Sekce

Galerie

/gallery/perex_eb.jpg

Už je to nějakej pátek, co jsem sem naposledy něco přidala. Tohle není žádné veledílo, jen mě něco napadlo a tohle z toho vzešlo, eh :D

Každopádně bych to asi nebrala moc vážně.

V maloměstě jako je Forks, kde se každý zná s každým, vyvolal náš příjezd pěkné pozdvižení. Bylo mi teprve osm, takže jsem to nijak zvlášť neřešila. Co bylo tak zvláštního na tom, že jsem měla dvě mámy? Přišlo mi to normální. Esme s Renée byly obě svobodné matky, které se staly kamarádkami, ale pak jejich vztah přerostl v něco víc. Edward byl jen o něco starší než já a okamžitě se z nás stali báječní kamarádi. Ale Forks to bralo jinak, už od začátku mámu s Esme upozorňovalo, jaký negativní dopad bude mít jejich vztah na nás.

Teď, o jedenáct let později, mi začalo docházet, že měli nejspíš pravdu.

„Měli bychom jim to říct,“ pronesla jsem odhodlaně. Ležela jsem nahá v rozházené posteli a Edward měl hlavu položenou na mém břiše. Nemusím ani podotýkat, že i on byl nahý. „Určitě to pochopí, mohly se stát mnohem horší věci, že jo? Nebo ještě počkáme?“ uvažovala jsem nahlas.

„Jo,“ zamumlal Edward z polospánku. Nechápavě jsem nakrčila čelo.

„Jo, jakože jim to řekneme a ony to pochopí, nebo jo, ještě počkáme?“

„Jo - jsi ten nejukecanější polštář, jakej jsem kdy měl,“ uchechtl se ospale. Nedivila jsem se, že je unavený, i když ještě před pěti minutami tak vůbec nevypadal.

„Tebe to vůbec netrápí?“ zeptala jsem se.

„Teď ne,“ povzdychl si a natočil ke mně hlavu, takže se mi díval do očí. „Myslel jsem, že jsem zařídil, aby se ti všechny myšlenky dostaly z hlavy.“ Ten jeho rozzářený úsměv zabral vždycky. Zvedla jsem ruku a zajela mu jí do rozčepýřených vlasů, které trčely do všech stran.

„Docela si fandíš, nemyslíš?“ pozvedla jsem jedno obočí. „I když máš pravdu, zažila jsem i horší,“ zasmála jsem se při vzpomínce na naše monstrózně trapné poprvé.

„Budeme v pohodě, uvidíš,“ usmál se znovu.

Byla jsem nervózní, seděla jsem na kraji postele jen v podprsence a kalhotkách a sledovala Edwarda, který se právě snažil nemotorně vyvléknout z nohavic džínů. Měla jsem šílený strach a v duchu jsem proklínala Rosalii Haleovou, která mi podrobně vylíčila, jak její poprvé bolelo… A když ze sebe Edward konečně zkopal džíny, po kterých si celkem elegantním pohybem stáhl i boxerky, poplašeně se mi rozšířily oči.

„To nemůžeš myslet vážně,“ vyhrkla jsem. Nechápavě pozvedl jedno obočí a já ochable máchla rukou k jeho rozkroku.

„Je to jen penis, Bello,“ protočil oči a přistoupil ještě o pár kroků blíž.

„Jak se s tímhle můžeš celej den tahat v kalhotách? To musí být hrozně nepohodlný,“ žvanila jsem bez rozmyšlení, ještě napjatější než před chvílí. Rezignovaně si povzdechl, ale já pokračovala. „Neplete se ti do cesty?“ Jen pobaveně zavrtěl hlavou a natáhl ke mně ruku. Divila jsem se, že se ta moje neklepe, když jsem ji k němu pomalu zvedla.

„Budeme v pohodě, uvidíš.“

„Jo, to jsi říkal i předtím,“ rýpla jsem si kysele. Ani předtím to nebyla pravda, tak jak jsem mu mohla věřit tentokrát?

„Možná bude lepší, když budeš nahoře,“ navrhnul Edward zadýchaně.

„Cože?“ vyjekla jsem. „To ne, to teda rozhodně ne!“

„Proč ne?“ ptal se zmateně.

„To by… To by…“ Hledala jsem ta správná slova. „To by bylo, jako bych si měla sama zarazit hřebík do ruky!“ Překvapeně vykulil oči.

„Hřebík?“ Poplašeně jsem zakývala hlavou, nebyla žádná šance, abych poprvé byla nahoře já.

„Byla jsi legrační,“ popichoval mě Edward pobaveně. Zašklebila jsem se, já si legračně rozhodně nepřipadala. A když mi pak Edward řekl, že to byla nejlepší noc jeho života, nemohla jsem s ním víc nesouhlasit. „Ale nakonec jsme to zvládli, ne?“ Pohladil mě po břiše a zase si na něj pohodlně položil hlavu. Ukazováčkem mi nepřestal přejíždět po citlivé kůži.

„Asi jo,“ souhlasila jsem po chvíli zamyšleně.

„Panebože!“ vyjekla jsem a zasvíjela se pod ním.

„Bello?“ Panikařil. A já vlastně taky. Tohle asi nemělo být ono, nebo jo? Dost jsem o tom pochybovala. Snažila jsem se vyrovnaně dýchat a trochu se uklidnit, ale moc to nepomáhalo. Spíš vůbec.

„Myslím…“ Vydechla jsem, neschopná pokračovat. „Myslím, žes mi něco protrhl!“ zaskuhrala jsem. Cítila jsem jeho prsty na tváři. Chvíli mi trvalo, než jsem otevřela křečovitě sevřená víčka. Díval se na mě tím svým láskyplným pohledem, díky kterému jsem byla přesně tam, kde jsem byla. Pod ním. S ním. Kolem něj.

„To byl asi trochu účel, ne?“ zavtipkoval nemístně. Naštěstí si to uvědomil dřív, než jsem stihla cokoliv říct. „Promiň,“ řekl upřímně a omluvně mě líbnul na rty.

„Stejně si myslím, že bychom jim to měli říct. Renée to určitě pochopí.“

„To byla nějaká narážka?“ Zase zvedl hlavu a zamračil se na mě.

„Ani ne,“ pokrčila jsem rameny.

„Ale jo, já to slyšel,“ obvinil mě. Povzdechla jsem si.

„Vím, že by tě Esme radši viděla s někým jiným… Třeba s Tanyou,“ odfrkla jsem si znechuceně. Tanya byla dokonalá - krásná, chytrá, oblíbená. A přirozeně byla taky monstrózní blbka, co Edwarda několik let uháněla. Nedokázala pochopit, že o ni Edward nemá zájem a že to jediné, co mají společné, jsou hodiny angličtiny.

„Aww, ty žárlíš?“ uculil se potěšeně. Zamračila jsem se.

„Ne, to rozhodně nedělám.“

„Jsi při tom nedělání docela roztomilá, víš to?“ uchechtl se. Pak už jsem jen cítila, jak se matrace vedle mě víc zhoupla, jak se váha jeho těla posunula na posteli výš. Sklonil hlavu a něžně mě políbil na rty, na bradu a znovu na rty. Pak si téměř smířeně povzdechl. „Možná máš pravdu, měli bychom jim to říct.“

„Seš si jistej?“

„Určitě.“

Obličej se mi rozzářil. „Určitě,“ souhlasila jsem a zakřenila se.

„Podruhý už to prej není tak hrozný,“ povzbuzoval mě Edward, hlas naplněný nadějí. Od našeho poprvé uplynulo skoro čtrnáct dní. Nebyla jsem připravená zkoušet to znovu, Edward to chápal a nijak na mě nespěchal. Byl pravý gentleman. Ale znala jsem ho dost dobře na to, abych poznala, jak moc nedočkavý je. Koneckonců… i on byl jenom chlap.

„Já vím, já jen…“ Nevěděla jsem, co přesně bych měla říct. Byla jsem příliš velký srab.

„Jsme v tom společně,“ připomněl mi. Nijak na mě netlačil a já věděla, že kdybych dnes s ničím nesouhlasila, vůbec nic by se mezi námi nezměnilo. Rty mi přejížděl po hraně čelisti, pomalu, až k uchu. Rozechvěle jsem vydechla.

„Dobře,“ přikývla jsem. Na chvíli se zarazil, ale pak pokračoval, jako bych nic neřekla.

„Víš to jistě?“ zašeptal mi do kůže na krku. Jo, byla jsem si jistá.

„Určitě…“ Dalších slov už tu noc nebyla potřeba.

„A kdy to chceš udělat?“ zeptal se, najednou vážný. Možná mu až teď došlo, že se tím může všechno změnit. Těsně jsem se k němu přivinula a nechala ho, aby kolem mě utáhl paže. Takhle mi bylo nejlíp.

„Spíš dřív… řekla bych.“

„Uh-huh,“ zamručel. „Ale nejdřív se musím najíst.“

„Teď?“ zvedla jsem překvapeně obočí, i když můj výraz vidět nemohl. „Byla půlnoc.“

„Nemůžu si nařídit, kdy mám hlad,“ bránil se. „Víš, kolik jsem právě teď spotřeboval energie? Potřebuju doplnit sílu.“ Uchechtla jsem se. „Navíc někde jsou teprve tři odpoledne.“

Neochotně jsem se vymanila z jeho sevření a posadila se. Zmateně na mě zamrkal. „Jdeme jíst!“ pobídla jsem ho vesele a vyskočila z postele. Sehnula jsem se pro nějaký kus oblečení, které leželo opuštěné na zemi, a pobaveně sledovala překvapeného Edwarda, když jsem si bez zaváhání přetáhla přes hlavu jeho triko. „Já ho potřebuju víc,“ vysvětlila jsem. Rozesmálo ho to. Sám si natáhl jen volné tepláky, sháněním dalšího trička se neobtěžoval. Z nějakého důvodu mi to přišlo nesmírně roztomilé.

Ještě po schodech jsme se snažili být zticha, ale s Edwardovýma nenechavýma rukama to šlo jen ztěžka. Šeptal něco o tom, že mám krásné nohy a že by jeho tričko mělo být o něco kratší. Vlastně to ani trochu nedávalo smysl, ale brala jsem ohledy na to, že je pozdě a že má hlad. Tlumeně jsem vypískla, když mi jeho studené dlaně zajely pod tričko. V tu samou chvíli se v kuchyni před námi rozsvítilo světlo. Slepě jsem zamžourala před sebe, Edward za mnou se celý napjal a ztuhnul.

Myslím, že jsem na chvíli přestala dýchat, jak jsem si snažila vsugerovat si, že před námi nestojí Esme v napůl rozepnuté košili a Renée zahalená v županu.

„Mami, mami,“ vykoktal ze sebe rozhozeně Edward. Netušila jsem, co bych měla říct a stejně na tom byl i Edward. Ze všeho nejradši bych utekla, propadla se do země, anebo se vůbec nikdy nenarodila. Dívali jsme se na sebe a čekali jsme, až někdo něco udělá.

Trapné ticho přerušila až Renée, která se rozesmátá obrátila k Esme. „Já ti to říkala!“

 

 

Ajjinka

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

23)  aivill (06.02.2014 18:47)

wow .....uchvatna poviedka.... citam ju uz druhy raz ale stale ma dokaze pobavit.... zaujimavy napad a este zaujimavejsie podanie pribehu

22)  danje (12.11.2013 21:25)

21)  viki (17.10.2013 17:57)

Moc se mi to líbilo !

Marcelle

20)  Marcelle (07.10.2013 14:34)

Nejvíc ze všeho mě dostala věta: "Je to jen penis, Bello." Díky Ajji

19)  Lucka (05.10.2013 23:15)

tak u toho jsem se pobavila

Nosska

18)  Nosska (04.10.2013 20:14)

Krásně napsaný, super vtipný, ale taky děsně kratký

Fanny

17)  Fanny (04.10.2013 19:28)

Skvělé :D

Jalle

16)  Jalle (04.10.2013 17:07)

už dávno som niečo také dobré nečítala

15)  Anna43474 (04.10.2013 16:28)

Awww

Empress

14)  Empress (04.10.2013 15:34)

Evelyn

13)  Evelyn (04.10.2013 15:22)

Super! Mám úsměv od ucha k uchu Moc milá odreágovačka

Silvaren

12)  Silvaren (04.10.2013 13:50)

Naprosto Boží!

Kate

11)  Kate (04.10.2013 10:50)

Už představa Renée a Esme mi přijde... zvláštní? :D Povídka se mi ale moc líbila. Pobavila a zpříjemnila den. Děkuju!

matysekmj

10)  matysekmj (04.10.2013 09:56)

Tak to bylo perfektní A poprvé Skvělá práce

ambra

9)  ambra (04.10.2013 09:49)

Tvoji ňufací B+E jsou prostě nepřekonatelní .
Jen se obávám, že hřebík a něco protrženého mě budou pronásledovat do smrti .
Renée a Esme - moc krásný nápad, myslím, že jejich povahy by se skvěle doplňovaly (a jak se zdá, tak jejich děti taky ).

Prahnu po dalších písmenkách...

8)  marcela (04.10.2013 09:09)

Čekala jsem opravdu dlouho,než zase něco napíšeš a teď můžu jenom "říct" - STÁLO TO ZA TO !!!
Je to naprosto dokonalá povídka a mě udělala den hezčí.

Hanetka

7)  Hanetka (04.10.2013 08:38)

Jééééééé, to se mi líbilo. Teď se budu usmívat celý den. Díky!

Linfe

6)  Linfe (04.10.2013 07:48)

Dobře ty! Nápad zajímavý, ale líbílo se mi provedení, rozhodně originální

SestraTwilly

5)  SestraTwilly (04.10.2013 07:46)

Zasmiala a pobavila som sa pri rannej káve veľmi dobre. Edward a Bella prvý krát...vtipne popísané.
Ale René a Esme? Netradičná kombinácia ...
Diky Ajjinka,za veselšie piatočné ráno. :) :)

eMuska

4)  eMuska (03.10.2013 23:10)

na to, aké to bolo praštené, to bolo skvostné! našla som tam mnoho normálne seriózne nádherných miest a pritom toľko humoru.. pripomenula si mi film Betónová záhrada. A spravila si mi pekný večer!

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek