Sekce

Galerie

/gallery/bels1.jpg

Milé zvídavé duše,

je mi ctí, že Vám mohu představit další skvělou spisovatelku. Autorku, jež dokáže dokonale a plasticky vykreslit všechny odstíny Edwardovy duše. Tato autorka stvořila padoucha tak odporného, že sám Aro vedle něj vypadá jako vlídný senilní stařík, s kterým je radost pokecat.

Chcete vědět, co na sebe byla ochotna prozradit? Tak jen čtěte dále...

Bojíš se?


Hned první otázka tak zábavná…?! Nebojím, kdyby něco, shodím tě z koštěte.

(Neshodíš, držím se pevně!)

 

Slibuješ, že budeš vypovídat pravdu celou pravdu a k tomu ti pomáhej Edward?

 

Jistě. Dá se „no comment“ považovat za celou pravdu?

(Nedá, ale co mám s tebou dělat?!)



Jak si se dostala k Twilight? Četla jsi první knihu nebo viděla film?

 

Nejdříve jsem slyšela o filmu. Kamarádka mě nalákala slovy: „Je to sice o upírech, ale on ji tak moc miluje a nemůže se jí ani dotknout, protože se bojí, že jí ublíží.“ A já v tu chvíli věděla, že to je něco pro mě. Miluju vnitřní boje, miluju sledovat, jak se hrdinové či hrdinky filmů nebo knih brání lásce (či případně jinému silnému pocitu, touze, vášni…), které se stejně nakonec neubrání, a přes nejlepší vůli podlehnou. Miluju pokušení, které zachvátí celou mysl.

Přesto jsem ale nijak překotně nespěchala si to sehnat.

Za nějakou dobu se mě jiná kamarádka ptala, jestli nemám čirou náhodou čtvrtý díl ságy, že by si ho potřebovala někde půjčit. A tak jsem znovu zpozorněla, s lítostí jí oznámila, že to tedy nemám, a zeptala se, jestli by mi nepůjčila první tři knihy. Což ona s radostí udělala a ještě navrch přihodila DVD s prvním filmem.

Věděla jsem, že nejdřív chci číst. Chtěla jsem si udělat vlastní vizuální představu o hrdinech, a tak jsem si vždy nejdřív přečetla knihu a teprve potom se podívala na film. A srovnávala…



Bylo něco co tě překvapilo/znechutilo/potěšilo na filmovém zpracování?

 

Tak tady bude dost těžký odpovědět… Hmmmm….

Rozhodně mě potěšily některé scény, které ve filmu byly ještě větší síla než v knize. Například žádost o ruku, tu jsem si v knize tolik neprožila, ale film… jeho oči a jeho něžný výraz, málem jsem to nepřežila. Anebo ta scéna v lese, kde mu Bella oznámí, že ví, že je upír. To bylo také lepší ve filmu. V knize se o tom bavili v autě a nemělo to tu sílu. Podobně by se daly asi najít i scény, které zase byly lepší v knize.

Otrávilo mě především to, že ve filmu chybí závěrečná scéna z Eclipse. Ta kapitola, kde se Edward na louce vzdává svého požadavku na svatbu a nabízí Belle okamžité splnění její podmínky. Hech? Kdo by to nechtěl vidět??? O to víc mě to štve, že vím, že ta scéna byla natočena a potom ji nepoužili.

(Já bych to teda vidět nemusela. Kdyby mi místo toho natočili deset minut Paula pod vodopádem, velebila bych režiséra a obdivovala jeho filmařské umění!)

 


A jaké cesty prozřetelnosti tě přivedly na FF? Psala si již dříve (školní slohy se nepočítají)?

 

Cesty prozřetelnosti… Hehe. Co mě sem přivedlo? To, že jsem ze čtvrtého dílu ságy byla tak zklamaná, naštvaná a otrávená, že jsem si napsala vlastní čtvrtý díl. V originále nebylo nic z toho, na co jsem předchozí díly tak dychtivě čekala, tak jsem si to zkrátka napsala sama. A zdálo se mi, že by nebylo špatné to někde zveřejnit, třeba by si někdo rád početl. A samozřejmě jsem byla zvědavá, co by tomu další lidé říkali, ačkoli původně jsem to psala jen sama pro sebe, abych se zbavila vnitřního přetlaku a vzteku.

To samé se stalo potom i s Midnight Sun – psaním jsem zahojila své zklamání z toho, že ta kniha, z mého pohledu nejvíc strhující část ságy!, nikdy nebyla dokončena. A i tady jsem si říkala, že by to chtělo někam vyvěsit.

A tak jsem se objevila na jiných stránkách uveřejňujících fanfiction a netrvalo dlouho, objevila jsem stmivani-ff, zkusila jsem projít filtrem a povedlo se a teď jsem tu a je mi tu mooooc dobře. Cítím se tu jako mezi svými.

A jo jo! Dříve jsem psala, pořád něco. Moje babička o mě už když mi bylo 14 prohlašovala, že budu spisovatelka… Hehe. Ale to psaní rozhodně nebylo nic vážného ani uceleného. Psala jsem povídky, kterými jsem si ulehčovala zvládání života, poezii, deníčky, blogy, stovky dopisů… Ale až teď jsem zjistila, jaké je to psát příběhy, které si žijí vlastním životem, a které se mě týkají spíš jen v přeneseném slova smyslu.

(Takže pouze lehký stupeň grafomanie, chápu...)



Myslím, že mi potvrdíš, že právě Jacob tvým favoritem asi nebude . Takže Edward…( Ovšem, když si vezmu jakému protivenství musí čelit ve tvých povídkách, to by si člověk mohl myslet, že proti němu něco máš) Proč právě on? A který je „lepší“ knižní nebo filmový?

 

Protivenství? Právě proto, že k němu mám tak blízko, ho tak moc zkouším… Chtěla jsem si sáhnout až na dno jeho duše, cítit jeho vnitřní sílu a její hranice – zkrátka jsem neodolala!

A samozřejmě máš pravdu. Jacob mým favoritem opravdu není. Je to fajn kluk, ale postavení, které v Sáze vyfasoval, ho zkrátka už od začátku odsouvalo ze středu mého zájmu. Beru ho jako okrajovou zápletku, ačkoli jsem mu vděčná za to, jak moc pomohl Belle.

A proč právě Edward? Zatr, sakr, co na to odpovědět? Snad už od prvního dílu mě okouzlila jeho krásná, ušlechtilá duše. A způsob, kterým ji miloval, jak se ovládal, aby jí mohl být nablízku. Tady se dostáváme rovnou ke kontroverzním chvílím Ságy. Miluju scénu, kdy ji opouští, aby ji uchránil sám před sebou. A stejně tak miluju scénu, kde jí dává prostor, aby si vybrala mezi ním a Jakem, potom, co se uklidní, nedělá jí žárlivé scény, ví, že to musí nechat na ní…

Samozřejmě, že i on má své chyby, notoricky známé.

A jestli je lepší knižní nebo filmový? Nevidím v nich zase takový rozdíl. Ale Rob tomu dodává barvu a chuť.

(Tomu se říká láska na první přečtení!)

 


Umíš si představit, že by Edwarda ztvárnil někdo jiný než Rob? A kdo?

 

Pravděpodobně si umím představit, že by ho hrál někdo jiný. Když jsem viděla Breaking Dawn promo fotku herce, který hraje Jaspera, dovedla bych si klidně představit, že by ho hrál třeba on. A nejspíš bych si dovedla představit i spoustu jiných představitelů, pokud by se tvůrci rozhodli od začátku pro někoho jiného. Navíc z Roba mám vytrvale smíšené pocity. Je zvláštní.

