Sekce

Galerie

http://www.stmivani.eu/gallery/thumbs/smrtcs.jpg

Tak jako se střídá den s nocí, střídá se úspěch s neúspěchem, radost se smutkem a láska s nenávistí.

Spánek? Zpomeň

 

„Kde jsi byla?!“ Tak takové přivítání jsem od Alice opravdu nečekala. Já vlastně ani přivítání nečekala.

„Venku?“ Kdo ví. Třeba jsem se teleportovala do jiné dimenze.

„Bello! Mohlo se ti něco stát. Kde jsi byla?“ stále se dožadovala své odpovědi.

„Projela jsem Forks, koukla na pláž v La Push a potkala nové lidi.“ I když štěňata by bylo asi přesnější.

„Hlavně, že jsi v pořádku,“ objala mě Esmé. Co to všichni mají s tou přehnanou péčí? To to má být nějaká rodinná úchylka?

„Ale, copak by jí někdo něco udělal? Co by s ní asi tak dělali? S ní jsou akorát tak starosti.“

„Emmette,“ vykulila jsem překvapeně oči. „Ty se mnou mluvíš?“

S potěšením jsem sledovala, jak se na jeho tváři postupně míhaly nevěřícné výrazy. Na konec nasadilo něco alá poker face a nasupeně odpochodoval pryč.

„Bello, co by sis dala k večeři?“ starala se Esmé. Podívala jsem se jí do očí a následně toho litovala. V jejích očích jsem spatřila tu jiskru a radost. Jen čekala, až vyslovím své přání a ona mi ho bude moci splnit. A já jí teď tu radost zkazím...

„Esmé, já... Není to tak dlouho, co jsem dojedla,“ přiznala jsem se. Ta jiskra v jejích očích...

„A jsi si jistá? Kdyby jsi měla hlad, stačí říct.“ Jiskra sice pohasla, ale stále tam byla.

„Esmé, už jsem ti řekla, že jsi ten nejlepší člověk, jakého jsem kdy potkala?“ zašeptala jsem a sledovala výraz v její tváři. Překvapení. Úžas. Nadšení. Něha. A spousta, spousta lásky. Láskyplně se usmála a objala mě.

„Snad sis dnešní den užila a kdybys cokoli potřebovala. Cokoli. Stačí říct. Teď si běž lehnout, musíš být unavená,“ zašeptala a nechala mě odejít do pokoje. Vděčně jsem se usmála a a řídila se dle její rady. Rychlá sprcha a vytoužený spánek. Ale nic netrvá věčně. A to platí i o mém spánku.

 

„Mámí... Uááá!!!“ Tak to už je vážně zlej sen! Se tu člověk opravdu nemůže v klidu ani vyspat?! To toho chci tak moc? Opravdu?

Naštvaně jsem se vymotala z peřiny a promnula si oči. Proč já? Otevřela jsem dveře na chodbu a zvědavě vystrčila hlavu. Čisto. Docupitala jsem ke schodům a koukla dolů. Čisto. Pomalinku jsem scházela schody. Hezky krok po kroku. Křik a pláč se přibližovali. Pod schody jsem se opět zastavila a poslouchala. Odkud ten zvuk vychází? Kuchyně? Ne. To bude... Obývák!

Tohle musí skončit. Má odejít se Smrťákem a ne strašit tady. Rázovala jsem si to do obýváku a už se nadechovala, že to děcko pořádně seřvu, ale místo jednoho děcka jsem uviděla dvě. Dobře, tak jedno děcko a puberťáka, ale i tak!

„Copak, procházíme se při měsíčku?“ zeptal se Edward a ani se neobtěžoval na mě otočit.

„I tak by se to dalo říct,“ povzdychla jsem si a zhroutila se do sedačky, co nejdále od toho zatraceného ducha. Dítě sedělo na zemi a řvalo jako o život. Teď s ním nemůžu nic dělat. Edward by mě měl za cvoka. Teda, pokud mě za něj již nepovažuje. Ale člověk nikdy neví!

„Taky nemůžeš spát?“ pokusila jsem se navázat přátelský rozhovor, ale odpovědí mi byl jen vzlykot dítěte. Já se tedy vnucovat nebudu. Vstala jsem a odešla do kuchyně. Natočila si pořádnou sklenici vody a vypila ji na ex. Chyba! Vzápětí se dostavil záchvat kašle a já nemohla popadnout dech.

„Když už se chceš zabít, nemůžeš to udělat někde jinde než v našem domě?“ ozval se Edward stojící ve dveřích.

Parchant! Ani pomoct nemůže! Vyčerpaně jsem se opřela o linku a snažila se zklidnit dech. Ne, že by mi to šlo nějak výborně.

Po pár minutách lapání po dechu se mi podařilo zklidnit na tolik, abych mohla klidně dýchat. Výborně! Na duchy pro dnešní noc kašlu. Až se objeví Smrťák, dáme spolu řeč. Teď jdu spát. Vlastně nejdu, protože se tu přes ten hluk spát nedá.

Chtělo by to špunty do uší... To je nápad. Někde tu přeci musí být... Rychle jsem začala prohlížet jednu skříňku za druhou. Až když jsem našla kastroly a hrnce, mi konečně došlo, že jsem stále v jídelně. Jasně! Tady asi špunty nebudou.

Skříňku jsem opět zavřela a přemístila svoji maličkost do obýváku.

„Někde to tu být musí,“ mumlala jsem si pro sebe s hlavou strčenou ve skříni.

„Hledáš něco?“ ozval se temný hlas.

„Do pr... Au!“ Tak jsem se lekla, až jsem se prudce otočila a neuvědomujíc si, že jsem stále ve skříni, se můj ctěný obličej setkal s mahagonovou stěnou již zmiňované skříně.

„Kurnik. Jau. Sakra,“ nadávala jsem.

Zmateně jsem se vymotala ze skříně a pohlédla na nově příchozího. Vlastně ani ne tak nově jako staře.

„Edwarde, co potřebuješ?“

„Ptal jsem se, co hledáš?“ Co asi tak můžu hledat? Hmm? Že by špunty do uší? To by ho asi nenapadalo. Vlastně... Ono by ho to nenapadlo. On totiž může jít a v klidu spát. Jeho žádný děcka neotravují! To jen já mám takové štěstí. To o mu ale říct nemůžu. Jak jinak.

„Víš. Já... Ehm...“ Tolik k vysvětlení situace.

„Ty co?“

„Já, ehm, hledám něco na spaní. Špatně spím, víš. Ty u sebe asi nic nemáš...“ Víc jsem mu ale k vysvětlení dodat nestihla. Zarazil mě podivný pocit v mém nose. No to snad ne! Moje ruka opatrně zkoumala můj nos a mé tušení se potvrdilo. Krev. 4Ím dál více krve. Moc, moc krve.

„Kapesník bys asi neměl?“ zahuhlala jsem směrem k Edwardovi. Ten už tam ale nebyl. Kdy se vypařil? Že by to byl taky duch? Možné je všechno, ale to by znamenalo, že celá tahle famílie jsou duchové, ale to by zase znamenalo, že...

„Dost!“ okřikla jsem sama sebe. Tohle pitomé uvažování mi v současné situaci opravdu nepomůže.

Krev se mi z nosu valila proudem a já ve snaze nezamazat Esmé zařízení obývacího pokoje, odpochodovala do ložnice. Respektive tedy do koupelny a nad umyvadlem jsem stála tak dlouho, dokud můj ctěný nosánek neuznal, že to již stačí. Takže skoro až do svítání. Opravdu. Co jsem komu udělala?!

Zmučeně jsem se dobelhala k posteli a jednoduše se na ni svalila. Kašlu na duchy. Kašlu na Smrťáka. Veškeré problémy se odkládají na zítřek. Možná až na pozítří...

 

 


 

 

Snad se vám kapitola líbila a přeji všem veselé Vánoce a spoustu dárečků pod stromeček :)

Paxleena

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

2)  Lucka (25.12.2014 00:25)

úžasný :D :D :D

1)  BabčaS (24.12.2014 20:16)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek