaS (15.02.2015 01:30)

3)  Jaja.M (14.02.2015 23:47)

Tak tohle byl ten slibovaný zločin. Hlavně, že se Belle a Edwardovi osobně nic nestalo. Edward krásně vyznal Belle své city. Snad už necouvne a bude k ní něžný a laskavý a oba si to krásně užijou. Dík za obrázky šatů. Jsou nádherné, ale Belle nezávidím, že je musela nosit.

SestraTwilly

2)  SestraTwilly (14.02.2015 23:24)

Tak toto je teda napínavý záver .Dotiahne,či nedotiahne...to je otázka. No,ja myslím ,teda podľa toho ako sa rozvášnil pri Belle,že by to mohlo byť áno.Ale preto že je to Edward,ktorý o všetkom veľa špekuluje tak neviem,neviem.Nie som si tým istá.Ty teda vieš držať čitateľa v napätí .Prosím,rýchlo pridaj kapitolku,aby sme sa netrápili;)

1)  Seb (14.02.2015 20:05)

Hm, krásně se nám Edward vyznal a asi se stáhne, co?
Super kapitola

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek