Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/3940_mala.jpg

Bella s Edwardem vyrazili na lov, ale cestou Bella zjistí, že jí Cullenovi zapomněli říct docela důležitou věc o svých sousedech.

Předem díky za komentáře, potěší.

Běžet s větrem o závod zvlášť, když je vedle ní ten, kterého miluje, si Bella užívá. Nasaje do sebe vzduch a vesele se zasměje. Takhle voní svoboda. Spolu se svobodou ale ucítí i slabou vůni něčeho jiného. Něčeho, co ji vábí svou čerstvostí - krve.

Přesto, že před tím měla oči černé vzrušením spíš než žízní, opravdu je čas se nakrmit. Tázavě se otočí na Edwarda a ten přikývne. Zvířata, která jim svou vůní poslala pozvánku na hostinu, jsou nedaleko. Netrvá ani deset vteřin a stojí na kraji palouku, na jehož vzdálenějším konci se pase stádo jelenů. Z blízka už Belle jejich vůně nepřipadá tak lákavá (vůně krve se míchá s jejich pyžmem), ale její žízeň se začne hlásit o slovo razantněji, a tak se rozhodne podrobit.

Edward jí stiskne ruku, aby na sebe upozornil a naznačí jí, aby ho pustila do svých myšlenek. Jediné (byť šeptem pronesené) slovo je mohlo prozradit a ani jednomu z nich se nechce zbytečně utrácet energii naháněním smradlavých jelenů po lese kvůli pár hltům.

Bella uvolní svůj štít a uslyší Edwardovy pokyny: „Je to stejné jako s lidmi. Jednej instinktivně a přenes se přes počáteční odpor. Masožravci jsou lepší, ale bude bezpečnější, když se nejdřív trochu napiješ. Cesta za nimi může být dlouhá a kdybychom cestou narazili na lidi, nemusela bys tak žíznivá odolat.“

Bella kývne a znovu se otočí ke stádu. Začíná být trochu neklidné. Vítr vane pořád správným směrem, takže je ucítit nemohli, ale i jejich instinkt se hlásí ke slovu. Cítí nebezpečí, ale nevědí, odkud přijde.

Bella trochu nakrčí nos a vybere si statného samce. Vypadá plný života – jeho krev bude proudit rychle a mohla by být chutnější než ta, patřící staré lani... a zároveň by jí mohlo být dost aspoň na ukojení nejpalčivější žízně.

Je to stejně snadné jako s člověkem. Instinkt funguje dokonale a ani splašená zvířata nemají proti upírovi šanci. Po tom, co se Bella zakousne do jelena a do hrdla jí začne proudit horká krev, kterou jí jeho srdce setrvačností žene do úst, jí jeho zvláštní vůně přestane vadit. Zvířecí krev tiší a tlumí pálení, které se těsně před zakousnutím vystupňovalo až na hranici snesitelnosti, stejně dobře jako lidská… jen je jí potřeba víc.


Každý skolí dvě zvířata, než Edward navrhne, že se můžou podívat dál, jestli by přece jen nenašli alespoň stopu masožravce. Chce Belle ukázat, jaký rozdíl je mezi jelenem a pumou – v lepším případě menším medvědem.

Bella je zpola plná. V podstatě by dál lovit nemusela – s takovou dávkou krve by v pohodě vystačila dalších pár dní, ale zvědavost ji žene dál… a taky si chce být jista, že ji žízeň v pondělí ve škole neovládne.

Další hledání pojmou tak trochu jako honičku. Edward je rychlý, ale Bella je zákeřná. Kličkuje mezi stromy a baví se tím, jak Edwardovi vždycky na poslední chvíli uskočí. Jejich smích se nese lesem, až do chvíle, kdy doběhnou k většímu potoku. Bella ho chce přeskočit, ale ucítí zvláštní pach. Připadá jí jako zvířecí, ale je v něm nějaká štiplavá příměs, která ji pálí v nose. Nakrčí nos a na okamžik se zarazí. Edward ji vzápětí chytne kolem pasu a postrčí ji za sebe. S pohledem upřeným na vysoký břeh potoka zašeptá: „Tam ne, Bello.“

Bella se na něj překvapeně zadívá a Edward se rychle omluví: „Zapomněli jsme ti říct o dohodě, kterou jsme kdysi uzavřeli s místním kmenem. Na druhé straně je území, na které jsme se zavázali nevstoupit.“

Bella otevře pusu, aby se zeptala na původ toho pachu a požádala o další vysvětlení, ale najednou se na břehu objeví dva obrovští vlci. Výhružně vrčí a cení zuby, zatím co zaslechnou dupot dalších tlap.

Bella vytřeští oči a sleduje les, kam až dohlédne. Brzy se z něj vynoří další tři vlci. Ti dva původní stojí naježení a vrčí, velký černý se k nim přidá, ale dívá se tak nějak klidněji, přesto že ostražitě. Jako by chtěl jen posoudit situaci. Dva zbylí přecházejí po stranách, připraveni zaútočit při sebemenším náznaku nebezpečí.

Edward před sebe natáhne ruce v uklidňujícím gestu: „Nemáme v plánu porušit dohodu. Stále platí tak, jak jsme ji uzavřeli s vašimi předky.“

Vlci se po sobě podívají a velký černý táhle zavyje. Vzápětí ho ostatní čtyři obklopí a on se změní v člověka. Přesněji v obrovského indiána: „Ona ale není jako vy. Má rudé oči. Živí se krví lidí.“

Vlci stočí svou pozornost na Bellu a vrčí tak výhružně, že se jen silou vůle donutí necouvnout. Jde z nich vážně hrůza.

Edward se zamračí a ledově pronese: „Zkouší náš způsob života teprve chvíli. Později se jí oči změní. Musíte mi věřit.“

Indián po chvíli kývne a než se znovu změní podotkne: „Radši ať máš pravdu, jinak zemře.“

Pronese to tak definitivně, bez známky zaváhání nebo lítosti, že je Belle jasné, jak vážně to myslí. Pak se znovu promění v černého vlka. Stačí jeho jediný pohled a všichni vlci se otočí a zmizí, jakoby tam nikdy nebyli.

Edward se zařídí stejně. Vezme šokovanou Bellu za ruku a rozběhne se zpátky. Pro sebe prohodí: „Tak oni se znovu mění. To musím říct Carlisleovi.“

Bella mu ruku vytrhne a vyděšeně na něj zakřičí: „Vy víte, že žijete v těsné blízkosti vlkodlaků? Jste šílení? A co měla znamenat ta slova o dohodě? Vy už jste tu žili a vrátili jste se? Co jste si s nimi domluvili? Víte, jak o vlkodlacích smýšlí Volturiovi?“

Edward se ji snaží uklidnit: „Bello, klid. Nejsou to vlkodlaci. Tedy ne ti praví. Jsou to měniči. S opravdovými vlkodlaky mají společné jen to, že vypadají jako velcí vlci. Jsou rychlí a silní, ale mění se nezávisle na měsíci a nekoušou lidi. Chrání je před námi. Na rozdíl od vlkodlaků taky žijí ve smečce a za jejich přeměnu může nějaký gen, který je zřejmě dědičný.“

Vidí, že Belle se z očí vytratil děs, který jí předtím téměř bránil rozumně uvažovat. Bella po chvilce přikývne: „Omlouvám se. To jen, že mi Aro zprostředkoval Caiovy vzpomínky na vlkodlaky. Jsou to zrůdy, které se vyžívají v masakrování. Neživí se jen krví, ale i strachem, který ve svých obětech zasévají,“ prudce zavrtí hlavou, aby ty myšlenky zahnala.

Edward k ní natáhne ruku: „Pojď, musíme se vrátit. Mysleli jsme si, že ten gen vymřel spolu s původními členy smečky. Carlislea bude zajímat, že to tak není.“

Bella se ho chytne a společně vyrazí. Neodolá ale otázce: „A jak to tedy bylo s tou dohodou?“

Edward se usměje: „To bys nevěřila. Samozřejmě, že to byl Carlisleův nápad. On je jedinečný. Když jsme sem přišli, při prvním lovu jsme narazili na smečku tří vlkodlaků. Tenkrát nás bylo o dva míň – Alice s Jasperem se přidali o pár let později, ale přesto, že jsme měli přesilu, vypadali odhodlaní pustit se do boje. Carlisle jim vysvětlil, že se neživíme jako ostatní našeho druhu, a tak jsme nakonec uzavřeli dohodu. Dokud nekousneme žádného člověka, nepoví o nás „bledým tvářím“. Svůj kmen si ale chtěli chránit bezpodmínečně, a tak nastavili hranice území, na které nesmíme vstoupit. Na jednu z hranic jsme právě narazili. Omlouvám se, že jsme ti o tom neřekli, ale nikoho z nás nenapadlo, že se k ní přiblížíme. Obvykle lovíme na druhou stranu a sem se vůbec nedostaneme.“

Pravda Bellu uklidní úplně. Všimne si, jak zkoumavým pohledem ji Edward pozoruje, aby se ujistil, že je v pořádku a škádlivě zatáhne za jeho ruku. Edwardova rychlost teď působí jako její spojenec. Edward letí směrem k ní, ale místo, aby vyjekl, nebo dal jinak najevo překvapení, obejme ji a společně se skulí do trávy. V letu porazí strom, ale cítí to asi stejně, jako by zlomili stéblo trávy. Skončí tak, že Bella leží pod Edwardem a oči jí vesele blýskají: „Jsi pohotový.“

Edward se zasměje a odhrne pramen vlasů z Bellina obličeje: „A ty zas zákeřná.“

Bella pobaveně vymotá větvičku z Edwardových vlasů: „Jen trochu…“

Edward se k ní skloní a s pohledem upřeným do jejích očí, zašeptá: „Tak to bych ti měl vysvětlit, že takhle se tu k sobě nechováme.“

Bella ho pohledem vyzývá, aby začal a Edward dlouho nevydrží. Polibek, který si teď vyměňují, je vášnivější, než kdy dřív. Jako by vášeň, kterou předtím potlačili, propukla s dvojnásobnou intenzitou.

Neustále polibek prodlužují, až si nakonec Edward opře čelo o to Bellino a se zavřenýma očima zašeptá: „Přál bych si vymazat pro jednou ze svého slovníku slovo zodpovědnost.“

Bella tiše navrhne: „Tak ho vymaž. Carlisle bude stejně s Esme. Chceš je rušit?“

Edward se na ni usměje: „Řekl už ti někdo, že jsi ta nejsvůdnější našeptávačka? A co hůř – chci tě poslouchat. … Miluju tě.“

Bella opět zaplete prsty do jeho vlasů a přitiskne své rty na jeho. Edward se do líbání zapojí a vzápětí se Bella přetočí tak, aby byla nahoře. Přestanou kontrolovat své ruce a ty se nemůžou nabažit vzájemných dotyků. Prozkoumávají každičké zákoutí svých těl. Když však chce Bella vklouznout pod Edwardovu košili, Edward ji zarazí. Zhluboka se nadechne, aby byl schopný říct to, co by jinak nedokázal: „Bello, počkej.“

Bellu polije horko. Cože? On ji tu odmítl? V mžiku stojí vedle něj a rozpačitě se upravuje. Edward se rychle zvedne a chytne ji za bradu, aby se mu podívala do očí: „Omlouvám se, nechtěl jsem tě urazit. Toužím po tobě víc než… než vůbec dokážu vyslovit. Ale myslím si, že by naše vzájemné poprvé nemuselo být zrovna tady. Chtěl bych tě rozmazlovat. Chtěl bych, aby to bylo dokonalé a ne nějaká rychlovka jako by mimochodem,“ zamračí se při té představě a doufá, že Bella pochopí, jak to myslel.

Bella mu okamžik čte v očích a pak přikývne. Tomu rozumí. Jednou mu za to asi bude vděčná, ale právě teď bude lepší zmizet. Potřebuje čas. Prohodí tedy jen: „Pojďme domů. Máme vzkaz, který by se ostatní měli dozvědět.“

Otočí se od Edwarda: „A mimochodem – pokud nechcete, aby ty měniče zlikvidovali, nesmí se o nich Aro a zejména Caius dozvědět. Nenávidí vlkodlaky jako žádné jiné tvory. Nedal by se přesvědčit, že měniči jsou něco jiného.“


10. kapitola - 12. kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Kristiana

6)  Kristiana (17.07.2011 10:40)

Musím se přiznat, že na existenci měničů jsem u tvé povídky úplně zapomněla. A kdyby se tam neobjevili, nejspích bych si ani nevzpomněla.
Doufám, že Belliny rudé oči se ve zlaté změní, co nejdřív, protože dokud má červené není před vlky úplně v bezpečí. I když ona by si s nimi díky daru nejspíš poradila...
Odmítnul ji? Ou, ten má ale sebeovládání.

Marketa

5)  Marketa (04.10.2010 16:27)

nesie8

4)  nesie8 (03.10.2010 13:55)

super těšim se na další

Michangela

3)  Michangela (03.10.2010 13:45)

Eleanor

2)  Eleanor (03.10.2010 13:26)

Moc povedené. Jsem ráda, že se Bella hned neurazila a nechala ho to vysvětlit

Eleanor

1)  Eleanor (03.10.2010 13:26)

Moc povedené. Jsem ráda, že se Bella hned neurazila a nechala ho to vysvětlit

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still