Sekce

Galerie

/gallery/Ber%20nebo%20nech%20být%20II_1final.jpg

Tak tedy předvíkendový závdavek, doufám, že se mnou nespadne letadlo ani tam, ani zpět (!!!), abych vám zas mohla příští týden něco přidat. :-)

2.

 

Zírala jsem na něj dost pečlivě, abych si všimla, že povážlivě zblednul. Na tvářích mu naskákaly červený fleky. Projel si rukou strniště na tváři a nechal dlaň na puse. Pak mu obě ruce klesly do klína a pomalu zvedl hlavu, aby se na mě podíval, pusu pootevřenou.

Děsil mě.

„Co je?“ ošila jsem se pod tím rentgenovým pohledem.

„Vy jste, hm… Isabella Swanová?“ přimhouřil oči. Zato moje málem vypadly z hlavy.

„No, jak pro koho,“ zamračila jsem se. Většinou mi lidi říkaj zkráceně, ale tohohle jsem mezi ostatní fakt nechtěla zařazovat.

Zas se tak divně zasmál a zavrtěl hlavou. Podával mi papír, který před chvilkou četl, v obličeji lehce orosený a díval se stranou.

„Co já s tim? Tam je jako něco o mně?“ Udělala jsem jeden krok k němu, ale nevěděla jsem, jestli to není nějakej chyták.

Zkusila jsem radši ještě telefon, ale byl pořád obsazenej, tak jsem ho zas znechuceně položila. Takže pomoci se očividně nedovolám. Edward Cullen nad mým gestem jen zakoulel očima a pobídl mě, abych si ten papír vzala.

„Když vám to přečtu, tak mi neuvěříte, tím jsem si naprosto jistý.“

Naprosto jistý. Bože, ten se vyjadřuje, jak kdyby mu bylo padesát nebo co.

Neochotně jsem vyškubla papír z jeho ruky a couvla s ním pár kroků dál. Zvedla jsem ho do úrovně očí, abych na Cullena viděla přes horní hranu listu a začala číst.

Obočí mi vylétlo snad do půlky čela, ale nemohla jsem si pomoct.

 

**

 

„Blbost!“ zasmála se Isabella.

Mně tak do smíchu nebylo. Přejel jsem palcem po prstýnku na levém prsteníčku a pak se ten kroužek snažil sundat.

„Tohle… Tohleto je ňákej dost ulítlej vtip,“ řekla už docela naštvaně.

Sundal jsem prstýnek a podíval se na jeho vnitřní stranu. Bella a Edward, bylo tam vyryté. Projel jsem si rukou vlasy na temeni, čímž jsem se snažil uklidnit.

„Isabella… Isabella Swanová a Edward Cullen uzavřeli sňatek? Sňatek?!“ Zmačkala kopii oddacího listu, kterou jsem před chvílí četl také, a za okamžik mi v obličeji přistála papírová koule.

„Kurva! Kurva!!!

„Podívejte se na prstýnek. Zevnitř,“ ukázal jsem k její ruce. Vytřeštěně se zadívala na prsten, pak ho servala z ruky a hodila proti mně, že jsem tak tak uhnul. Prstýnek zapadl za noční stolek, jen to cinklo.

„Seru ti na prstýnek! Vypadni z mýho pokoje! Volám policajty!“ Blýsklo jí v očích – vztek i potupa najednou.

„A co uděláte potom? Odjedete domů? Očividně jsme byli oddáni, tak to musíme vyřešit jinak než přes policii,“ zvýšil jsem hlas, protože se Isabella zas dostávala do hysterického stavu. Sáhnul jsem pod postel a vytáhl kufr. Vzal jsem z něj první oblečení, co mi padlo do ruky.

„Podívejte,“ vstal jsem a nespouštěl z ní oči. Nechtěl jsem ztratit oční kontakt, aby někam náhodou nechtěla utéct.

„Já se teď obléknu, dojdeme spolu na recepci a pak prostě najdeme kapli, kde nás oddali, a necháme se rozvést. Je to jen formalita, nemůže to trvat více než pár hodin.“ Isabella mě propalovala očima a tvářila se tak nenávistně, že jsem měl pocit, jako by chystala vraždu. Zamrkal jsem a ona uhnula pohledem.

„Fajn! Ale jestli je to ňákej podraz, tak si mě nepřej!!!“ Oddupala do předsíně, vzala ze země hromádku svých věcí a pak se stejným dupotem zmizela v koupelně.

„Mohl bych se jen -“ šel jsem za ní, ale přibouchla mi dveře před nosem. To se mi snad zdá. Konsternovaně jsem stál před koupelnou a nevěděl, co dělat. Něco uvnitř dělala, ale zatím jsem neslyšel téct vodu. Cítil jsem, jak mi po čele stéká pěna.

„Potřeboval bych si smýt tu pěnu z vlasů -“

„Ty už ses vysprchoval! Teď se chci umejt já!“ vřískla plačtivě, až jsem odskočil ode dveří. Povzdychl jsem si a znovu si prohrábl vlasy. Dost mě začínala svědit hlava, protože jsem měl vlasy plné šamponu. Počkal jsem, až jsem uslyšel téct sprchu, přeběhl jsem k posteli, shodil ručník a rychle se chtěl nasoukat aspoň do boxerek.

Rána – něco za mnou spadlo na zem.

 

**

 

Já jsem tak blbá!!! Kristovanoho… Ožrat se jako to prase (no aspoň doufám, že to bylo jenom pití a ne nějaký sračky) a vzít si prvního týpka, kterýho potkám? Navíc tohohle týpka??! Šmankote, kam jsem dala voči??!

Přibouchla jsem mu dveře před nosem a mrskla věcmi na zem. Pak jsem si s hrůzou uvědomila, že v hromádce oblečení mám i etůjku se zrcátkem… Co když?... Klekla jsem si a obezřetně šátrala v hromadě. Otevřela jsem kosmetickou taštičku, vyndala hřeben, gumičku, odstrkala stranou ostatní krámy… No doprdele! O něco jsem se řízla, a když jsem to vyndala… Zrcátko bylo na dva kusy. Sedm let smůly! Potlačila jsem vzlyknutí, ale mávala jsem volnou rukou ve vzduchu před obličejem, abych se trochu uklidnila. Rty se mi křivily, jak se mi chtělo brečet a v krku mě bolelo, jak jsem se polykáním snažila zahnat pláč.

Dejchej!!!

Fůůů… Huááá… Fůůů…

Nebuď taková hysterka, Bello! Odložila jsem zrcátko opatrně na zem, abych se o něj zas neřízla někde jinde, prst jsem si strčila do pusy a trochu sála. Brr. Ta kovová pachuť je fakt hnus, ale nemíním se dívat, jak to teče všude kolem. Vstala jsem a pohledem bloudila po koupelně. Sprchovej kout byl postříkanej pěnou, to asi jak vylít ven… No fuj! To se mám jako po něm jít sprchovat? Co když si… Zahnala jsem myšlenky na pánské ranní potřeby a štítivě drkla do páky, až začala týct voda. Nechám ji chvíli odtýct, aby spláchla… Cokoli, co mohlo být ve vaničce. Vzala jsem si hřeben a rychlým trhavým pohybem si česala vlasy, abych je mohla stáhnout do gumičky.

„Potřeboval bych si smýt tu pěnu z vlasů -“ Dělá si prdel?

„Ty už ses vysprchoval! Teď se chci umejt já!“ skoro jsem vzlykla, musí mi furt připomínat, že stojí za dveřma úplně cizí chlap?

Zuřivě jsem si stáhla vlasy do drdolu, až mě to na několika místech nepříjemně tahalo, ale kašlu na to.

Hm.

Nemám s sebou ručník. Leží v kufru. Kartáč jsem měla pořád v ruce (lepší tahle zbraň než žádná!) a otevřela dveře, načež se mi samovolně otevřela pusa.

To je teda sexy zadek!

Ruka povolila stisk nad tím úchvatným výhledem a já už nestačila chytit padající kartáč.

Chystal se otočit –

Ne!!! Neotáčej se, jen si potřebuju dojít pro ručník!“ Držela jsem nataženou ruku s dlaní v inkriminovaných místech a druhou jsem si částečně kryla oči. Došlo mi, že ta před očima je zamazaná od krve a lehce se pode mnou zhoupla podlaha. Neomdlívej! Kousla jsem se do jazyka, až mě to probralo. Vyměnila jsem ruce a všimla si, že se zas rychle obalil do ručníku.

„Myslel jsem, že se sprchujete! Omlouvám se!“ Byl rudej až u kořínků vlasů a díval se všude možně, jen ne na mě.

„Dobrý! Dobrý. Zas tak něco unikátního jsem neviděla, takže… si jdu pro ten ručník.“ Odhopkala jsem do předsíně, popadla osušku a běžela zpátky. Tentokrát, když jsem za sebou zabouchla, jsem i zacvakla zámek.

Uf! Přitiskla jsem si dlaň (tu nezapatlanou) na pusu a snažila se potlačit vyprsknutí.

Pěna z obkladaček ve sprchovým koutě už odtekla, tak jsem se svlékla a šla se konečně vysprchovat.

 

**

 

Připadal jsem si jako hňup. Ještě se jí omlouvám! Zatraceně.

Cvakl zámek, ale pro jistotu jsem ještě chvíli čekal. Pak jsem svižným krokem zašel za roh a konečně shodil ručník a oblékl si boxerky. Hlava mě už tak neskutečně kousala, že jsem si málem ručníkem serval vlasy, jak jsem je drbal. Trochu se mi ulevilo, tak jsem si oblékl i ostatní věci a vrátil se pro zmuchlaný oddací list.

Narovnal jsem jej a znovu pročetl údaje. Isabella Swanová. Hm. Zkusil jsem to jméno zašeptat a opravdu se mi líbilo.

Z koupelny bylo slyšet několik nadávek. Zamračil jsem se. Labutí šíje a kouzelné jméno, ale to je tak vše. Ta dívka byla očividně velmi hrubá a možná i hloupá. Pokud tedy výpadek logického myšlení nezpůsobil ten šok. Ano, to mohlo být tím, pokýval jsem hlavou a znovu si drhl vlasy ručníkem a podmračeně myslel na to, co řekla.

Prý že neviděla zas tak nic unikátního! Ranila mou ješitnost, jenže víc mě rozčilovalo, že se jí něco takového vůbec podařilo. Začínal jsem jí mít plné zuby. Navzdory jejímu krásnému jménu a pěkných, štíhlých nohách…

Zatřásl jsem hlavou. Asi jsem se dočista pomátl! Ta dívka ve mně mixuje pocity takovým stylem, jak se to Jessice nikdy nedařilo. Povzdychl jsem si.

Jessica aspoň nebyla tak výbušná. A panovačná. A protivná. Zarazil jsem se. Začalo mi docházet, že Jessica vlastně byla taková. Možná ještě horší. Přesto to byla ona, kdo to se mnou ukončil…

Z úvah mě vyrušilo otevření dveří od koupelny. Vyvalil se oblak páry a úžasná vůně Isabelliny kosmetiky.

Můj bože, se mnou to jde ale s kopce! Teď ještě budu hodnotit vůně?

Počkal jsem, až Isabella vyšla ven, a vklouzl rychle do koupelny i s hromádkou oblečení. Zavřel jsem a téměř skočil pod sprchu, kde jsem úlevně vydechl. Voda mi splachovala veškerý svědící šampón z vlasů – jako bych s ním spláchl pytel blech. Umyl jsem se a utřel se do jiné nepoužité osušky. Isabella nejspíš těm hotelovým nevěřila.

S holením jsem si nedělal starosti, chtěl jsem mít tuhle celou záležitost rychle vyřešenou a jednodenní strniště tomu bránit nebude. Vylezl jsem ven – opatrně, abych ji snad nějakým prudkým pohybem nepřiměl k nějaké nepředloženosti. Čekal jsem všechno. Jen ne to, že ji uvidím sedět na zemi, zády opřenou o postel, jak si čte oddací list. Ve tváři měla tak nešťastný a zranitelný výraz, že mi jí bylo opravdu líto. Ale to se určitě vyřeší. Navíc snad v klidu, když ji tak vidím.

Všimla si, že ji pozoruju, a rychle vstala.


Shrnutí

 

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

Marcelle

11)  Marcelle (13.01.2012 08:44)

já jsem z nich hotová on je takovej slušňák a furt se omlouvá, to jsem teda fakt zvědavá jak tohle dopadne

Nosska

10)  Nosska (12.01.2012 23:35)


To jsou tragédi!

Dneska to mělo jen takovej menší nedostatek, přišlo mi, že toho bylo málo

Twilly

9)  Twilly (12.01.2012 23:07)

Hele a nestřískej se, Emčo, a neobtěžuj pilota.. radši piluj povídky :D :D :D :D :D :D

8)  hela (12.01.2012 23:01)

úžasnéééééééééééé těším se na pokráčko příjemný let ;) ;) ;) ;)

7)  Elanoreth (12.01.2012 23:01)

Boha, ano, nevyřešený kondom !!!!!!

Lenka326

6)  Lenka326 (12.01.2012 22:58)

To je teda dvojka - on distinguovaný superslušňák a ona "očividně velmi hrubá a možná i hloupá". No drsňačka je to každým coulem, i když ten konec naznačuje, že...
Twilly - kondom? No na ten podle mě přijde řeč hned v kapli, když budou chtít svatbu bleskově anulovat. Jenže to jde jen u manželství tzv. nenaplněných... Teda tak nějak fantazíruju, že by to mohlo být.
Miamam, řečená Emčo: Skvělý dílek, díky a šťastnou cestu...

Twilly

5)  Twilly (12.01.2012 22:05)

Jsem ráda, Emčo, že sis nechala říct ... sice jsme se nedověděly, jako to bylo s tím kondomem (jóóóó, jsme děsné - nebo možná já, hihi), ale to je snad jenom prozatimní stav

mima19974

4)  mima19974 (12.01.2012 21:56)

Úžasné!!!!;) ;) :) :) :D

Lampas

3)  Lampas (12.01.2012 21:54)

Milujem TOHOTO Edwarda. A celý tento príbeh.

2)  Elanoreth (12.01.2012 21:52)

Nádhera.
Hezký let a příjemné příští dny, ať už tě čeká cokoliv !!!

1)  Elanoreth (12.01.2012 21:44)

jsi zlatíčko, děkujeme !!!

A teď jdu číst....

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek