Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/houbi%C4%8Dky.jpg

Jeden kuchař, jedna surovina, dva jedlíci a jedna šílená spisovatelka.

Co z toho může vzniknout?

Pozor, toto je parodie a nadsázka, nikoli návod k použití. Berte to s velkou rezervou.

Ještě upozornění - za poškození bránice následkem smíchu nenesu zodpovědnost.

„No tak Bello, nebuď srab a ochutnej, je to vážně dobrý. Táta má tenhle recept už dlouho a vždycky ho dělá, když se sejde rada starších. Určitě by je nekrmil něčím nechutným.“

Jacob vyčkávavě koukal na Bellu a šermoval jí před pusou vařečkou s podivnou směsí. Ráno jí zavolal, že k ní přijde a má pro ni překvapení.

Dorazil před polednem s širokým úsměvem na tváři a pytlíkem sušených hub v ruce. Před očima jí zamával nějakým umolousaným papírem a oznámil: „Dneska vařím oběd já.“

To Bellu opravdu vyděsilo. Měla již své zkušennosti s Charliem a jeho školou připálených hrnců.

Bella zavětřila a nedůvěřivě nakrčila nos.

„Seš si jistej, že to není jedovatý?"

„Jasně že jo, tyhle houby táta sbírá vždycky a sušení věnuje větší pozornost než zápasu Yankees. Vždycky toho uvaří celej rendlik, ale nikdy mi nedal ochutnat, že je toho prej málo a já když něco začnu polykat, zastavím se až u držadla hrnce. No a když je dneska pryč, řekl jsem si, že to zkusím uvařit.“

Jakob spiklenecky zamrkal.

„Věřila bys tomu, že ten recept dokonce schovává do knížky Quileutských legend?“

„No tak, nedělej fóry a řekni, jak skvělej jsem kuchař.“

Jacob nasadil svůj nejlepší pohled týraného štěněte (trénoval ho doma před zrcadlem).

„Jestli mi budou muset pumpovat žaludek, tak se připrav na to, že z tebe Edward udělá ozdobnou předložku před krb.“

Bella se v duchu rozžehnala se svým mladým a nerozvážným životem a vzala si od něj vařečku.

„Hm... neni to fubets fpatny, ale spfálila sem si jafyk,“ mumlala Bella s plnou pusou a jak se snažila sousto ochladit, vypadala jak křeček, který si vzal do tlamičky víc, než zmůže.

Jake popadl z příborníku lžíci, sedli si spolu ke stolu a začali dlabat z jednoho hrnce.

Už měli skoro dojedeno, když se Bella začala cítit nějak divně.

„Ty pitomče, mě se dělá šoufl, ty houby byly určitě jeééédouvauau...“.

Belle se ne a ne podařit vyslovit to správné slovo. Urputně se soustředila na svou pusu.

„Hee, hee... hele, co to meeleš?“

Jake se vrávoravě zvedl ze židle. Nějak se mu ale nepodařilo chytit balanc a vletěl po hlavě do dřezu. Když se narovnal, měl na hlavě naražený hrnec od včerejšího guláše, který Bella ještě nestačila umýt.

„Bello!“ ozvalo se z pod té zvláštní pokrývky hlavy a znělo to, jak vyděšenej vlak v tunelu.

„Ty houby bylaluy asi opraudvu jedouvatý, já jsem osleupl!“

„Hihyhyíí,“ Bella si byla jistá, že není kůň, ale nějak neovládla zvuky, které vycházely z její ustní dutiny. Zvedla se a na nejistých nohách šla k Jakeovi, který se motal po kuchyni, narážeje s dutými ranami do stěn a sundala mu z hlavy hrnec.

Chvíli na ni koukal jak vidle z hnoje a pak se sesunul na podlahu.

„Asi viuim, co to bylo za houubyy.“ Ani jeho jazyk moc neposlouchal a vytvářel svoje vlastní kreace slov.

Kdyby na to měla Bella dost koordinace a soustředění, řekla by mu od plic, co si teď myslí o jeho kuchtění.

Na (ne)štěstí byla ve stavu totálního skouření a před očima viděla malé, tančící růžovoučké sloníky.

V tom se otevřely dveře a do kuchyně se přiřítil Edward.

„Co se to tu k čertu děje a co je to za divnej smrad?“

Chvíli nechápavě zíral na Bellu, která právě stála na kraji židle, v ruce vařečku umazanou od zbytku míchanice a mávala s ní jak dirigent. Kousky hmoty lítaly po kuchyni a jeden těsně minul Edwardovo pravé ucho.

Edward nasál pach jídla a docvaklo mu, na čem si ti dva pochutnávali.

Jacob zavětřil směrem k Edwardovi, do nosu ho uhodil jeho upíří odér a on ve svém podroušeném stavu nabyl přesvědčení, že musel spadnout do nekryté staré žumpy. Musí si honem sundat oblečení, jít se vysprchovat a dostat ze sebe ten puch.

Edwardovi málem vypadly oči z důlků, když si Jacob sundal tričko a se slovy: „Tfuj tajfl, to je ale prříšrneeej smlard,“ na něj vystrčil pozadí, stáhnul si kraťasy a jal se nacpat svoje tělo do dřezu na nádobí.

V té chvíli udělala Bella krok do prázdna a Edward ji na poslední chvíli zachytil. Přestal si všímat Jacoba, který si na sebe nalil Jar a snažil se štětkou na nádobí dosáhnout na záda, broukaje si písničku The Body.

Popadl Bellu, která byla právě uprostřed baletního představení, v němž účinkovali různobarevní sloni, doplnění orchestrem kvákajících žabiček a odnesl ji nahoru do jejího pokoje.

Chvíli mu trvalo, než jí svlékl kalhoty a triko, protože se s ním prala a přesvědčovala ho, že tahle baletní sukýnka je na vystoupení nejlepší.

Povolila, až když se jí zeptal, jestli mu ji půjčí, aby si ji mohl vykoušet. Velkoryse mu to dovolila.

Jenže když už se mu podařilo Bellu nařídit směr postel, její představení právě vrcholilo. Rozběhla se a skočila na něj. Edward tohle zákeřné napadení nečekal a se zvukem padající skály se zřítil i s Bellou na podlahu.

Bella byla šťastná, že se jí finále vydařilo, vyšvihla se na svého slona a triumfálně na něm chtěla objet jeviště. Byla překvapená, když její slon začal vydávat nesouhlasné zvuky přecházející do sténání a ještě se mu prodloužil chobot.

Edward právě zažíval svou horkou chvilku. Bella jen v prádle, sedící mu na bocích a zkušeně rajtující v sedle.

Se zavrčením a největším sebezapřením ji hodil na postel. Bella nadšená ze svého baletního výkonu konečně vyčerpáním usnula.

Edward si hlasitě oddechl a zalitoval, že na něj nefunguje studená sprcha. Bude ten Bellin jezdecký výkon muset rozchodit.

V tom si vzpomněl na koupajícího se Jakea.

Seběhl dolu, ale Jake už tam nebyl. Všude byla potopa a bublinky z Jaru. Uprostřed místnosti ležely Jacobovy šaty. Edward jen zakroutil hlavou a vrátil se nahoru k Belle, co kdyby měla chuť na další taneční vystoupení.

Když Jake usoudil, že je ten smrad lepší, tudíž se asi dost umyl, vylezl ze dřezu a zamířil domů.

Naštěstí se přeměnil až za domem, jinak by sousedi zažili větší šok, než jen z nahýho kluka motajícího se ze dveří, mokrého, pokrytého pěnou, prozpěvujícího Wííí ááár ddd čempiííjeéénc.

Když se Jake přeměnil, měl v úmyslu běžet domů a vyčinit Billymu, že ho nevaroval před těmi houbičkami. Jeho vidění ale ještě nebylo stoprocentní, a tak když s kletbou "do prčic, kdo sem dal ty blbý stomy," narazil asi do dvacátého a postaral se tak o práci pro dřevorubce na příští týden, uznal, že čtyři nohy sám nezvládne a raději počkal na Sama a nechal se odvést.

Tak skončilo Jacobovo a Bellino seznámení s houbičkami, které rada starších s oblibou používala k výletům s „cestovní kanceláří Říše duchů“.

 

Povídky od Popoles

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

«   1 2

2)  empatty (03.05.2010 15:24)

úžasné!!!

DenyFish

1)  DenyFish (20.04.2010 11:10)

:-)))))))))) fakt dobré :-))))))))

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek