11.08.2014 [15:30], Hanetka, Povídky jednorázové, komentováno 6×, zobrazeno 1888×
Zúčastnila jsem se soutěže v drabbles. A tohle je výsledek. Jo, a druhé místo v prvním kole.
Cosi o tom, že by si mě člověk - nebo i upír - rozmyslet, co si přeje...
Chtěl bych zas něco pocítit,
chtěl bych mít, pro co vlastně žít…
Žijeme věčně. Nesmím snít?
K čemu je mi ten věčný klid?
Chtěl bych si odřít kolena,
nevědět, co to znamená,
když dívce zčervená bledá líc,
chtěl bych zas jednou neslyšet nic…
„Tohle vypadlo Edwardovi z tašky,“ posteskla si Esme. „Zase píše depresivní básničky. A doma jen zírá z okna.“
„To ve škole taky,“ přidala Rosalie. „Ani stěhování nepomohlo.“
Carlisle pokrčil rameny. „Je sám. Není divu, že dychtí mít, co máme my ostatní.“
„Nebojte se,“ usmála se Alice. „Dostane, po čem prahne. Už zítra… A bude se jmenovat Bella.“
3) Kate (11.08.2014 19:07)
Krásné! Edward je důkaz toho, když si něco hodně přejeme, tak to dostaneme.
2) SestraTwilly (11.08.2014 18:39)
No,ono naozaj s prianiami treba opatrne zaobchádzať
A Hanetka,gratulujem
1) Jalle (11.08.2014 17:55)
6) kala (13.08.2014 07:33)
milé a něžné... děkuji