Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/edward_neobyc.jpg.jpg

Den už se sešeřil, už jste si dost užili,

tak hajdy do peřin, a ne abyste tam moc řádili,

zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbilo,

přejte si hezký sen a kéž by se vám to splinilo.

Aby hůř nebylo, to by nám stačilo.

Hajduli, dajduli, aby víčka sklapnuly.

Hajduli, dajdy, každý svou peřinu najdi.

Hajajajajájá, Jacob, Bella, Eda a já.

Zítra dřív než slunko začne hřát

Dobrou noc a spát. A spát.

A spát...

 


Poslední kapitolka pro všechny, kteří na ni čekali. Takže Ambro, je to tvoje.

A jako vždy, protože jsem starý prasák, 18+

 

13. kapitola – S Edwardem v posteli

 

Edward se znovu vracel k domu Belly.

Tentokrát byl dům už úplně temný, do noci nesvítilo jediné světýlko a neozýval se z něho žádný zvuk. Tiše vyšplhal do okna Bellina pokoje. Proklouznul dovnitř a tiše se přikradl k posteli. Bella byla celá přikrytá dekou, zřejmě jí byla u otevřeného okna zima.

Na chvíli zaváhal. Hlavou mu blesklo, že před domem zahlédl auto navíc. Před očima mu znovu proběhl jeho dnešní omyl a jeho dopady v podobě nerezového tácu, lopaty a litinové pánve. Pro jistotu se zhluboka nadechl, ale neucítil žádnou stopu pachu vlhkého kožichu. Jen lahodnou vůni. Takhle voněla jeho Bella. Znovu začichal. Jeho Bella, která to trochu přehnala s alkoholem.

Potichu si k ní přilehl a něžně ji objal. Rty jemně přitiskl na její krk. Zachvěla se. Vzpomněl si, co to dneska večer prováděla Jade s Jacobovým uchem a rozhodl se to vyzkoušet. Pomalu jazykem obkroužil boltec jejího ucha a nakonec jazyk jemně zabořil dovnitř. Ozval se vzrušený výdech. Edward omámeně zavřel oči a pokusil se ovládnout. Bella se vedle něho zavrtěla a najednou cítil její lačné rty na svých. Neobratně ho líbala a prsty mu zatínala do vlasů. Měl pocit, že touhou zešílí a nahlas zasténal.

Najednou ztuhla a začala se bránit. Omámený Edward zachytil její šermující pěstičky a přidržel jí je nad hlavou. Zalil ho nepříjemný pocit. Zaostřil pod sebe a ztuhnul.

Dobrá zpráva byla, že na něj z nosu nemrkaly žádné pihy.

Špatná zpráva byla, že na něj mrkal dezorientovaný Jed.

„So to...? Edward? Hele, já nejsem buz-,“ blekotal zmatený Jed, ale přerušilo ho cvaknutí vypínače.

„A do háje...“ zamumlal Edward a zadíval se do Belliných překvapených očí. Živě si dokázal překvapit, jakou scénu před sebou  vidí.

Sto devět let starého  upíra, toho času jejího přítele, který se právě toto odpoledne nevědomky spustil s její sestrou, jak leží, či snad je přímo vpasován mezi nohy jejího nevlastního bratra a vlastního bratra již dříve zmíněné sestry, drží jeho ruce nad hlavou a oba mají oteklé a oslintané rty.

Bella se nadechla. „Můžeš... Mohl bys... Co to...?“ marně se snažila nalézt slova a tak jen mávla rukou k posteli a jejich propleteným tělům.

Edward se díval na Bellu, pak dolů na Jeda, jemuž se do očí vkrádala panika, jak si pomalu začal uvědomovat, že ten vášnivý polibek nepocházel od té úžasné blondýny z jeho snu, a nakonec se s bezradným pohledem zadíval zpátky na Bellu.

„Ehm, myslím, že to ani nechceš slyšet,“ odpověděl Edward nakonec a ztěžka si povzdechl. Jsem v loji, projelo mu hlavou, jako už tolikrát tento den.

„Mohl bys... e-ehm, mohl bys alespoň... z něho slézt?“ Bella se i v této pro ni tak těžké situaci snažila zachovat klidně a rozumně. Jistě existuje nějaké přijatelné vysvětlení.

Ne, nejsem jenom v loji, pomyslel si Edward, jsem přímo v prdeli. Chvíli děkoval bohu, že prozřel včas a nachází se pouze v té obrazné. Jak hluboko v ní vězí zjistil, až když překontroloval své údy. Ten pátý vypadal, že bude dělat potíže. Ó ano, je v ní napasovaný až po uši. Zadíval se Belle hluboko do očí.

A zavrtěl hlavou.

V údivu jí poklesla čelist. „Ty nevstaneš?“ pronesla pomalu a nevěřícně.

Problém byl, že už se stalo.

„Bello, mohla bys... mohla bys mi dát minutku a počkat na mě dole v kuchyni?“ vypáčil ze sebe Edward prosebně.

Bella ještě chvíli zírala, nakonec pevně zavřela oči a zavrtěla nevěřícně hlavou. Tohle se určitě neděje, ne jí a Edwardovi. Tohle prostě nemůže být... Otevřela oči a doufala, že ji před tím šálil zrak. Nešálil. Stále tam byli, Jed a na něm Edward. Otočila se a zaklapla za sebou dveře.

Edward sklopil pohled k pohledu srnečka Bambi. Pomalu uvolnil jeho ruce. Jed na něj bojácně zíral.

„Víš, Edwarde, ty a já... Neklapalo by to.“

„Proč? Jseš raději nahoře?“ nadhodil Edward mírně naštvaně. Ten moula si vážně myslí, že chtěl naslintat do pusy jemu?

„N-nehm, teda já vlastně nevím, já ještě nikdy... Já tedy, ehm, chtěl jsem říct, že mě kluci neberou. Nic proti tobě, ale přijde mi to vážně nechutný, aby dva kluci...“ Jedův hlas utichl při pohledu do Edwardových mrazivých očí.

„To mi říká někdo, kdo mě tlačí do břicha?“ Edward už byl vážně naštvaný a podivně dotčený. Přišlo mu to nechutný?

Edward konečně vyskočil z postele i Jeda a upravil si kalhoty do požadovaného, tedy plochého tvaru. Využil k tomu takový šikovný trik s gumou u trenek, který mu blesknul hlavou, když Carlisle vzpomínal, jak si škrtil... Ne, tohle si opravdu nechtěl Edward připomínat. Stačilo, že na něj dole čeká Bella.

Co jí sakra řekne? Že si jí spletl s jejím bratrem?

Nejenom, že mu neuvěří, ale ještě se urazí. Bude myslet, že naráží na velikost jejích prsou. V lepším případě vytáhne další litinovou pánev. V tom horším Charlieho brokovnici. A střelí ho tam, kde je regenerace šíleně pomalu mučivá a mučivě pomalá šílenost.

Věnoval Jedovi svůj poslední pohled. A nemohl se neusmát.

Jed seděl na posteli, s nešťastným pohledem nakukoval pod peřinu a tiše mu domlouval. „Jak můžeš? Vždyť to byl kluk. No, nečum na mě. Vždyť nám se kluci...“ zmlkl a s vyděšeným výrazem vykoukl z pod peřiny na Edwarda, „...nelíbí?“

A do háje. Edward rychle vypadl ze dveří. Nechtěl vědět k jakému závěru Jed nakonec dospěje. Stál nad schody a zezdola z kuchyně k němu doléhalo pomalé ťukání. Ramena mu poklesla. Edward vykročil vstříc další pohromě.

Tiše vklouzl na židli proti Belle. Ťukání jejího ukazováčku o desku stolu ustalo. Bella upřeně zírala na ubrus stolu.

„Jsi na kluky?“

„Ne.“

„Přitahuje tě můj bratr?“

Sotva postřehnutelné zaváhání. „Ne.“

Konečně mu Bella pohlédla do očí. V těch jejích stály slzy a její spodní ret se chvěl. Edward věděl, že teď přijde ta nejzásadnější otázka.

„Ty sis nás spletl?“ hlas se jí zachvěl.

Edward věděl, že ať odpoví ano nebo ne, bude to špatná odpověď.

„Bello, on voní jako ty,“ snažil se z toho vybruslit a modlil se, aby byla Bella rozumná.

„Ty sis nás spletl!“ Vyskočila z židle, zabořila si ruce do vlasů a začala úpět. „Můj kluk si mě spletl s mým bratrem! Chceš říct, že vypadám jako kluk? Mám snad malá prsa?“ Rukama se opřela o stůl naproti Edwardovi a předklonila se, jako by mu chtěla pomocí velkého výstřihu dát malou nápovědu.

Edward si povzdechl, přesně toho se bál.

„Nemáš malá prsa.“

„Tak jak sis nás mohl splést?“

„Nesahal jsem mu na prsa.“

Bella se zarazila. „A kam jsi mu teda sahal?“ zeptala se podezřívavě.

„Nikam, akorát...“

„Akorát?“ ozvalo se netrpělivě.

„Objímal jsem ho přes deku,“ ozvalo se zahanbeně.

„Jasně, jasně, ve vší počestnosti jsi ho objímal přes deku a najednou jsi na něm ležel a jazykem ses mu snažil prošťouchnout mozek ušima. Vůbec ses přitom nevšiml, že nemá prsa ani dlouhé vlasy a že pod dekou naopak něco přebývá.“ Belle hystericky přeskakoval hlas.

Edward se zkusil spolehnout na svůj podmanivý úsměv. Zachytil a podržel její pohled a pokřiveně se na ní usmál. „Já myslel, že je to tvůj plyšový králíček,“ zašeptal svůdně.

Bella na něj chvíli omámeně hleděla. „Plyšový krá... králíček?“ Zamrkala. „Děláš si ze mě prdel?“

Tolik k jeho podmanivému úsměvu.

Edward si povzdechl a odhodil neodolatelnou masku do nejvzdálenějšího rohu kuchyně. S ponižujícím plesknutím přistála na podlaze.

„Bello, můžeš mi odpustit?“ zeptal se bezbranně a zcela zlomeně.

I Bella si povzdechla. Co nadělá? Má ho vyhodit z domu i života jen proto, že si ji párkrát spletl s dalšími členy její rodiny?

„Zapomeneme na to,“ řekla tiše a odtrhla se od stolu. Edward vstal a čekal na náznak, jestli ji má následovat anebo se okamžitě zdekovat. Otočila se na něj a napřáhla k němu ruku.

S úlevným povzdechem se jí chopil.

Společně vystoupali do druhého patra.

„Ještě minutku,“ řekla mu Bella a vydala se ke koupelně. Edward vzal za kliku dveří, před kterými ho opustila.

„Eechm,“ zarazilo ho uprostřed pohybu. „Tam spí Charlie,“ oznámila mu tiše Bella od dveří koupelny a tvářila se u toho děsně podezíravě. Edward ucuknul rukou od kliky, jako by se spálil. Vyčítavě se na Bellu zamračil. Kývla hlavou k protějším dveřím.

„A Jade?“ zeptal se pro jistotu.

„Spí dole v obýváku,“ šeptla a zmizela v koupelně.

S pocitem nejistoty zmáčknul kliku a otevřel dveře. A oddechl si, pokoj byl opravdu prázdný – žádní nalezení rodinní příslušníci. Edwardovi ani tak nevadilo, že je nalezla Bella, spíš mu vadilo, že je nalezl on. Většinou v pro něj ne právě příznivých situacích.

Trochu ho překvapilo, že z té poslední vyšel tak snadno. Jeho přesvědčovacími a chlácholícími taktikami to zřejmě nebylo. V hlubokém zamyšlení si sedl na postel.

A pak ho to zasáhlo.

Bella ho zřejmě miluje natolik, že by mu odpustila i úlet s jejím sourozencem. Tak hluboká byla její láska.

Edward chvíli přemýšlel, jestli je tak hluboká i ta jeho. Hm. Asi by záleželo s jakým sourozencem by to bylo. Protože Emmetta by nepřekousl. Naproti tomu třeba Alice by mu vůbec nevadila. Edward si chvíli představoval, jak by to asi probíhalo.

Jeho zvrácené představy ukončilo cvaknutí dveří. Stála v nich Bella a cosi mu podávala. Vyskočil z postele a vzal si to od ní. Byl to zubní kartáček a pasta. Tázavě se na ní kouknul.

„A švihej,“ nařídila a kývla hlavou ke koupelně. „Jedovu déená přežiju ve svých buňkách, ale ne ve své puse.“ Pak zaregistrovala tvar jeho kalhot, který měl opět do plochosti daleko. „Na co jsi tu proboha myslel?“ zeptala se opravdu velmi podezřívavě.

Na Alici a „...na tebe,“ odpověděl v podstatě popravdě. Trochu uchlácholená Bella mu uhnula z cesty a Edward se odebral vyčistit si zuby.

Bude to prvně za devadesát let.

Byl zvědavý, jestli nerozpustí kartáček.

Za pět vteřin byl zpátky a jazykem si přejížděl po vyleštěných zubech. Kartáček byl sice mírně naleptaný, ale jeho ústa teď zářila a voněla jak vintrfreš mints a stopy po Jedových tekutinách by nenašel už ani bakteriolog s elektronovým mikroskopem.

Bella už na něj čekala pod dekou.

„Bello?“ zašeptal pro jistotu.

„Kdo je to?“ ozvalo se vyděšeně. Edward strnul uprostřed kroku.

Od postele se ozval tichý smích.

Edward překonal tu krátkou vzdálenost a hupsnul do postele vedle Belly. „Ty potvůrko,“ zašeptal láskyplně. Něžně Bellu objal.

„Proč jsi vlastně musel večer odejít?“ zeptala se Bella.

Edward si povzdechl. „Jasper dostal hroznou depresi kvůli tomu, jak skoro napadl Jade. Musím přiznat, že jsem na tom měl asi taky nemalou zásluhu, když jsem ho odpoledne po telefonu tak zprc... eh, seřval. Prostě se sebral a zmizel. Dokonce ani Alice nevěděla, kde je, a tak jsme se ho vydali hledat všichni. Nakonec jsme ho našli až za hranicí La Push. Stál před rozdělaným ohněm a snažil si sám sobě utrhnout hlavu. Bylo to vážně děsivé.“ Ještě teď  se mu při vyprávění ježily chlupy na rukou.

„A jak je mu teď?“ její hlas byl velmi chápavý.

„Alice ho vzala na dlouhou cestu kolem světa. Slibovala mu hodně zážitků a nakupování. Když odjížděli, vypadal v ještě větší depresi než před tím.“ Edward se při vzpomínce na jeho vyděšený a zdeptaný výraz musel ušklíbnout. Alice naopak vedle Jaspera doslova zářila. Bůh mu pomáhej.

„Takže Alice a Jasper odjeli?“ znělo to zklamaně.

„Jo, pár měsíců budou pryč. Tak moc tě mrzí, že ses nemohla rozloučit?“ zeptal se Edward trochu překvapený sílou zklamání v Bellině hlase.

„Hm, jo. Budou mi chybět. Zítra mám narozeniny,“ zamumlala.

Edward se zašklebil. „Tak to ti to budeme muset my ostatní vynahradit.“

Bella se usmála. „Já bych věděla, jak mi to vynahradit...“ Čapla Edwarda za košili a přitáhla si jeho rty ke svým.

Edward byl rád, že konečně políbil ty správné rty. Ty se přestaly usmívat a polibky mu vřele oplácely. Vysílaly mu do těla ohnivé šipy, které mu projížděly od rtů až po slabiny. Odtrhl se od nich dřív než by bylo pozdě.

„Edwarde, proč...? Vždyť Jeda jsi líbal mnohem vášnivěji...“ Bella působila dost roztrpčeně.

„No, taky jsem se málem neovládl...“

Nastalo šokované ticho.

Že radši nedržíš hubu, vynadal si Edward.

„Bello, tak jsem to...“

Bella se otočila k Edwardovi zády. „Víš, kde jsou dveře, a k Jedovi trefíš,“ usápla se.

„Ale no tak lásko...“ Edward Bellu něžně objal přes deku a šeptal jí do ucha. „Vždyť víš, že na světě miluji jenom tebe a s nikým jiným bych nechtěl pr... ehm, prožít to, co s tebou.“

Bella se otočila. „Tak proč spolu nemůžeme...?“

„Tobě nevadí, že je plný barák lidí?“ zeptal se Edward.

„Jedovi ani Jade by to nevadilo, navíc už určitě spí.“ Bella se k Edwardovi přitiskla a začala rukou šátrat po jeho těle.

Edward se chytal posledního stébla. „A co Charlie, ten ti nevadí?“

„Proč? Charlie je tuhej a ty taky...“ zavrněla mu Bella do ucha. Při posledním slově naprázdno polkla. Bella se očividně už posledního stébla chytila.

Edwardovi se z hrdla vydral přiškrcený zvuk.

„Lásko, já... Prostě nejsem ještě připraven,“ přiznal se tiše a z posledních sil Edward.

„Mně přijde, že takhle by to mohlo stačit,“ zavrkala Bella.

Edward odtrhl Bellinu ruku. Prudce oddychoval. „Ty víš, jak to myslím. Dej mi nějaký čas.“

Bella s ním přestala bojovat. „Jak dlouho?“

„Dej mi... pět let,“ vyčkávavě se na ni zahleděl.

Bella jen odfrkla. „To je moc.“

„Tak tři,“ zkusil najít kompromis.

Ale Bella byla neoblomná a jen zavrtěla hlavou.

„Jsi tak tvrdohlavá,“ povzdechl si.

„Na co chceš čekat?“ zeptala se zmateně.

Edward si povzdechl. „Dobře.“ Radostná Bella už se k němu znovu začla natahovat, ale zarazil ji. „Mám jen jednu podmínku... Pokud chceš, abych to byl já.“

A Bella začala tušit zradu.

„Jakou podmínku?“ zeptala se s obavou.

„Ať je to navěky.“

Teď se Bella začala opravdu bát. „To chci i já,“ pronesla rozechvěle.

Edward dlouho mlčel a díval se Belle hluboko do očí.

„Vezmi si mě, Bello.“

„Ach.“

 

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

18)  LuLu (10.06.2017 22:39)

17)  betuška (06.02.2015 16:02)

poviedka skvelá a koniec geniálny

Jalle

16)  Jalle (12.08.2012 15:51)

lepší koniec ano neexistuje kam na tie nápady chodíš? pokračovanie by som si určite prečítala APLAUS

Empress

15)  Empress (12.08.2012 11:10)

Hihihihíííííí To bola bomba
Zahryzla som sa do toho a čítala od prvého neobyčajného dňa, až po túto poslednú kapču bez prestávky Striedavo som vyzerala asi takto: ... no skrátka, tak nejako A poctivo som hrýzla do vankúša aby som nepozobúdzala rodinku

ireen

14)  ireen (07.04.2012 17:26)

DÍÍÍÍKY!
Četla jsem už před nějakou dobou, ale dnes jsem to shltla zas!
..tehdy jsem četla , ale nekomentovala nic.:(

DÓÓÓÓST DOBRÝÝÝÝÝ!!!!!!!!!!

Marcelle

13)  Marcelle (03.04.2012 12:23)

Obě série jsem přečetla v tahu, je úžasné jak taková ptákovina - promiň - může projasnit den. Smála jsem se u toho jako blázen. Díky, bylo to fakt skvělé.

Marvi

12)  Marvi (25.11.2011 18:18)

Druhá série je skvělá, netušila jsem, že je možné překonat tu první! Ale bravurně se ti to povedlo!!! Jade a Jake, a jak si Edward myslel, že je to Bella, no paráda! Hodně jsem se nasmála a celé jsem to přečetla na jeden zátah, tím se i omlouvám, že jsem nekomentovala jednotlivé díly, a já prostě musela číst dál a dál!!! Bomba

11)  Tery (11.02.2011 02:59)

tak jako jestli tohohle úribehu nebude nejaky pokracovani tak umru.............. cely ty 2 serie byly absolutne skvely vazne sem se nenasmala takle nejmin sto let :D:D:D:D:D:D

10)  katy (05.01.2011 11:49)

Úžasné na celé pohovce jsou samé loužičky na Napiš prosím pokračováni:D B) Co já vím tak smích prodlužuje život a diky tobě se nejspíš dožiju tak 1000

9)  Tru (15.11.2010 19:28)

Takhle jsem se nasmála naposled, nevím nevím, už dlouho ne:)

Bye

8)  Bye (15.11.2010 18:29)

AB, tahle kapitola byla obzvlášť vydařená
Já Ti tu nebudu vypisovat, co všechno mě knokautovalo, bylo toho DOST! Přesvědčilas mě o tom, že Edward je opravdu velmi vhodný terč
Skláním se před Tvým talentem. Ono napsat dobrou parodii, je kolikrát větší kumšt, než vážnou věc. A o tom, že Ty píšeš skvělý parodie nepochybuju už od prvního čtení!!!
Neobyčejně jsem si užila oba neobyčejné dny.
Jen doufám, že ta poznámka, cos onehdá vypustila z úst byla můj přeslech, protože já si od Tebe chci rozhodně ještě něco přečíst

„Vezmi si mě, Bello.“

„Ach.“

Nebraska

7)  Nebraska (14.11.2010 08:53)

Tolik k jeho podmanivému úsměvu.
Chudák Jed :-D Já ho mám vážně ráda, takovej mazlík obouchanej, málem znásilněnej
A ne, Edy mi líto není - kdyby nebyl debil, už by nebyl panic, takže si za to může sám
A tebe miluju! Hele, víš, o co jsem si napsala Ježíškovi? O třetí řadu (ne)obyčejnýho dne, ha! Tak švihej, ať máš do Vánoc aspoň tři kapitoly ;) B)

SarkaS

6)  SarkaS (13.11.2010 23:28)

Jezisi kriste. Tok tohle bylo moc
... Nejdruv Jed, pak to dohadovani a to velke finale

julie

5)  julie (13.11.2010 20:02)

Pokračovat!Pokračovat!

semiska

4)  semiska (13.11.2010 18:35)

Tahle parodie byla nejlepší, na kterou jsem kdy na razila. Moc se ti to povedlo. Jsem úplně odrovnaná a vysmátá

Ree

3)  Ree (13.11.2010 13:40)

Já si to musela přečíst znovu Na (Ne)obyčejný den a jeho pokračování snad žádná jiná parodie nemá Jsi naprosto dokonalá. Tohle je dokonalé. Líbám ti nohy a škemrám o další parodie!

Ajjinka

2)  Ajjinka (13.11.2010 13:38)

Míšo, tohle prostě POTŘEBUJE pokračování! I po několikátý je to stejně dokonalý! Bombastický! Peckový! Uííí!
Prosím, prosím! Smutně koukám, moc moc smutně!
Napiš nám něco..

ambra

1)  ambra (13.11.2010 13:00)

Ženská jedna mrňavá, Tys to zase všechno tak překroutila!!! Jak si můžeš dělat pr... švandu i z žádosti o ruku!!! Jak si můžeš dělat pr... švandu z Edwardovy nepřipravenosti/připravenosti!!! OMG Eda zalomený nad Jedem mě asi bude strašit navždy
Chudák Belča, zvládla to skvěle!!!! A Ty samozřejmě úplně nejlíp!!! Těším se na COKOLIV dalšího od Tebe! Jen si nejsem jistá, jestli bych ve zdraví přežila bonus z ostrova Esme

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek