18.06.2011 [20:30], ambra, Poezie, komentováno 21×, zobrazeno 3907×
NM nálada občas dostihne každého.
Po dlouhé době jsem si přečetla TU pasáž a zjistila jsem, že je to pořád stejně děsivé...
Tentokrát Bella...
Čistý řez
Stojíš tu přede mnou - tak blízko a tak cizí
znám tě a neznám tě – jsi chladný, vzdálený
a něco křehkého teď nenávratně mizí.
Ohluchnout! Oslepnout! Můj nezatracený.
Poslušná studentka – snažím se všechno chápat,
a přesto zmůžu se jen na ubohé Ne.
Konečně došlo mi, jak hloupý to byl nápad
chtít láskou rozehřát tvé srdce kamenné.
Poslední polibek a už mě propast hltá -
má bolest bez konce, můj nekonečný děs.
I dobrá myšlenka je někdy příliš krutá.
Má lásko mýlil ses. To nebyl čistý řez.
1) Bosorka (18.06.2011 20:34)
Jak TU scénu ráda nemám, tak verše o ní mě nikdy neomrzí - a tvoje obzvlášť!