(V tom s tebou musím souhlasit, je zvláštní... I když z postele bych ho klackem nevyhnala, to zase ne! Obzvláště, kdyby přinesl pár miliónků věnem!)

 

 

Takže by ses nedala přesvědčit k napsání nějakého „vlka“? Nepřijdou ti dostatečně rozervaní?

 

Možná by byl zajímavý příběh Sama a Emily. Víš, že se specializuju na duševní pochody, sebeovládání, těžká rozhodnutí a uklouznutí, ztrátu kontroly a podobně, takže tohle je první, co mě napadne, když už se nad vlky zamyslím. Ale ne, o tom určitě psát nebudu. Už nebudu psát ani upíry, bylo toho dost. V hlavě mi více méně bez mého přispění vzniká zcela neupíří příběh, pochopitelně opět psychologicky náročné drama…

(Věčná škoda, bylo by to krásné čtení...)

 

 

Chceš říct, že Edward books je tvá upíří labutí píseň? A co má nebohá osamělá sucuba? (pro neznalé autorčina díla – Daylah ze Zpívající krve)
Prozradíš něco o novém námětu? Trocha propagace nikdy neuškodí… Budeš publikovat na BH? A v jakém časovém horizontu?


Vlastně jsem jako poslední věc napsala Nejsilnější jed a ne Edward books, i když to tak nevypadá, protože publikuji na přeskáčku. A ano, nejspíš je to poslední dílo o upírech, i když člověk nikdy neví. Všechno, co jsem zatím napsala, mě vždycky zaskočilo, jelikož jsem vůbec neplánovala, že budu něco psát, takže se něco podobného může klidně stát znovu. Ale sliby plním, takže sukuba Daylah bude, ale ne dřív než po zkouškách, teď toho mám moc.

Po Edward books se po mě předpokládám slehne zem, protože nejprve budu mít ještě nějakou práci na Jedu a teprve potom začnu ten další „román“. Co se toho týká, tak zatím mám v hlavě jen hlavní záchytné body, ale rozhodně to bude fantasy, ve které se budou prolínat dva různé světy a hlavní hrdina bude muset učinit těžké rozhodnutí ve chvíli, kdy ani jedna z možností, které bude mít, nebude dobrá. Kromě toho si sáhneme na to, jaké to je, když všechny věci, lidé a světy najednou ztratí svou hodnotu a přestanou mít význam. A jak těžké bude postavit se znovu na nohy. Samozřejmě se tam objeví prvotřídní zloduch, nějaká dobrá duše a láska. Bude to hodně psychologické, dramatické, vypjaté… a bude se to zčásti odehrávat na pokraji reality, ale v reálném prostředí našeho světa.

Tedy aspoň doufám. Je třeba počítat s tím, že se mé představy ještě stokrát změní, než to napíšu, protože si to prorazí vlastní cestu a já zato budu ráda. Člověk nesmí příběhy držet moc pevně, potřebují volnost. Takže vlastně kdo ví, co z toho nakonec vznikne.

(Já si myslím, že něco hodně kvalitního.)

 

 

Odsuneme se od hrdinů kladných k těm záporným. A že je teda umíš! Nejsilnější jed mám pořád v kolonce „Musíš si přečíst“, ale Venome a hlavně jeho stravovací návyky jsou na mě prostě moc.  Jak to, že je umíš tak dokonale napsat? Co tě inspiruje?

 

Tak to tedy opravdu nevím, jak si s touhle otázkou poradím.

