21.04.2010 [22:00], Ree, ze série Růže, komentováno 9×, zobrazeno 2818×

Edward opustil Bellu, ale zanechal jí něco, co ji donutilo se nezbláznit. Jenže co když to něco zmizí?

Je to jenom kraťoučké, tak doufám, že se to bude líbit :)

Den se chýlil ke konci. Slunce se schovávalo za obzor a hvězdy se stávaly viditelnými. Z oblohy padaly kapky deště a všichni se před nimi ukrývali do domů.

Všichni až na jednu osobu. Stála tam na pláži a pozorovala vlnění vody. Na sobě bílý šat a v ruce černou růži. Stála a vzpomínala na dobu, kdy byla ještě šťastná. Šťastná se svým andělem. S chlapcem, který se tolik lišil od ostatních.

Každá dívka si přála být jeho, ale jenom ona to dokázala. Dokázala a myslela si, že bude šťastná navždy. To se ale změnilo. Změnilo se to dřív, než „navždy“ vůbec mohlo začít. Chlapec, který jí sliboval svou věčnou lásku, slib nedodržel. Zradil ji a nechal ji samotnou a nechráněnou. Přesto nebyla sama. Rostl v ní malý zázrak. Nový život, plod její a chlapcovy lásky. Dítě, které mělo změnit její život k lepšímu, ale ne všechno má dobrý konec.

Oči zalité slzami ji pálely, ale dívka vzpomínala dál.

Za několik měsíců se jí narodil malý chlapeček. Andělská tvářička, bronzové vlásky, smaragdové oči. Dítě, které jí navždy bude připomínat chlapce. Jen v jediné věci byl po dívce. Srdce mu tlouklo a pod světlou pokožkou mu pulzovala krev.

Chlapeček rostl rychle a s každým dnem se více a více podobal otci. Dívčino štěstí ale netrvalo dlouho.

Chlapečkovi byl rok, když nastalo ráno a v postýlce místo tělíčka ležel jen prachobyčejný papír. Se strachem a chvějícíma se rukama vzala malý lístek. Už podle písma poznala jeho pisatele. Byl to její anděl. Chlapec, se kterým si plánovala společnou budoucnost. Upír a otec jejího syna. Syna, kterého si teď vzal sebou.

Beru si, co je moje.

Ta jediná věta se jí vryla hluboko do srdce. Do srdce, které zůstalo s chlapcem. S ním bude dítěti lépe.

Neváhala, oblékla si bílé šaty a po cestě koupila růži.

Tu teď pevně svírala v ruce. Trny jí způsobovaly drobné ranky, ale rány na duši byly bolestivější.

Políbila růži a pustila ji ze skály. Jen chvíli plula po hladině, než ji vlny pohltily.

Naposledy se nadechla. Naposledy na kůži cítila lehký vánek. Naposledy se podívala slunci do tváře…a skočila.

Voda ji pohlcovala. Chladila každý kousek nádherného dívčina těla. Ale nevadilo jí to. Nechala se zachvátit. Voda naplňovala její plíce a brzy se jí mělo naskytnout zaslouženého klidu. Jen jedno se ještě mělo stát. Měla vidět svého anděla s chlapcem v náručí. Poté mohla v klidu zemřít.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

9)  Ivana (24.06.2013 09:52)

Tak toto bolo absolútne nádherné. Pocity z toho priam sálali. Len nemôžem uveriť, že to dieťa skutočne vzal Edward a trochu dúfam, že to on nebol. Krása. Dojala si ma.

8)  Jalle (11.05.2013 17:11)

7)  Alda (03.03.2011 20:57)

Už se mi chtělo plakat. tato povídka byla podle mě smutná . On ji opustí a pak aniž by se Belly zeptal si vezme dítě ??? To mi je teda vážně do pláče. Já být Bellou, tak ............do pekla s ním !!!!!!!!!!!!!!!!! Tohle bych si nenechala líbit. Děkuju moc !!! Jo a jdu na další.

6)  Alicejazz (10.05.2010 20:20)

Já být Belluou, tak ho hledám a až bych ho našla, zobrala bych si dítě a jemu sekáčkem na maso nebo pilkou na diamanty uřízla jeden velmi důležitý orgán, který by mu jistě chyběl

4)  DenyFish (22.04.2010 09:02)

Ree, to je kouzelné... Zajímalo by mě,jestli ten odchod v New Moon Edíkovi někdy odpustíme

1)  Popoles (21.04.2010 23:46)

No nazdar. Co k tomuhle říci? On jí opustí a ještě jí sebere dítě?
Ree, je to nádherně napsané, ale být tou dívkou, rozhodně bych toho mizeru nepovažovala za anděla a chtěla své dítě zpět.
Uff to jsem se ale rozohnila

1