Co mě inspiruje k tvoření záporných hrdinů? Uznávám, že Venome je opravdu zrůda, i když zároveň s ním čtenářky hromadně soucítily a litovaly ho. Přesto ale zrůda je. Pije krev miminek, týrá své milenky, je to sadista v plném slova smyslu. A zároveň se vědomě zříká lásky, když už jí stojí doslova tváří v tvář a úplně odzbrojený, protože se bojí, že by ho oslabila a ztratil by svou moc nad světem…

Ale co mě k němu navedlo? Mám dojem, že se „stvořil sám“. Neměla jsem tušení, jakou bestii napíšu, dokud se mi pod rukama nezačal vybarvovat. Původní záměr byl stvořit nějakého temného krále, krále Stínů… protiklad ke klanu Cullenových, kteří stojí na straně dobra. Ale opravdu jsem neměla tušení, že nakonec bude tak zlý a krutý. Nebyl to záměr. Spíš jsem jen sledovala směr, kterým mě vedla sama nálada Jedu a směr, kterým se postavy v ní chtěly dát. A na Venoma jsem vytrvale koukala s otevřenou pusou.

(Teda holky, litovat něco takového... brrrrr!)

 

 

Psaní je pěkný žrout času. Jako matka dvou malých dětí ho určitě moc nemáš. Kde a jak si kradeš chvilky na psaní? A co na to drahý choť? Podporuje tě? Rezignovaně toleruje a doufá, že tě to přejde?


No, to jsi uhodila hřebíček na hlavičku. Myslím, že nečeká, že mě to přejde, protože už mě zná. Když se do něčeho dám, obvykle s tím jen tak nepřestanu. Kromě toho o tom spolu hodně mluvíme a ví, že je to moje vášeň. A snaží se mi ji umožnit. Když vidí, že mám něčeho plnou hlavu, byl už několikrát ochotný pohlídat děti, abych mohla psát. Na druhou stranu vím, že abych mohla psát, musím zvládat i ten zbytek – školu, děti, domácnost… A to občas dost dobře nejde, protože někdy mě psaní pohltí natolik, že nejsem schopná fungovat, dokud nedopíšu určitou pasáž, scénu, kapitolu… Ale mám pocit, že tak to mají všichni, kdo píšou, nebo ne? Potom se to podobá bruslení na tenkém ledě. Takže rozhodně je to boj.

(Chtělo by to pro autorky, jež mají "slinu", vytvořit hlídací hej rup partu!)

 

 

Máš nějaký citát či rčení, které vystihuje tebe nebo tvůj pohled na svět? (např. Království za Edwarda; Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až Edward zavede vodovod; Kam nechodí slunce, tam chodí Edward…. ?)

 

Hehe, Edwarda raději vynechme. Určitě takový citát existuje. Mám dojem, že jsem někde někdy zaslechla nějaký citát, o kterém jsem si řekla: Jo, to je přesný, podle toho žiju. Ne ten pocit si pamatuju, to se mi už určitě aspoň jednou stalo! Ale je mi líto, teď si vážně nevzpomenu.

(Ach, ta skleróza...)

 

Odpusť chabý pokus o vtip - Edwardovská a jiná rčení tedy taky opustíme… A co knížka? Máš v knihovně svazek, po kterém můžeš kdykoliv šáhnout a víš, že tam najdeš něco, co tě potěší? Takovou tu stokrát ohmatanou a skrznaskz pročtenou knihu, kde ovšem stále najdeš něco nového?

 

Přiznám se, že ohmataný svazek doopravdy nemám. Jsou knihy, které jsem četla několikrát, to ano, ale to nejsou knihy, které mě uchvátily nejvíc. Protože ty, co mě uchvátily nejvíc, mi většinou poskytly tak silný zážitek a natolik mnou otřásly, že nemám odvahu se k nim vrátit a znovu si to prožít. Takže opakovaně jsem četla spíše oddychovky jako třeba.Robina od Frýbové nebo Jih proti severu. Opravdu na mě zapůsobil třeba Pán prstenů, Hovory s bohem, Na východ od ráje, Nekonečný příběh, nějaké tibetské a egyptské knihy, některé knihy od Wilbura Smithe… je toho hodně. Rozhodně musím zmínit i současný v našich kruzích velmi populární trhák Fifty Shades. Zrovna o téhle knize ale platí, že těžko budu mít odvahu a nervy ji číst znovu.

(To já taky!)

 

Proč si myslíš, že je v současnosti upírství tak módní? V pár letech prošlo velikým přesunem z oblasti hororů do milostné oblasti. Vyrojilo se tolik seriálů a knížek. Proč tomu tak je? Může za to ten nesporný sexuální podtext kousání do krku a maximálního odevzdání se druhému?

 

Ano, myslím, že je to ten sexuální podtext, ale nejen to. Tihle novodobí upíři, nadlidé, jsou zkrátka sexy. Většinou věčně mladí, rychlí, silní… místy nahánějí strach, ale čtenáři jsou přece schovaní v bezpečí stránek knihy, takže si mohou to mrazení v zádech patřičně užít. Navíc dnešní upíři se mnohem více prolínají s normálním lidským světem než to dělal třeba Drakula, že ano. Jsou to více „lidé“. Jejich rozhodnutí k tomu často nejsou jednoduchá a nesmíme zapomínat ani na jejich nesmrtelné vnitřní boje dobra proti zlu… Znáš nějakého upíra, který by nějak neřešil svou vášeň pro krev? Když se tohle všechno nahrne na jednu hromadu, je z toho príma materiál

(Chtělo by to takového sexy upírka do každé rodiny. Novodobá obdoba středověkého pouštění žilou.)

 

 

Na co se v nejbližší době těšíš? A nemusí to být právě premiéra BD.

Tak tady je odpověď opravdu velmi jednoduchá. Strašně se těším na pražský sraz FF. :-D Jsem zvědavá na všechny lidi odsud, na skvělé autorky, na své čtenářky, na ty, se kterými jsem přišla do styku, i na ty, jejichž jména jen vídám. Na sraz se těším rozhodně více než na film, protože je známo, že můj vztah k Rozbřesku je dost problematický. J Třeba mě ale film nakonec přesvědčí!

(To já taky!)


Děkuji za tvůj čas a odpovědi. Tak jen do ní! :-)

(poznámky tazatelky)

Povídky od Cathlin

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

«   1 2 3   »

Bosorka

33)  Bosorka (13.11.2011 16:06)

A ještě - Kdo byl tvůj oblíbenec v Angelice?

Bosorka

32)  Bosorka (13.11.2011 15:51)

Uf, díky - tohle jsem potřebovala slyšet :D

Cathlin

31)  Cathlin (13.11.2011 15:50)

Bosi, člověče, co my o tom víme, že ano. Marketingu to opravdu svědčí, ať už je to jakkoli, o tom není pochyb! Ale jinak - těch pár pus... Věř anebo nevěř, vykládat si to můžeme po svém a stejně se nic nedozvíme. A Robovy záhadné narážky nám taky nepomůžou. Když to ale vezmu čistě intuitivně: mám dojem, že doopravdy spolu nic nemají. Že je to všechno jen taková hra. Ale rovnou přiznávám, že netrávím hodiny a hodiny na netu pátráním po řešení téhle záhady!

Cathlin

30)  Cathlin (13.11.2011 15:36)

Fanny: Jsem ráda, že snad budu mít nějaké čtenářky i v budoucnu! Děkuji ti!!! A těším se na tebe i u Edward books, pokud si najdeš pár chvil. :) :) :)
A s tím, co jsme probíraly s Marvi - za zkoušku, kromě kvant času, nic nedám... a sny se neplní, když proto nic neuděláme, že ano. Zkusím to a budu mít čisté svědomí, že jsem to zkusila, i když šance je tak jedna k miliónu... Vím ale minimálně o dvou lidech, co by si to koupili. :D :D :D

Bosorka

29)  Bosorka (13.11.2011 15:15)

A já mám ještě jednu - Co si myslíš o tom, že jsou Rob a Kristen partneři? Je to pravda nebo jen dobrý marketingový tah podporovaný producenty?
(zase kdybych já měla takovou dobu na někoho zamilovaně čučet, možná bych se zamilovala doopravdy.... )

Fanny

28)  Fanny (13.11.2011 13:58)

Perfektní rozhovor :D :D :D

A určitě si pohlídám to tvou novou povídku, zní to perfektně, i když já mám co říkat, když jsem se ještě nedostala ani k tvé nynější povídce...

Mimochodem velmi mě potěšila odpověď na odpověď Marvi, snad se podaří a dočkáme se

Cathlin

27)  Cathlin (13.11.2011 13:09)

Evelyn: A ještě: Většina velkých románů na mé přečtení teprve čeká. A těším se na ně, konečně jsem se tady dostala mezi lidi, kteří ví, co číst a co je dobré a mohou mi poradit. To je vážně skvělá věc!!! Takže až se prokoušu všemi těmi anglicky psanými Twilight povídkami, kterými jsem nyní zavalená, a další ještě čekají v řadě, hrozně ráda se ponořím do klasických velkých románů!

Cathlin

26)  Cathlin (13.11.2011 12:54)

Evelyn, to jsi mě donutila se zamyslet.

Jiný románový hrdina, kterému bych tak propadla? Víš, že se nevzpomínám??? Nejspíš jsem celou dobu čekala na Edwarda... Obecně se mi ale líbí (jak překvapivé!) rozhýraní umělci, komplikované typy.

A se kterou postavou se dokážu ztotožnit?! Já to tu nechtěla rozmazávat :D :D :D, živě vidím, jak řada z vás obrátí oči v sloup, ale mám vážně ráda slavnou Scarlett! Její síla a bojovnost jsou rozhodně inspirující. A řadu věcí jsem se od ní naučila - z nichž nejužitečnější jsou asi dvě: nemyslet na trápení, když je nejakutnější - odložit to na později, až to půjde lépe snést. A také: netrápit se věcmi, které jsou sice hrozné, ale v danou chvíli nejdou vyřešit. Odložit trápení a bolest s nimi spojené až na chvíli, kdy s tím půjde nějak hnout...
A taky se mi teď narychlo vybavila Irene Forsytová ze Ságy rodu Forsytů. Ano, k ní se cítím dost blízko.

Cathlin

25)  Cathlin (13.11.2011 12:28)

Carlie: Šmankote, to se povedlo.

Carlie

24)  Carlie (13.11.2011 12:16)

Musím se přiznat, že jsem se na chvíli zarazila, kdo je "Panejo" , díky za odpověď

Evelyn

23)  Evelyn (13.11.2011 12:03)

Bos, Cath, skvělý rozhovor Líbily se mi otázky, odpovědi i glosy v závorkách

Cath, kromě Edwarda je ještě nějaký jiný knižní hrdina, který by tě vzal za srdce? A se kterou knižní postavou (nejen v TS) se dokážeš nejlépe ztotožnit?

Cathlin

22)  Cathlin (13.11.2011 12:03)

Bye: Já se spíš divím, že s tvým pracovním nasazením máš čas číst vůbec něco! Tvá výkonnost je obdivuhodná! Budeš mi muset prozradit, jak to děláš, ráda se přiučím! B)
Než se ale proderu na BH, bude to fakt dlouho trvat. Mám práce (psaní) až nad hlavu a času málo. Ale všechny myslím víme, jaké to je rvát se o čas, když nás to pohltí, ne? ;)

Cathlin

21)  Cathlin (13.11.2011 11:53)

Marvi: Nevím, jestli nakonec budu opravdu mít tu drzost, ale pokud se mi to podaří zbavit Twilightu, možná s tím opravdu budu někde zcela neskromně otravovat. Áno, možná vážně budu takový starý blázen.

Cathlin

20)  Cathlin (13.11.2011 11:48)

Jo jo, souhlas, žádost o ruku byla rozhodně šíleně sladká, hotový karamel! Ale na mě to tedy zabralo!!! :D :D :D

Cathlin

19)  Cathlin (13.11.2011 11:45)

Janeb: Souhlas, Robova rozporuplnost a místy ne přímo oslňující krása (ha, zabte mě! ) se k upírovi Edwardovi hodí! To jsi řekla dobře.

A teď se jdu zapotit na tvými otázkami:
1. Barva? Smetanová, nejspíš.
2. Pořád něco dělám, pořád mám v hlavě seznamy úkolů, které se na mě tlačí, dokonce si už musím psát seznamy, co všechno musím, protože nejsem schopná to všechno v hlavě udržet a potom vyšiluju, že na něco zapomenu! (Ale kdo to tak dneska nemá, že ano...) Ale strááášně ráda odpočívám. A můj odpočinek vždycky vypadá stejně: psaní anebo čtení. Jen tak naplano válet se asi neumím, ale s knížkou/povídkou, to bych mohla třeba celý den!
3. Můj vztah k hudbě - velmi vřelý! Jsem muzikální typ. Ještě nedávno jsem zpívala v jazzové kapele a byly to skvělé zážitky. Můj táta je muzikant, děda byl muzikant a na mě se taky něco z toho asi přeneslo. Mám za sebou i nějaké ty nástroje, ale žádný z ních ne pořádně. Nejvíc mě baví zpívat! To miluju.

Astrid

18)  Astrid (13.11.2011 11:41)

Joooo žiadosť o ruku!!! a ako Rob nahlas prehltol som myslela, že zltnem aj ja niečo - nejaký šuter

Bye

17)  Bye (13.11.2011 11:21)

Ano, scéna na stromě... běh taky, a u mě to byla i scéna se žádostí o ruku. Na mě moc přesládlý... :p
Ale souhlas, scéna v lese, kdy Bella říká Edwardovi, že ví... ta je určitě mezi mými top ten!

ambra

16)  ambra (13.11.2011 11:07)

U scény na stromě jsem měla pocit, že ho Bella pronásleduje a on před ní couvá:p :D :D .
Skvělý rozhovor, dívky!

Cathlin

15)  Cathlin (13.11.2011 11:04)

Carlie: Investigatviní Bos opravdu neměla chybu, to se musí nechat! Byla radost jí odpovídat... :D
Panejo: jestli jsem se u filmu někdy styděla za jeho tvůrce? Mám dojem, že tam byla místa, kde to nebylo ono, ale že bych u toho přímo protáčela oči, to zase asi ne. S tím během máš pravdu, to se přidávám. A potom jsem třeba moc nechápala, proč na se těch stromech ve scéně "Taková krása neexistuje - V mém světě ano" tak potácejí a neustále ručkují a vypadají, že každou chvilku spadnou. Fakt jsem trnula, vypadalo to hrozně nestabilně. A potom jsem si přečetla, že režísér po nich chtěl, aby se ve scéně na těch větvích hýbali, aby to vypadalo dynamicky... Tak nevím, nakolik se záměr zdařil! B)

Bye

14)  Bye (13.11.2011 11:03)

Jůůů, perfektní zpověď! Tak vyčerpávající (myslím obsahově), že ani nemám doplňující dotazy. Zatím.
Takže jen... moc mě mrzí, že jsem tak nějak Jeda prošvihla. Sledovala jsem komentáře, ale prostě jsem neměla v mém časovém vytížení odvahu naskočit v půli do rozjeté a velmi rozsáhlé povídky. Ale to, co chystáš na BH si určitě pohlídám ;)
Bosorko, díky, tohle se Ti fakt povedlo - včetně Tvých závorek - nejvíc se mnou zacvičilo vrcholné dílo americké kinematografie - paul pod vodopádem
No, holky, taky se těším na sraz. Strašně!!!

«   1 2 3   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek